Sněmovna ve středu schválila státní rozpočet na příští rok. Schválený schodek má činit stejně jako letos 40 miliard korun. Pro rozpočet hlasovalo 108 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti. V dílčích hlasováních poslanci přidali peníze například na sociální služby nebo menším obcím na školy a byty. Sněmovna přesunula v rozpočtu kolem dvou miliard korun.
Předseda vlády a hnutí ANO Andrej Babiš využil část středečního dopoledního jednání o státním rozpočtu k tomu, aby se opětovně ohradil proti výsledkům evropského auditu, podle něhož je ve střetu zájmů. Babiš nadále trvá na tom, že jedinou snahou jeho oponentů je zlikvidovat ho přes zákon označovaný jako Lex Babiš. Až poté začal mluvit k rozpočtu.
Hnutí SPD Tomia Okamury v listopadu předložilo návrh zákona, jenž by upravil financování neziskových organizací. Podle něj by nesměly přijímat platby ze zahraničí v hotovosti a bezhotovostní příjem by zase musely vést na transparentním účtu. Vláda na posledním jednání předlohu odmítla. Aktuálně.cz prostudovalo důvody, které kabinet k jeho závěru vedly.
Tak dlouho poslanci hlasovali o novém zástupci ombudsmanky, až to vypadalo, že se většina sněmovny na žádném jméně neshodne. Nakonec ale zvolili zástupkyní Moniku Šimůnkovou, bývalou zmocněnkyni vlády pro lidská práva. Na post ji navrhl Senát a prezident Zeman. Nahradí exposlance ČSSD Stanislava Křečka, kterému končí funkční období.
Návrh na zavedení obecného referenda je ve sněmovně před schvalováním. Úpravy předlohy, jak se na ní dohodly kluby ANO, pirátů a ČSSD, žádali ve středečním druhém čtení zejména poslanci SPD a KSČM. Návrh ústavního zákona bude ve sněmovním finále čelit i snaze odpůrců o jeho zamítnutí. Uskuteční se nejdříve v prosinci.
Lidé v Česku zřejmě získají právo řešit úřední věci se státem elektronicky. Papírová forma ale zůstane zachována, hlavně kvůli seniorům. Po občanech by měly státní úřady požadovat nezbytné údaje pouze jednou. Chybějící data by si měly zjistit z registrů. Změnu má přinést zákon o právu občanů na digitální služby, který téměř jednomyslně schválila sněmovna. Nyní předlohu posoudí Senát.
Část Poslanecké sněmovny je vůči médiím veřejné služby dlouhodobě spíše kriticky naladěná. Z dolní komory parlamentu vzešlo několik návrhů, aby nově mohl do hospodaření České televize a Českého rozhlasu nahlížet Nejvyšší kontrolní úřad. Ten nyní upozornil, že v takovém případě by se ale musela změnit ústava. Poslední novela z pera zákonodárců ČSSD přitom s takovou změnou nepočítá.
Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek by chtěl od příštího volebního období změnit jednací řád sněmovny a omezit řečnickou dobu poslanců. Česko je podle něj jednou z mála zemí, které nemají dobu projevů v dolní komoře žádným způsobem omezenou. O spolupráci na změně už v pondělí jednal s šéfem klubu pirátů Jakubem Michálkem.
Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO s 33,1 procenta hlasů před piráty a ODS. Komunisté a sociální demokracie zastavili propad. Mezi čtyřmi a pěti procenty by dostala TOP 09, STAN a Trikolóra. Vyplývá to z volebního modelu agentury STEM.
Sněmovna nestihla rozhodnout o zvýšení rodičovského příspěvku. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na mimořádné schůzi svolané z podnětu opozice v čele s ODS hodinu komentovala navrhované poslanecké úpravy vládní novely. Opozice ji v následující vyostřené debatě nařkla ze skandální obstrukce. Ministryně informovala, že o rodičovském příspěvku se bude hlasovat 6. listopadu.
Jednání Poslanecké sněmovny se ocitlo v málo vídané situaci. Opozičním poslancům se s přestávkami daří už několik jednání a desítky hodin blokovat snahu vlády Andreje Babiše zvýšit daně a některé poplatky. Vláda neprosadila zvýšení dani na středeční schůzi sněmovny. Může se tak stát, že do konce roku zvýšení neprojde, přestože s penězi z těchto daní už vláda počítá v rozpočtu na rok 2020.
Vedení KSČM se nedistancovalo od výroků místopředsedy strany Stanislava Grospiče, podle nějž obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod.
Sněmovna ve čtvrtek po debatě plné sporů schválila výroční zprávy o činnosti a o hospodaření České televize za rok 2016 a 2017. Sněmovní volební výbor je již dříve obě doporučil schválit. Zprávu o činnosti projednávala sněmovna od letošního ledna. ČT na twitteru sdělila, že schválení zpráv vítá. Poslanci budou ještě projednávat zprávy ČT za rok 2018.
Sněmovna ve středu v úvodním kole schválila základní údaje státního rozpočtu na příští rok. Stát by měl stejně jako letos hospodařit se schváleným schodkem 40 miliard korun. Rozpočet podpořila rovná stovka poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti. Rozpočet přišel před poslance podpořit i prezident Miloš Zeman. Slíbil, že pokud Sněmovna rozpočet schválí, podepíše ho.
Poslanecká sněmovna poslala ve středu před devátou večer do dalšího čtení návrh státního rozpočtu, ke kterému vystoupily desítky poslanců. Jako vůbec první promluvil prezident Miloš Zeman, který dorazil do sněmovny po několika dnech v nemocnici a na zámku v Lánech. Pro návrh hlasovalo 100 poslanců z hnutí ANO, ČSSD a KSČM.
Čtveřice poslanců sociální demokracie předložila ve sněmovně návrh, aby hospodaření veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu mohl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad. Ve zdůvodnění svého návrhu píšou, že reagují na dlouhodobou diskusi o hospodaření těchto médií. Pod návrh se podepsali poslanci ČSSD Alena Gajdůšková, Petr Dolínek, Ondřej Veselý a exministr Antonín Staněk.
Sněmovna odsoudila tureckou invazi do Sýrie jako porušení mezinárodního práva. Premiér Andrej Babiš (ANO) má podle usnesení, pro které hlasovalo všech 147 přítomných poslanců, prosazovat v Evropské unii ekonomicko-politická opatření proti Turecku. Opatření by měla být taková, aby donutila Turecko vojenské operace zastavit.
