Hosty jsou 1. místopředsedkyně České středoškolské unie Emílie Šulcová, polská aktivistka Katarzyna Byrtek, ředitel sekce Bezpečnost NAKITu Vladimír Rohel a hudební publicista Karel Veselý.
Zděšení a spontánní protesty v Polsku vyvolal případ ženy, která zemřela v nemocnici poté, co musela několik dní nosit plody mrtvých dětí, než jí lékaři ukončili těhotenství. Jde už o druhé úmrtí Polky, kterou pozůstalí či demonstranti dávají do souvislosti s přísným protipotratovým zákonem. Nemocnice, kde se žena léčila, všechna obvinění odmítá.
V Polsku ve věku 50 let zemřela Alicja Tysioncová, žena, která se stala jednou z tváří boje žen v této silně katolické zemi za liberálnější potratovou politiku. Tysioncové, která trpěla závažnými očními vadami, lékaři před lety odmítli provést interrupci, ačkoliv věděli, že porod může její stav ještě zhoršit. Zastal se jí i Evropský soud pro lidská práva.
Polští poslanci ve čtvrtek podle očekávání velkou většinou hlasů zamítli návrh zákona, který by ženám v zemi zcela zakázal možnost podstoupit potrat. V případě přijetí normy navržené občanskou iniciativou by za interrupci hrozil stejný trest jako za vraždu, informovala agentura AP.
Novopečená poslankyně Pirátů Klára Kocmanová poznává, jak obtížné bude pro ni i další piráty prosazovat některá jim blízká témata. Když Kocmanová vyzvala všechny poslance ve sněmovně, aby podpořili její kritiku polské vlády ohledně interrupcí, přidalo se jich jen několik z řad Starostů a nezávislých. Z možných vládních partnerů z ODS, TOP 09 a lidovců to zatím nebyl nikdo.
Organizace Ciocia Czesia, která polským ženám pomáhá se zařízením potratu v Česku, oslavila rok své existence. "Na odmítání českými klinikami narážíme čím dál méně i přesto, že výklad českého práva není vždy jasný," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz jedna ze zakladatelek organizace Katarzyna Byrteková. "V začátcích mě motivovalo ohromné naštvání, u ostatních to ale byla beznaděj," dodává.
Od slovenské přes polskou až k americké ambasádě prošly zhruba tři stovky lidí při protestu za práva žen na bezpečné potraty. Skandovali hesla jako "Moje tělo, moje volba!", nesli přitom vařečky a ramínka, jako symbol boje žen za práva na bezpečné potraty. Cílem pondělní akce bylo upozornit na praktické zákazy potratů v Polsku, v americkém Texasu i snahu části slovenských zákonodárců o totéž.
Může strávit několik let ve vězení a stojí proti ní desítky žalob. Už si postupně zvykla na výhrůžky bombovými útoky a přítomnost ochranky. Život Marty Lempartové, jedné z vůdkyň polských protestů proti zákazu potratů, se v posledním roce výrazně změnil. "Někdo to holt musí dělat. Vidím, jak má rozhodnutí vlády vliv na mladší lidi. Zaslouží si veškerou pomoc," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nejprve začal v Texasu platit zákon zakazující většinu potratů, teď ho federální soudce Robert Pitman nařídil pozastavit. Ve 113 stran dlouhém odůvodnění verdiktu uvedl, že republikánští zákonodárci v Texasu sestrojili bezprecedentní schéma, které pacientům upírá ústavní právo na potrat. Zákon platil od září, soudce rozhodl tuto středu. Informovala o tom agentura AP.
Ultrakonzervativní organizace a sítě, které brojí proti potratům, antikoncepci nebo stejnopohlavním sňatkům, se ocitly v hledáčku Bruselu. Podle europoslanců dokážou ovlivňovat veřejnost včetně politiků a svou činností ohrožují osobní svobodu a demokracii. Investigativní novináři navíc rozkryli, že šíří nebezpečné dezinformace.
Žena nastoupila do výkonu trestu odnětí svobody jako těhotná, ve vězení potratila. Podle zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové věznice selhala, nedala totiž o těhotenství ženy včas vědět soudu, který by jí trest přerušil. Zástupkyně ombudsmana se zabývala ženinou stížností, vyplývá to z evidence stanovisek ombudsmana.
"Byl to horor," vzpomíná na noc z 27. na 28. ledna Krystyna Kacpurová. "Budu si na ni pamatovat do konce života," dodává Polka, která vede neziskovou organizaci Federace pro ženy a plánované rodičovství. Následující ráno v Polsku začal platit přísný zákon omezující potraty. Na linky organizace volalo více a více žen a často v pláči se ptaly: co teď mají dělat, pokud chtějí podstoupit interrupci?
Ještě minulé léto jednadvacetiletý Lusiek z Varšavy přemýšlel o vstupu do politiky. Zvažoval rovnou založení strany, která by se věnovala pro něj velmi osobnímu tématu: právům zástupců LGBT+, tedy skupiny označující lesby, gaye, bisexuály, transgender a další identity. Sám Lusiek je transgender a identifikuje se jako muž. Nedávno podstoupil interrupci a stal se terčem posměchu polských médií.
Nový polský zákon, který prakticky zakazuje všechny interrupce, nebudí emoce jen na polských ulicích, kde proti němu posledních pár měsíců protestují tisíce lidí, ale také na půdě Evropského parlamentu. Zatímco většina europoslanců volá po právních krocích proti Polsku a obviňuje jeho vládu z porušování základních lidských práv, ti polští oponují, že jde o vnitřní záležitost státu.
