Málokterá oblast v Česku se může pyšnit tak unikátním krajinným reliéfem jako České středohoří. Charakteristické osamělé vrcholky utvářela sopečná činnost. Podél řeky Ohře existoval Ohárecký rift, kterým se žhavé magma dostalo na povrch a utuhlo. Asi před 23 miliony let začaly řeky tyto sopečné kužely obnažovat. Vznikla tak krajina, za kterou stojí za to vyrazit.
Legenda české fotografie Jindřich Štreit vydal novou knihu, nazvanou Village People. Anglický název je namístě, publikace zobrazující život na vesnici v letech 1965 až 1990 je totiž několikajazyčná a vydalo ji zároveň německé nakladatelství Buchkunst a český Kant. Kniha objevuje mnoho dosud nepublikovaných Štreitových fotografií.
Na jihu Moravy mnohde zmizela ornice a hospodaří se na podloží. Chemii do půdy dostat umíme, ale vodu ne. Za to, jak krajina vypadá, si můžeme sami, říká pedolog Jan Vopravil. Přehrady nemůžeme oddělit od krajiny, vodu potřebujeme i v půdě. Spousta zemědělců už začíná tenhle stav vnímat. Donedávna jsme měli největší půdní bloky z celé EU, nové opatření ale určuje maximální výměr na 30 hektarů.
Tisíce vědců nejen z Evropy v petici kritizují způsoby průmyslového zemědělství či systém zemědělských dotací. Jejich varování před neudržitelností hospodaření ale přišlo se začátkem koronavirové pandemie a vyzní tak zřejmě do ztracena. "Většinou vás 'odignorují', nedočkáte se žádné reakce. Mimo jiné proto, že je na to navázaný obrovský byznys," říká v rozhovoru přírodovědec Jakub Hruška.
Zima a začátek jara nevěstí nic dobrého. V půdě chybí až 40 % vody, ale to není to nejbolavější. Bát se musíme nedostatku vody v tocích, upozorňuje rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička. Připravili jsme se o kapacitu sedmi lipenských přehrad, tuhle vodu nedokážeme zadržet. V Česku jsou i stohektarová pole a ta podle naší studie fungují jako tepelný ostrov větší než okresní město, říká.
Zemědělec Antonín Tykal z Vlčnova na Uherskohradišťsku začal spolu s bratrem jako první v republice hubit hraboše za pomoci speciálního stroje vyvinutého ve Švýcarsku. Podívejte se, jak jsme o něm informovali před třemi lety.
Kvůli nedostatku pohonných hmot Kubánci v zemědělství znovu zapojí hospodářská zvířata. Na 4000 volů má pomoci s pěstováním cukrové třtiny a dalších plodin. V plánu je také snížit dovoz hnojiv, místo nich se budou používat vedlejší produkty, které vznikají při výrobě cukru. S odkazem na šéfa cukrovarnického úřadu Azcuba Julia Garcíu Péreze o tom informují kubánská média.
Na jihu Moravy zažili po hraboší kalamitě další, kterou má však na svědomí nečekaný živočišný druh. Domácnosti v Moravanech u Brna zamořily houfy maličkých chvostoskoků, kteří za normálních okolností žijí v půdě a znají je jen chovatelé ještěrek či dravých rybiček jako krmivo, popřípadě zahrádkáři, kteří je občas spatří na sazenicích. Jak ukázala reportáž České televize, v domech a zahrádkách bezprostředně sousedících s polem jsou jich desítky tisíc, jejich tělíčka vytvořila černé skvrny v bazénech, na podlahách či stropech, lidé si stěžují, že jim lezou i do postele, a aby se vyspali, musí v noci opakovaně luxovat.
Výstavba obřích hal, které rostou především na polích kolem dálnic, souvisí podle odborníků se suchem, které Česko sužuje. Kde vyroste sklad, voda se nevsakuje a neodpaří, rychle odteče. V okolí proto vysychají i studny. Navíc orné půdy za posledních dvacet let ubylo skoro 150 tisíc hektarů. Jedním z důvodů je také právě výstavba hal. Lidé žijící u dálnice D8 se rozhodli proti podobným stavbám bojovat. Současný příklad, kdy výstavba hal zabere pole, mají u dálnice D11 poblíž obce Mstětice.
Přemnožení hraboše a jeho likvidování úrody se nejvíce dotklo střední a jižní Moravy. Třeba na okraji Olomouce v Topolanech jsou od hrabošů děravá nejen pole, ale i zahrady či trávníky. Na rodinném gruntu z 19. století tu farmaří Roman Koutek. Je zároveň předsedou Asociace soukromého zemědělství okresu Olomouc a členem celorepublikového předsednictva asociace, takže má přehled i o dalších regionech. Mezi nejzasaženější patří dle jeho slov Olomoucko, Prostějovsko, Vyškovsko, Kroměřížsko či Břeclavsko.
