Jíme hůř než západní Evropa. Politici před volbami vytvářejí falešný dojem, že nás Západ bere na hůl. Vytáhli do pseudoboje za lepší potraviny, pravou příčinu nechávají stranou.
Kubánská vláda v pátek oznámila, že kvůli vážné ekonomické krizi v zemi spouští přídělový systém na kuřata, vejce, rýži, fazole, mýdlo a další nedostatkové základní produkty. Kubánská ministryně obchodu Betsy Díazová Velázquezová ze zhoršení hospodářské situace obvinila administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, která zpřísnila obchodní embargo na Havanu. Podle ekonomů je ale na vině také pokles dovážené pomoci z Venezuely.
Obchodní řetězce na Slovensku musí od začátku května pod hrozbou vysokých pokut zajistit, aby ve svých akčních letácích alespoň polovinu propagovaných zemědělských produktů a potravin tvořily výrobky ze Slovenska. Některé sítě využily nejednoznačného ustanovení zákona a slovenskému zboží vyhradily v letácích menší plochu nebo k jedné fotografii připsaly další produkty. Úřady chystají kontroly.
Inspektoři odhalili na českých pultech další masný výrobek z Polska, který obsahoval o deset procent méně masa, než měl uvedeno na obalu. Párky značky Morliny Berlinky objevili v prodejně Tesco. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou v pátek zveřejnila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).
Rohlík je v Česku stále nejprodávanějším čerstvým pečivem. Ročně ho všechny české pekárny tohoto koncernu upečou přes 670 milionů kusů. Celkový trh rohlíků je ale ještě mnohem větší - odhaduje se na více než 4,5 miliardy kusů. Většina prodejců a výrobců se přitom shoduje, že vůbec nejoblíbenější jsou u Čechů hladké rohlíky bez posypky. Potvrzuje to nejen Penam, ale i Lidl, Kaufland, Penny Market nebo třeba Tesco. Podle dat z březnového průzkumu obchodů Albert rohlíky bez posypu preferuje 33,5 procenta zákazníků, a to hlavně na západě Čech, v Praze a na Moravě. Obyvatelé severních, středních a jižních Čech zase jasně upřednostňují rohlík se solí. Podívejte se, jak se dá upéct rohlík doma.
Rybí prsty s menším obsahem masa u nás než v Německu nebo třeba pizza, která obsahuje jen náhražku sýra, zatímco na Západě se prodává se skutečnou mozzarellou. Jde jen o příklady výrobků, které jsou ve stejném obalu, ale na českém a západoevropském trhu mají různé složení. Proti dvojí kvalitě potravin dlouhodobě vystupovali někteří čeští europoslanci nebo i eurokomisařka Věra Jourová. Původně vznikla směrnice, která by tuto praxi zcela zakázala, nakonec byla ale schválena v mírnější podobě. Proč se to stalo? A které státy odmítaly přísný zákaz dvojí kvality potravin? Podívejte se ve videu.
Vícezrnné, se semínky, žitné nebo třeba špaldové - čeští zákazníci vyhledávají zdravější varianty pečiva stále častěji, potvrzují obchodníci. Česko-slovenský fenomén, klasický bílý rohlík, ale podle nich trend hodnotnějšího stravování zatím z pultů sesadit nedokázal. Nejoblíbenější rohlík u zákazníků je přitom ten bez posypu.
Před Velikonocemi se zvyšují dovozy vajec ze zahraničí, vejce se často prodávají za ceny nižší než jsou náklady, například kus za korunu. Uvedla to předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Průměrná prodejní cena od zemědělských producentů činila loni podle údajů ministerstva zemědělství 1,86 Kč, proti předloňsku se tak snížila o 20 haléřů. Spotřebitelská cena na pultech loni byla 3,84 Kč proti předloňským 3,63 Kč za vejce.
Zmrzliny značky Polárka mají v současnosti na tuzemském trhu podle marketingového ředitele značky Martina Kincla zhruba čtyřprocentní podíl. Firma v následujících letech plánuje rychlý růst. Letos chce do svých zmrzlinových značek investovat přes deset milionů korun, jenom do Polárky pak miliony. Značka letos slaví své 70. narozeniny. Český zmrzlinový trh s balenými pochoutkami si dělí hlavně firmy Algida a Prima.
Potravinová sbírka bude od letoška dvakrát ročně. Rozšíří se o jarní část, která se letos uskuteční v obchodech v sobotu 18. května, v předchozích ročnících byla pouze na podzim. Poprvé bude možné také darovat potraviny přes internet, uvedli ve středu na tiskové konferenci zástupci ministerstva zemědělství, Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a České federace potravinových sbírek (ČFPB).
Inspektoři odhalili v několika obchodech v Česku masové konzervy a sklenice z Polska s nižším podílem masa, než výrobci či distributoři uvádějí. Ve všech třech odhalených výrobcích byl podíl masa nižší oproti údajům na etiketě o více než desetinu. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou dnes zveřejnila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Výrobky našli inspektoři v obchodech v Praze, Ostravě a Náchodě.
