


Okamura narazil na svůj limit. Zastaví ho posedlost sebou samým a absolutní kontrolou strany
Poptávka po populismu v národních barvách u nás převyšuje nabídku. Ale sólista ji nemůže nasytit.



Poptávka po populismu v národních barvách u nás převyšuje nabídku. Ale sólista ji nemůže nasytit.



Do eurovoleb zbývá zhruba rok. Evropská unie se už teď obává, že by hlasování mohlo navýšit počty euroskeptiků v Bruselu, například ze zemí Visegrádu. Na vaše dotazy o visegrádské čtyřce a její roli v EU odpovídal šéf zahraniční rubriky Hospodářských novin Martin Ehl.



Kardiochirurg Jan Pirk o hodnotě zdraví; psychiatr Radkin Honzák o psychopatech v politice; dietoložka Margit Slimáková o dietách a jejich škodlivosti; teolog Tomáš Halík o nebezpečí populismu; blogerka Janina Černá o životě bez cukru.



Jmenování Andreje Babiše premiérem neuniklo ani zahraničním médiím. Polský či německý tisk o něm píše jako o populistovi, který je podezřelý, že pro sebe "vyloudil" peníze z EU.



Třetí česká cesta mezi Západem a Ruskem je veliký mýtus a nebezpečí, říká Šimon Pánek, ředitel neziskové organizace Člověk v tísni. Dodává, že pro lidi na Ukrajině, na Blízkém východě a Balkáně je naše demokracie příkladem. Více v dalším díle DVTV Apel.



Virginia Raggiová se před rokem stala první starostkou Říma. Ve volbách zvítězila za italské populistické Hnutí pěti hvězd. Raggiová slíbila, že zlepší situaci ve městě, a to hlavně ohledně nevyhovující městské hromadné dopravy a svozu odpadu. To se ale nepodařilo. Starostku navíc sužuje několik skandálů, což vrhá stín na celé Hnutí pěti hvězd. To chtělo v Římě ukázat, že zvládne přerod z protestní strany v opravdovou politickou sílu.



Půjčky že jsou riziko? S tím přijďte po volbách, teď politici nadsadili povinný optimismus. Jedeme dál.



Premiéři či prezidenti států Evropské unie potvrdí, že chtějí v integraci pokračovat i po odchodu Velké Británie. Odmítnou kritiku, kterou vůči EU vznášejí její odpůrci. EU by se ale podle evropských lídrů měla změnit. Musí lidem přinést bezpečnost i ekonomickou prosperitu.



Ruský parlament schválil kontroverzní zákon, který od daní osvobodí podnikatele, kteří vlastní majetek v zahraničí a dotýkají se jich sankce vůči Rusku. Jedná se však pouze o ty podnikatele, kteří mají blízký vztah s prezidentem Vladimirem Putinem. Podle ruského listu Kommersant je novela zákona součástí plánu Moskvy přimět ruský kapitál k návratu z daňových rájů zpět do Ruska.



Volby v Nizozemsku byly prvním testem, jak si v Evropě stojí populisté. Krajně pravicový Geert Wilders v nich nečekaně neuspěl. Opravdová zkouška ale přijde až na přelomu dubna a května, kdy budou Francouzi vybírat nového prezidenta. Šéfka krajně pravicové Národní fronty a favoritka voleb Marine Le Penová ještě v úterý Wilderse označila za svého "přítele" a veřejně ho podpořila.



Nizozemsko žilo ve středu parlamentními volbami. K hlasovacím urnám dorazili čtyři z pěti voličů, což je nejvíce během deseti let. Na prvním místě skončil současný premiér Mark Rutte, který za sebe odsunul favorita předvolebních průzkumů Geerta Wilderse, proslulého svými radikálními názory. Lidé hlasovali v obytných vozech, mešitách i v barech.



Před holandskými volbami se psalo, že výhra Wilderse by mohla "strhnout lavinu" v EU, že populismus nakazí i jiné státy. Lavinu nestrhne.



Ve středečních parlamentních volbách v Nizozemsku zvítězili s jasným náskokem liberálové současného premiéra Marka Rutteho. Krajně pravicový Geert Wilders je s velkým odstupem druhý. Wilders dosáhl na podobný výsledek jako za posledních 10 let. Jeho podpora tak po brexitu a vítězství Donalda Trumpa zásadně nenarostla.



V nizozemských parlamentních volbách podle prvních předběžných odhadů zvítězila Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho se ziskem 21 procent hlasů. Díky tomu obsadí 31 křesel v parlamentu. Nacionalistická a protiislámská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse získala 13 procent a obsadí tedy 19 křesel. Celkovou volební účast odhadla agentura Ipsos na rekordních 82 procent oprávněných voličů.



Kampaň ochránců zvířat a zapojení světových celebrit vedly k zásadnímu omezení komerčního lovu tuleňů. Kanadští Eskymáci jsou ale na lovu těchto zvířat ekonomicky závislí. Podle režisérky Alethey Arnaquqové-Barilové není lov tuleňů o nic víc škodlivý než běžný lov zvířat v Evropě. Její film "Tichý hněv Inuitů" je k vidění na festivalu Jeden svět, který začal v pondělí 6. března v Praze.



Jeden svět - festival dokumentárních filmů o lidských právech - letos představí 121 snímků ze sedmi desítek zemí světa. Hlavním tématem 19. ročníku přehlídky je spolupráce a sdílení. Dokumenty ukážou také úskalí života uprchlíků v Evropě nebo vzestup populistických hnutí ve volbách. Pražská část festivalu proběhne ve dnech 6. až 15. března, potom se festival vydá do tří desítek českých měst a také do Bruselu. Prohlédněte si fotografie k 12 filmům z hlavní soutěže.



Bývalý francouzský ministr hospodářství Emmanuel Macron slaví. Podpořil ho dlouholetý a vážený politik François Bayrou. Díky tomu si může v prezidentských volbách polepšit o pět až šest procent, myslí si analytici. Bayrouova podpora nemohla pro Macrona přijít v lepší chvíli. Čas do voleb se krátí a jeho kampaň v posledních týdnech začala ztrácet dech.



Musíme počítat s tím, že britská veřejnost a mnozí britští politici si s Ruskem příliš nelámou hlavu, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Martin Kovář, prorektor Univerzity Karlovy pro vnější vztahy a specialista na dějiny Velké Británie. Podle něj procházíme dobou, ve které velká část nespokojených voličů na Západě bourá status quo. Po postupném odchodu Británie z EU navíc bude přílišná dominance Německa Unii škodit. Odchodem Londýna se taky podle Kováře celá EU posune geograficky víc na východ, což není dobře pro Česko ani další středoevropské státy.



Liberální demokracie je v ohrožení populisty. Trump by neměl vítat rozpad Evropské unie a ustupovat Rusku. Tato varování stojí v dokumentu vydaném u příležitosti Mnichovské bezpečnostní konference. Představit Trumpovu vizi zahraniční politiky přijede viceprezident Mike Pence.



Rusko se poohlíží po nové oblasti, ve které by mohlo získat geopolitický vliv. Zájem má dlouhodobě o Asii a Tichomoří, kam se mu ale doposud nedařilo proniknout. Nově Kremlu otevírá dveře filipínský prezident Rodrigo Duterte. Rád by posílil s pomocí Moskvy svůj zbrojní arzenál, pořídil nové ponorky a zmodernizoval letectvo. Rusům za to nabízí posílení jejich vlivu v oblasti. Podle expertů ale není jisté, že se Moskva do sbližování s filipínským prezidentem nakonec pustí.