Bití jalovcem, kabelem nebo bužírkami, modřiny po celém těle i pocit ponížení a bezmoci. Koledníci, kteří vběhli do pokoje, kde spaly nebo byly polonahé. A to vše s posvěcením rodičů. I tak popisují některé ženy své zkušenosti s velikonočním hodováním. Tradice se tak zejména po požití většího množství alkoholu koledníky pro mnohé z nich stala traumatickou a dnes ji už neslaví.
Většina euroamerického světa slaví Velikonoční pondělí zcela nevinně. Děti běhají po zahradě a snaží se najít vejce. V Česku se svátek naopak leckdy zvrhne v nezřízené bití i pití. Není tedy divu, že omlazování žen pomocí vrbových proutků může mezi cizinci budit rozpaky. Co na pomlázku říkají Američanka, Francouz, Nizozemec či Ukrajinka? Někdo zvyk považuje za barbarský, někdo oceňuje pivo zdarma.
Velikonoční svátky si dnes lidé nejvíc spojují s pondělím, přitom důležitější jsou dny, které mu předcházejí. "Pomlázkou se kdysi jen dotýkalo, navíc ženy omlazovaly i muže. Cizincům naše tradice přijdou drsné, ale vidí jen malý výsek mezi mnoha dalšími zvyky," boří mýty o Velikonocích etnoložka Jana Poláková z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea.
"Klukům se radí, že když holka říká 'ne', tak pokračuj, přitlač a holkám zase: nevyváděj, buď hodná a hlavně nedělej scény," říká lektorka moderní sebeobrany Jasmína Houdek o velikonoční tradici šlehání pomlázkou. Podle ní je zvyk v pořádku, pokud se na něm všechny strany shodnou. Jak ho ale odmítnout? A jak se mají ženy bránit v dalších situacích, kdy se necítí bezpečně?
Přestože jsou Velikonoce křesťanským svátkem, podle průzkumu se během nich chystá navštívit kostel jen devět procent lidí. Čtyřdenní volno, které začalo Velkým pátkem, lidé tráví setkáváním s rodinou nebo přáteli. Téměř 80 procent žen pak nemá rádo šlehání pomlázkou, zažívají při něm i bolest. "Společnost je v pohybu. Velikonoční zvyky tvoří kulturní identitu, ale asi vymizí," míní odborníci.
K Velikonocům neodmyslitelně patří pomlázka a pokud ta vaše není určena pouze ke šlehání, ale chcete, aby i dobře vypadala, podívejte se, jak si uplést pomlázku z 9 prutů.
Pomlázka je český unikát, nejstaršími velikonočními symboly jsou vajíčka a beránek. Pokud se vyprázdní smysl zvyků a rituálů a lidé jim už nerozumí, přestanou je časem dodržovat, vysvětlila před časem kulturní historička Eva Doležalová v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Dnešní zvyky a symboly se podle ní časem promění, minimálně jako slavnost jara se ale v české kultuře Velikonoce udrží, předpokládá.
Velikonoční svátky nejsou jen čtyři dny volna spojené s vítáním jara, jak je někdo vnímá. Pro mnohé Čechy mají hluboký duchovní rozměr, který se opírá o křesťanské tradice. Víte například, jaký význam má beránek či proč se kostely na Květnou neděli zdobí květinami? A víte, proč chlapci šlehají dívky pomlázkami a proč se peče mazanec? I o tom je velikonoční test deníku Aktuálně.cz.
Velikonoce se letos stejně jako minulý rok ponesou v duchu protiepidemických opatření. Farmářské trhy zůstanou zavřené, bohoslužby budou mít výjimku. Na velikonoční oslavy, návštěvy mezi příbuznými a tradiční pomlázku si tak budeme muset počkat do příštího roku. Plyne to z platného usnesení vlády, které zpřísněná opatření prodloužilo až do 11. dubna. Jak tedy budou vypadat letošní Velikonoce?
Ježíš má mraky následovníků. Mnoho lidí se obětuje, hledí víc na druhé než na sebe, i když třeba Ježíši nevěří. Dělají něco, co se do učení o ambici a nutnosti úspěchu vůbec nevejde.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vydalo na výzvu profesních organizací stanovisko k maloobchodnímu prodeji velikonočních výrobků, jako jsou dekorace či pomlázky. Sdělení ministerstva zveřejnil na svém webu Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Řetězce už dříve toto zboží nabízely, považovaly ho podle do té doby dostupných výkladů za výjimky ze zákazu maloobchodního prodeje.
I v neděli řešili policisté o polovinu víc přestupků proti opatřením kvůli šíření koronaviru, než je obvyklé, sdělil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Dodal však, že od pátku do neděle klesl počet dopravních nehod o třetinu.
Stojíme před smrtí, kterou jsme desetiletí schovávali do nemocnic, do domovů pro seniory, štítivě jsme ji od sebe odstrkávali. Zahlédli jsme ji leda na silnici při bouračce, a to námi hned projelo zděšení.
Velikonoční pomlázka je doložena už ve vzpomínkách pražského kazatele Konráda Waldhausera žijícího ve 14. století.
Velký pátek je výtečným lékem proti relativizaci hodnot, relativizaci pravdy, kterou teď zažíváme, proti bublině, do níž jsme denně cpáni.
Dodržujete-li tradice a vydáváte se na velikonoční pondělí koledovat, bez pomlázky se neobejdete. Tradicí ale také bylo, že si pomlázku každý pletl sám. Zkuste si uplést základní pomlázku z 8 proutků.
Komentář Martina Fendrycha: Naše společnost je nesmírně soutěživá, cele orientovaná na vítězství. Naproti tomu jsou křesťanské Velikonoce pro nevěřící symbolem prohry. Mají pro nás ještě nějaký smysl?
Nechápu, proč muži šlehají i staré ženy a malé holčičky, říká Branislav Škripek
Umožnila jim to tradice i přestupný rok, muže jim do vesnice vozí i z okolí
Přijďte si uplést pomlázku nebo prohlédnout ukázky tradičních řemesel
