„Děda byl odsouzen za něco, co nespáchal, ale nikdy nebyl souzen za to, co udělal. Byl spoluzodpovědný za devastaci společnosti,” říká David Černík, vnuk někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského, který byl po vykonstruovaném procesu popraven před 70 lety. „Já žil od dětství v prostředí disentu, babička podepsala Chartu 77 a můj otec šířil zakázanou literaturu,” vypráví.
Střelnice v pražských Kobylisích je takřka zapomenutým místem. V české historii však patří k nejosudovějším. Za pouhý měsíc bylo na této střelnici před 80 lety během druhého stanného práva Němci zavražděno 539 českých vlastenců: premiér Alois Eliáš, podplukovník Josef Mašín, senátorka Františka Plamínková, spisovatel Vladislav Vančura, kněz Vladimír Petřek a mnoho dalších českých osobností.
Věznici Evín se v Íránu říká "údolí pekla". Právě zde si svůj trest odpykávají političtí vězni a v posledních týdnech tu úřady uvěznily stovky lidí zatčených na protivládních protestech. Minulou sobotu zařízení zachvátil požár, při němž podle oficiálních údajů zemřeli čtyři lidé a přes šedesát jich bylo zraněno. Příběhy lidí, kteří "údolím pekla" prošli, nyní přinesl britský list The Times.
Předseda protektorátní vlády Alois Eliáš, spisovatel Vladislav Vančura, senátorka Františka Plamínková, důstojník Josef Mašín, atlet Evžen Rošický… Ty, a další stovky českých vlastenců, zavraždili nacisté na Kobyliské střelnici v Praze. První protinacističtí bojovníci tu umírali již 30. září 1941. Po útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zde nalezlo smrt přes pět set lidí.
Po sociálních sítích se šíří video, na němž Jevgenij Prigožin, přezdívaný jako „Putinův šéfkuchař“, osobně verbuje vojáky v ruské trestanecké kolonii do války na Ukrajině. Přítomným vězňům sděluje, že je po odsloužení půl roku na frontě čeká propuštění na svobodu. Pokud na Ukrajině padnou, budou podle něj pohřbeni ve svých rodných městech jako hrdinové. Na rozmyšlenou měli trestanci pět minut.
Řeč o humanizaci vězeňství mohla být teprve tehdy, kdy se o slovo začala hlásit demokracie. Prvním výrazným projevem byla revolta občanské společnosti roku 1848. Průkopníkem myšlenky, že trest vězení má vést k nápravě zločince, byl katolický farář František Josef Řezáč, přítel Karla Havlíčka Borovského. Aktuálně.cz přináší první díl seriálu časopisu Přítomnost o českém vězeňství a jeho reformě.
Je tomu 120 let, co se 7. února 1904 narodila Irena Bernášková. Nacisté ji 26. srpna 1942 zavraždili. Odvážná a zarputilá odbojářka se stala vůbec první Češkou popravenou nacisty v Berlíně. Spolu se svým otcem, grafikem Vojtěchem Preissigem, byla výraznou osobností českého odboje. Nyní oba připomene muzeum Československé obce legionářské ve východočeském Žamberku.
Barmská vojenská vláda popravila čtyři muže odsouzené k trestu smrti, včetně dvou prodemokratických aktivistů, které dříve obvinila na základě protiteroristického zákona. S odvoláním na státní média o tom informovala agentura Reuters. Jedná se o první popravu v této jihovýchodní asijské zemi za několik desítek let.
Mykola Kuličenko před kamerou Rádia Svobodná Evropa vzpomínal na několik březnových dní tohoto roku. Ukázal také, kudy mu obličejem měla proletět kulka vystřelená ruským vojákem. Jeho dva bratři takové štěstí prý neměli.
V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje v dnes vydané zprávě organizace Amnesty International. V 18 zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát, to je o 40 procent více než v roce 2020. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k těm nejnižším.
Ukrajinský mladík Maksym vylíčil reportérům Rádia Svobodná Evropa, jak probíhají "falešné" popravy vedené ruskými vojáky. Ti ho nejdříve dva týdny drželi ve sklepě s dalšími 22 lidmi. Několik z nich pak najednou jeden z vojáků vyvedl ven se slovy, že "potřebují nějaké mrtvoly". "Srazili mě na kolena a vystřelili v blízkosti mých uší. A potom mi řekli, ať jdu zase zpátky," popisoval Maksym.
Devět studentských vůdců bylo 17. listopadu 1939 zavražděno v jízdárně ruzyňských kasáren. Nacistická okupační moc v ten samý den uzavřela české vysoké školy a do koncentračních táborů poslala 1 220 vysokoškoláků. O dva roky později byl s obrovskou mezinárodní podporou českým studentům ustanoven v Londýně 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva.
Před 76 lety, 1. října 1946, tribunál v Norimberku vynesl dvanáct rozsudků smrti a dalších trestů pro představitele německého nacistického režimu. Podívejte se v unikátních fotografiích na příběhy lidí, kteří byli za zločiny během války odsouzeni a mnozí přitom tvrdili, že o nich buď nevěděli, nebo jenom museli poslouchat rozkazy.
Přílet Reinharda Heydricha do protektorátu Čechy a Morava 27. září 1941 byl krutým obratem v německé okupační politice vůči českému národu. Měl Čechy pacifikovat, potlačit odboj, začít s vyvražďováním Židů a Slovanů. Aktuálně.cz přináší ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem první z cyklu textů - rozhovor s historikem Jindřichem Markem. Série vyvrcholí atentátem na Heydricha.
Staroměstská exekuce je spojena s mnoha krutými tresty, toho vůbec nejpotupnějšího se ale dočkala trojice oběšených. Pro dva z nich, Šimona Sušického a Jana Kutnaura, to byl trest zvláště přísný. Oproti ostatním popraveným v povstání nehráli nijak zásadní roli a neměli žádné politické ani materiální ambice. "Doplatili ovšem na to, že byli členy jednoty bratrské," říká historička Olga Fejtová.
Česko si připomíná 400 let ode dne, kdy kat Mydlář na Staroměstském náměstí na rozkaz habsburského císaře popravil 27 "českých" pánů, rytířů a měšťanů a ukončil tak stavovské povstání. Staroměstská exekuce bývá považována ze jeden z nejtemnějších momentů české historie, podle historičky Marie Koldinské ji ale Češi vnímají zjednodušeně. Nebyla to likvidace elity, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pavel Petrovič Kiseljov byl vyšetřovatelem případu „špionážně-diverzní a kontrarevoluční organizace českého generálního štábu“, který vykonstruovala sovětská totalitní moc. Mimosoudní orgán NKVD v Oděské oblasti, který Kiseljov vedl, odsoudil za pouhých šest týdnů 1381 lidí k trestu smrti zastřelením. Byli mezi nimi i Čechoslováci. Sám později skončil na popravišti.
Historici ÚSTR několik let zkoumají pozadí jednoho z nejpodivnějších procesů v předválečném Sovětském svazu, jehož obětí se stali čeští krajané na Ukrajině. Desítky Čechů skončily po vykonstruovaném procesu jako údajní špioni v děsivých táborech gulag, někteří věznění nepřežili, další byli popraveni, jiní zešíleli. Mnozí z nich byli učitelé. Od procesu s českými učiteli uplynulo 90 let.
