


Moravskoslezským krajem se prohnala bouřka s dešti. Zvedla hladiny několika řek
První stupeň povodňové aktivity platí na Olešné na Frýdecko-Místecku, Stonávcena Karvinsku a na řece Lubině na Novojičínsku.



První stupeň povodňové aktivity platí na Olešné na Frýdecko-Místecku, Stonávcena Karvinsku a na řece Lubině na Novojičínsku.



Alberto je označován jako subtropická bouře. Ta na rozdíl od tropické nečerpá energii z teplých mořských vod, ale z teplotních rozdílů v atmosféře.



V Zaječově na Berounsku byly v pátek zrušeny všechny povodňové stupně, toky výrazně klesly. První povodňový stupeň odvolalo vedení obce před 8:00. Voda v obci zničila chodníky a dešťovou kanalizaci, škody tak dosáhnou až několika milionů korun. Zaječov byl jednou ze tří středočeských obcí, kde v noci platil třetí stupeň povodňové aktivity. Rozvodněné byly dva potoky. Místní lidé byli připravení i na evakuaci. Zhruba hodinu po půlnoci ale začala voda opadat, a tak evakuace nakonec nebyla nutná.



Podívejte se na záběry z nejvíce postižených míst, kde se v noci na pátek po silných deštích rozvodnily řeky a potoky. V Zaječově na Berounsku se potok vylil na silnice i do několika domů. V Čenkově na Příbramsku byli připraveni evakuovat domov seniorů. Voda ale na poslední chvíli začala ustupovat, a tak evakuace nebyla nakonec potřeba.



Kolumbijské úřady už evakuovaly přes 9000 lidí. Celou situaci komplikují vydatné deště.



Hladina řeky Seiny kvůli dešti neustále stoupá. Pařížská radnice varovala obyvatele francouzské metropole, aby se k řece nepřibližovali. Meteorologové varují, že hladina řeky v sobotu může stoupnout až na 6,2 metru. To by bylo o deset centimetrů více než v roce 2016. Úřady situaci označily za vážnou, ale nikoliv katastrofální.



Rok 2017 provázelo řádění řady přírodních živlů, zesílených globálními změnami klimatu. Vedle ničivých hurikánů, které v létě a na podzim pustošily Karibik, čelili lidé i velkým požárům v Kalifornii nebo záplavám v řadě míst Asie. Podívejte se na výběr nejsilnějších snímků agentury Reuters z letošních lidských soubojů s přírodními živly.



Fotograf Aktuálně.cz se vypravil na místa, která v roce 2002 postihly katastrofální povodně s rekordními škodami. Velká voda tehdy zasáhla více než třetinu území Česka, přičemž nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy. Nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které voda zničila téměř celé. Povodně si vyžádaly 17 obětí.



Píše se 12. srpna 2002 a Prahou protéká stoletá voda. U stanic metra se začínají objevovat první pytle s pískem a v rozestavěném úseku nové linky C do Letňan se u stanice Nádraží Holešovice buduje ochranná zeď. Má vydržet nápor stoleté vody, ale nevydrží. Metro v tu dobu stále jezdí a nikdo si zatím nedovede představit katastrofu, která se na něj chystá. O den později voda překoná ochranný systém a postupně v řádu několika hodin kompletně zatopí 17 stanic a 20 kilometrů traťových tunelů. Voda se podzemím šíří tak rychle, že některá ochranná opatření krizový štáb vůbec nestihne spustit. Dvě soupravy již nebude možné stáhnout do depa a vlaky zůstanou odstavené v pomalu se zaplavující stanici.



Blesková povodeň v americkém státě Arizona si o víkendu vyžádala nejméně devět životů, z toho pěti dětí. Velká voda se přehnala přes oblíbené přírodní koupaliště, na němž byla více než stovka lidí. Jeden 13letý chlapec zůstává nezvěstný. Přeživší se museli ve skalnatém terénu držet stromů, informovala v neděli agentura AP s odvoláním na úřady a svědky. Meteorologové ještě před příchodem povodňové vlny vyhlásili varování před bleskovými povodněmi pro oblast koupališť uvnitř přírodní rezervace Tonto National Forest. Vlna se převalila přes úzký kaňon v sobotu odpoledne tamního času. Mezi oběťmi je podle AP nejméně jedno dítě.



Počet obětí rozsáhlých záplav a četných sesunů půdy na nejjižnějším z japonských hlavních ostrovů Kjúšú stoupl na 25. Dalších 23 osob se pohřešuje, informovala agentura Reuters. Japonský premiér Šinzó Abe kvůli pohromě zkrátil svou cestu po Evropě a navštívil postižená místa. Na vrcholu krize bylo minulý týden nuceno svůj domov opustit více než 400 000 osob. Podle agentury AP se jich dosud v provizorním ubytování, zejména v prefektuře Fuoka, nachází 14 000. Zhruba 11 000 vojáků, policistů a požárníků se v převážně venkovské oblasti prodírá bahnem a naplavenými, roztříštěnými kládami a hledají pohřešované.