Rusko-dánská aktivistka Selina Juulová se svou neziskovou organizací Stop Wasting Food už několik let zdárně bojuje proti plýtvání potravinami. Mezi její největší úspěchy patří fakt, že se v Dánsku v letech 2010 až 2015 snížil odpad z potravin o 25 %. "Lidé zbytečně moc nakupují. Více než dokážou spotřebovat. Stejně tak vaří v příliš velkém množství," vysvětluje v rozhovoru pro server Aktuálně.cz.
I na slovenská jatka roky putovaly pošlé, hnijící a nemocné krávy, než se po zpřísnění kontrol v důsledku skandálu s polským masem poměry změnily - a nemocné krávy berou jatka už jen od svých známých. Uvedl to dnes slovenský list Hospodárske noviny na svém webu. Tvrzení zkusil sám v praxi ověřit prodejem nemocné krávy. Slovenské úřady na článek zatím nereagovaly.
Drtivá většina kvalitního masného skotu se z Česka vyváží, říká farmář Martin Novotný v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Maso, které se prodává na pultech tuzemských obchodů, je tak paradoxně často z dovozu. Sám Novotný se před časem rozhodl, že k chovatelství skotu přidá i prodej masa, které si sám staří. Po pomalém začátku si nyní nemůže na nedostatek zákazníků stěžovat. "Chodí k nám lidé, kteří vědí, co chtějí kupovat, a jdou za kvalitou a původem," říká Novotný.
Na utajeném místě v západních Čechách uchovává stát v mrazácích přes 400 tun másla. Má je na starosti Správa státních hmotných rezerv, jejíž úkol je zajistit přípravu na výjimečné a nečekané situace, kdy není možné běžné zásobování potravinami či palivy. Zásoby je nutné udržovat čerstvé a v pohotovosti a stát za ně ročně utratí 2,5 miliardy korun. Vláda se snaží přesnou polohu i velikost rezerv tajit, mnoho návštěvníků sem proto nezavítá. Podívejte se, jak takový "máselný" úkryt vypadá a s jakými problémy se v současnosti potýká.
Je velkým trendem, že zcestovalí mladí lidé znovu objevují staré recepty české kuchyně, říká znalec masa a pražský mistr řezník Jiří Michal, který v současnosti působí v podniku Kantýna. V rozhovoru pro Aktuálně.cz prozradil nejen to, že se Češi vracejí k jídlům, které by ještě před lety ani nestrčili do úst - třeba k prdelačce nebo mozečku. Vysvětlil také, jakou má maso z Argentiny vadu a proč dává přednost tomu českému.
Evropská legislativa ohledně dvojí kvality potravin se stihne schválit do evropských voleb, které budou v druhé polovině letošního května, věří eurokomisařka Věra Jourová. Uvedla to na kulatém stole, na kterém se zástupci obchodních řetězců hovořila právě o této problematice. Podstatou problému je především stav, kdy se pod jednou marketingovou značkou a ve stejném obalu skrývá v různých státech odlišné složení potravin. Složení je však řádně uvedeno na obalu.
Polsko patří mezi největší vývozce masa v celé Evropské unii. Velkým odběratelem je například Velká Británie, ale také Česko. Podle odhadů šlo v roce 2017 na export 415 tisíc tun hovězího. V Evropě proto kauza, kdy se na trh dostalo z Polska maso z nemocných krav, způsobila velký poprask. Podle Evropské komise se maso pochybné kvality dostalo do 14 členských zemí unie. Přečtěte si otázky a odpovědi ohledně kauzy, která hýbe Českem i Evropou.
Veterináři objevili při kontrole v pražské restauraci U Moťáka celkem 31 kilogramů masa nejasného původu. Na včerejší tiskové konferenci k prošetřování dovozu polského hovězího z nemocných krav do Česka to oznámil ministr zemědělství Miroslav Toman. Ten předtím navíc přišel s tvrzením, že některé restaurace v Praze vydávaly polské maso za maso z Argentiny. Majitel restaurace U Moťáka Roman Moťovský vnímá ministrova slova jako poškozování a tvrdí, že pochybnou šarži hovězího z Polska v restauraci kontroloři vůbec nenalezli. Argentinské maso pak podle svých slov odebírá výhradně od spolehlivého dodavatele.
Jíst zdravě je v současnosti téměř nemožné. Podle nové zprávy zveřejněné na Světovém ekonomickém fóru má potravinářský průmysl negativní dopad nejen na životní prostředí, ale i lidské zdraví. Autoři studie proto doporučují zásadní změnu stravovacích návyků, jinak na následky nekvalitní stravy by podle odhadů mohlo do roku 2050 ročně zemřít až pět milionů lidí.
