Hrubé platy vrcholných politiků a dalších činitelů včetně soudců zůstanou v příštím roce zřejmě na letošní úrovni. Jejich zmrazení v pátek schválila sněmovna. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident. Od roku 2022 pak schválená změna zákona upraví výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.
Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v tuzemsku po 13 letech asi skončí. Sněmovna přijala návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který toto zdaňování ruší. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou asi nad 140 tisíc korun měsíčně část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent. Zrušení ještě není definitivní.
Nouzový stav bude v Česku platit do 12. prosince. Sněmovna nakonec souhlasila s jeho prodloužením na návrh KSČM o 22 dnů. Vláda žádala o možnost prodloužení stavu nouze o 30 dnů do 20. prosince. Debata trvala skoro 9 hodin.
Vláda požádá na mimořádném jednání poslance o prodloužení nouzového stavu o 30 dnů do 20. prosince. Nouzový stav vyžadují všechny stupně opatření k omezení šíření covidu-19 podle rizikového skóre v systému PES.
Ve čtvrtek Poslanecká sněmovna rozhodne, zda vyjde vstříc prosbě vlády Andreje Babiše o prodloužení nouzového stavu do 20. prosince. Aktuálně.cz se s obsahem žádosti kabinetu seznámilo. Vláda nepředpokládá, že v nejbližších dnech dojde k výraznému snížení nárůstu nových případů nemoci covid-19 způsobené koronavirem. Současně považuje za varující stav infikovaných mezi zdravotnickým personálem.
Deník Aktuálně.cz přináší prezentaci Ústavu zdravotnických studií a statistiky, kterou vláda doprovodila svou žádost o prodloužení nouzového stavu. Podle dat se podařilo odvrátit černé scénáře vývoje epidemie. Naopak se zdá, že Česká republika má vrchol druhé vlny koronaviru za sebou. Na konci listopadu by mohl počet hospitalizovaných klesnout ze současných 7 tisíc na 4 tisíce.
Nezabavitelné peníze zřejmě budou moci mít dlužníci v exekuci na zvláštním bankovním účtu. Předpokládá to poslanecká novela občanského soudního řádu, kterou dnes schválila sněmovna. Takzvaný chráněný účet by měl zabránit případné neoprávněné exekuci těchto peněz. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu. Účinná má být od dubna.
Za neplatiče alimentů zřejmě bude poskytovat výživné na děti stát. Sněmovna v pátek schválila hlasy 81 z 99 přítomných poslanců vládní předlohu o náhradním výživném, podle které by úřad práce vyplácel až 3000 korun měsíčně nejvýše dva roky. Pohledávky by stát po neplatiči vymáhal. Rozpočtové dopady se odhadují skoro na miliardu ročně. Návrh zákona ještě musí posoudit senátoři a podepsat prezident.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se pustil do poslance ODS Stanislava Blahy, který se ministerského předsedy při sněmovních interpelacích ptal na otrávenou Bečvu a nepřímo zmínil chemičku Deza z koncernu Agrofert. Babiš poslance nařkl z toho, že nemá nic jiného než program "antibabiš", a dokonce mu doporučoval, aby si nechal změřit IQ.
Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Základní parametry rozpočtu ve středu v úvodním kole hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila sněmovna. Rozpočet odolal návrhu části opozice vrátit jej vládě k přepracování. Nyní jej dostanou k projednání sněmovní výbory. Návrh před poslanci podpořil prezident Miloš Zeman. Letošní rozpočet počítá se schodkem 500 miliard korun.
Poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) v koronavirové krizi, která hýbe i se státním rozpočtem, volá po vyšším zdanění hazardu. Na jeho pozměňovací návrh minulý týden kývl i rozpočtový výbor. Bělobrádek přitom žádá poměrně citelné navýšení loterní daně, a to z nynějších 35 na 55 procent. Podle sázkových kanceláří by to mohlo posílit černý trh. Loterní daň se zvedla už od letoška o 12 procent.
Poslanecký klub hnutí ANO nehlasoval o odvolání předsedy klubu Jaroslava Faltýnka kvůli říjnové noční schůzce s tehdejším ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO) a dalšími v restauraci, která měla být podle vládních protikoronavirových opatření uzavřena. Faltýnek za sebe považuje záležitost za uzavřenou.
Poslanci budou rozhodovat o novém zdanění mezd zaměstnanců. Jeden návrh předkládá premiér Andrej Babiš, druhý pak ministr Jan Hamáček. Existuje ale ještě třetí návrh daňové reformy, a to od odborníků z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Ten ovšem vláda smetla ze stolu. Šlo o variantu, která počítá s nižším zásahem do veřejných rozpočtů a přidává víc lidem s nízkými příjmy.
Otrávení řeky Bečvy kyanidem se dostalo na program poslaneckého výboru pro životní prostředí. Přestože Eva Fialová (ANO) navrhovala utajené jednání, většina poslanců byla proti. Někteří z nich dávali najevo, že se jim nelíbí přístup ministra životního prostředí Richarda Brabce i policie. Brabec před měsícem tvrdil, že najít viníka potrvá jen hodiny, zároveň vyloučil vinu chemičky Deza z Agrofertu.
Jan Hamáček sice zřejmě u některých rozhodnutí skutečně přítomen byl (jistě ne u všech), ale spoléhá na to, že volal po tvrdším a rychlejším postupu.
Ve vládě Andreje Babiše dnes chybí osobnost, která by veřejnost uměla přesvědčit, že dělá správné a nutné kroky proti covidu-19, že nás chce chránit.
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček předložil novelu zákona, podle níž by přišla Česká televize a Český rozhlas o část svých příjmů. Poslanec navrhuje, aby povinné koncesionářské poplatky neodváděli ti, kteří je nesledují. O jeho předloze bude v pondělí jednat vláda Andreje Babiše. Jak vyplývá z podkladů, jež deník Aktuálně.cz prostudoval, kabinet se novelu chystá zamítnout.
Do pátečního jednání sněmovny o prodloužení nouzového stavu kvůli epidemii koronaviru výrazně vstoupil nový ministr zdravotnictví Jan Blatný. Vedle premiéra Andreje Babiše hájil stanovisko vlády. Šéf zdravotnictví však při svém projevu poněkud netradičně vysvětloval klíčový ukazatel dynamiky epidemie, kterým je reprodukční číslo.