Vše začalo v roce 1992, kdy zahraničním reportérům kolem Jaromíra Štětiny přestalo stačit dovážet do republiky informace a chtěli na postižená místa také vyvážet humanitární pomoc. Reagovali na válku v Náhorní Karabachu, krátce po něm následovaly země bývalé Jugoslávie. Člověk v tísni byl původně malou partou nadšenců, dnes se jedná o předního evropského hráče na poli humanitární a rozvojové pomoci. Působí i v Česku, v terénu se stará o sociálně slabé rodiny, pomáhá také vést studenty k mediální gramotnosti a občanské uvědomělosti. "Ve válce se snažíme pomáhat na obou stranách konfliktu. Všude jsou obyčejní lidé, kteří jsou jeho oběťmi, říká finanční ředitel Člověka v tísni Jan Kamenický.



Česko zasáhly extrémní deště. Hrozí vyvracení stromů, lokální sesuvy půdy a vzestupy hladin. Deště na Berounsku podemlely tratě a zastavily železniční dopravu.



Hasiči v Morkovicích-Slížanech na Kroměřížsku v sobotu odpoledne vyjížděli k několika událostem způsobených bouřkou a prudkým deštěm. "Voda zaplavila několik domů, hasiči čerpali zaplavené prostory a vyklízeli domy," sdělil mluvčí hasičů Pavel Řezníček. Hasiči postupně zasahovali v ulicích Havlíčkova, Nádražní, Svatopluka Čecha a Komenského. "Čekalo je zde čerpání zaplavených sklepů, čistění ucpaných propustků, odklízení nánosů bahna a oplach komunikací," uvedl mluvčí.



Policejní potápěči začali prohledávat koryto řeky Odry nedaleko Oder na Novojičínsku, kde se v sobotu pravděpodobně utopil důchodce. "Dnes hasiči pátrání ukončili. Muže nenašli. V pátrání pokračujeme, o případné rozsáhlejší akci třeba i s opětovným nasazením potápěčů se rozhodně příští týden," uvedl mluvčí novojičínské policie Petr Směták. Senior vyrazil v sobotu na procházku kolem rozvodněného toku. Policisté po muži začali pátrat v neděli. Doposud jen prohledávali břehy. Nasazení potápěčů znemožňovala vysoká hladina a silný proud. Řeky, kterým minulý týden zvedly hladiny deště, mají v Moravskoslezském kraji zatím zřejmě dvě oběti.



V Moravskoslezském kraji patrně zemřeli během záplav dva lidé. V pátek přišel o život senior v Příboru na Novojičínsku, který zřejmě utonul. V neděli byla nalezena pohřešovaná šedesátiletá žena z Frenštátu pod Radhoštěm. "Dnes v odpoledních hodinách byla žena, bez známek života, nalezena několik set metrů po proudu toku od místa, kde byla naposledy viděna," uvedla mluvčí policie Soňa Štětínská.



Hladiny ještě v sobotu odpoledne rostly na dolních tocích Opavy a Moravy tím, jak sem dotékala voda z horních částí jejich povodí. Od nedělního ráno už nikde neplatí povodňová pohotovost.



Kvůli mokrému sněhu byl v části Jihočeského kraje na silnicích vyhlášen kalamitní stav. Dopravní kalamita kvůli hustému sněžení byla v Jeseníkách, sníh komplikoval dopravu také v Krkonoších, Orlických horách, na Šumavě a na Vysočině. Oproti tomu na střední a severní Moravě po nočních vydatných deštích stoupají hladiny některých řek.



Meteorologové vydali výstrahu před povodněmi pro Moravskoslezký, Olomoucký a Zlínský kraj. Hladiny řek se po dešti začaly nebezpečně zvedat. Na záběrech můžete vidět řeku Bečvu v Karolince na Vsetínsku. V pátek odpoledne byla řeka na 2. stupni povodňové aktivity. Varování meteorologů platí do sobotního odpoledne, a pro jih Moravy dokonce do nedělního poledne.



Velká Británie v posledních dnech oficiálně zahájila proces odchodu z Evropské unie, vědci však uvádějí, že našli důkazy mnohem dávnějšího brexitu. Zjistili totiž, jak byl zničen úzký pás země, který kdysi spojoval dávnou Británii s Evropou. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Communications jsou vědci přesvědčeni, že před 450 tisíci lety přeteklo velké jezero a voda z něj narušila pozemní spojení. Pozdější záplavy, zhruba před 150 tisíci lety, pak Doverskou - nebo i Calaiskou - úžinu úplně otevřely. Důkazy se našly na dně Lamanšského průlivu.