Přemnožením hrabošů, kteří zemědělcům ničí úrodu, je zasažena především střední a jižní Morava - mezi nejpostiženější místa patří Olomoucko či Prostějovsko. Po těchto hlodavcích tu nemusíte nějak složitě pátrat, stačí si například dojet autobusem olomoucké MHD do místní části Topolany a na nekonečnou řadu děr a chodbiček narazíte hned u zastávky. A stačí chvilku počkat a hraboš na vás do pár minut vykoukne. Jejich chodbami jsou provrtaná nejen pole, sady či zahrádky, ale i příkopy, kde mohou žrát jen trávu.
Hasiči v České republice o tomto víkendu zasahovali u několika rozsáhlých požárů. Oheň způsobil škodu za několik milionů korun. Při požárech nikdo nezemřel, obešly se i bez vážných zranění. Hasiče zaměstnaly především požáry polí na Kutnohorsku a Ostravsku. V neděli odpoledne bojovali s plameny i na poli na Opavsku.
Místa, kde ornice mizí kvůli nevhodnému pěstování kukuřice, ale i brambor a slunečnic, jsou po celé zemi a přibývá jich. Půda tím přichází nejen o svoji úrodnost, ale i o schopnost zadržet vodu. V kopcovitém terénu Žďárských vrchů je pak voda schopná za sezonu z některých míst odplavit i veškerou ornou půdu. Podle expertů by pomohla protierozní vyhláška. Stanovila by, kolik půdy může za rok zmizet z hektaru pozemku, a úředníci by měli dostat jasné pravomoci to kontrolovat a pokutovat. Narazila však na odpor vlivných zemědělských podniků.
Půdě na českých polích neubližuje jen eroze. Ornice je chudá na organickou složku, což jí také brání v lepším vázání vody. Zemědělec Josef Sklenář z Biofarmy Sasov u Jihlavy zkouší novou metodu, která spočívá v setí širokořádkové kukuřice mezi řádky sklizeného, ale nezaoraného žita, takzvaný žitný drn. Technologii, které se říká strip-till, úspěšně vyzkoušelo v Česku už několik podniků.
Dnes rozlehlé lány polí dříve dělily cesty, po kterých lidé volně procházeli krajinou. Postupem času je však zemědělci zaorali a jednotlivá pole spojili do velkých celků. Více než stovka starostů se nyní spojila do projektu "1000 a 1 cesta pro krajinu", který chce alespoň tisíc zaoraných cest obnovit. Mají sloužit nejen turistům, ale také udržet vodu v krajině díky protierozním pásům či alejím stromů, které by podél nich mohly vzniknout.
Profesionální fotograf Albert Dros natočil za pomoci dronu rozkvetlá tulipánová pole v nizozemských provinciích Severní Holandsko a Flevoland. Agentuře Reuters přiznal, že by tulipány mohl každý rok fotit a natáčet znovu a znovu. Pokaždé hledá nové úhly, zkouší různé povětrnostní podmínky a obdivuje nové druhy květin. Působivé video natočili mezi dubnem a květnem letošního roku.
Česko je v rámci EU žlutým hegemonem. Podle posledních dat Eurostatu se v roce 2017 řepka pěstovala na 16 procentech orné půdy, což je zdaleka nejvíce ze všech zemí. “Moje bývalá firma pěstuje jen pět procent řepky,” tvrdí premiér Andrej Babiš o Agrofertu. Jenže ve skutečnosti má holding vliv na podstatnou část celé produkce - od prodeje osiva a hnojiv až po zpracování metylesteru pro biopaliva 1. generace. EU už sice zjistila, že nejsou tak ekologická, jak před lety vypadala, na výrobu biopaliv 2. generace ale není Česko připravené.
Většinu pěstitelských oblastí zasáhla sucha. Kde napršelo, tam rostliny udusilo bahno. K dovršení všeho se na mnoha místech objevili škůdci.
Pěstování řepky má spoustu předností, po sklizni zanechává v půdě živiny pro další plodiny, upozorňuje zemědělec Josef Diviš. Za velkým odporem lidí vůči řepce je podle něj neznalost a také média, která pěstování plodiny zkratkovitě napadají. Nikdo prý neprokázal ani to, že by látky používané k ošetření řepky škodily půdě. To je jen spekulace, tvrdí Diviš. V případě pesticidů navíc podle zemědělce existují plodiny, například chmel nebo vinná réva, u kterých se používají v násobně větším množství.
