Amatérský archeolog našel v Dánsku zlatý poklad, který byl uložen do země v 6. století našeho letopočtu, tedy ještě před vikinským obdobím. Součástí nálezu je 22 zlatých předmětů, které dohromady váží téměř jeden kilogram, informovala agentura AFP s odvoláním na muzeum v dánském městě Vejle.
Amerika, Austrálie i Nový Zéland propadly v 19. století zlaté horečce. Na několika místech se objevila ložiska drahých kovů, která přilákala tisíce lidí s vidinou rychlého zbohatnutí. Někteří narazili na úlovky, které se zapsaly do historie, a stali se z nich zámožní podnikatelé, mnozí však odešli zchudlí a zklamaní. Unikátní kolorované snímky v galerii zachycují rozkvět zlatokopecké éry.
Přesně před čtyřiceti lety, v noci z 19. na 20. prosince 1983, zmizela ze sídla brazilského svazu nejcennější fotbalová trofej. Původní pohár pro mistry světa už se nikdy nenašel a o jejím osudu koluje spousta teorií. Připomeňte si příběh slavné trofeje nazývané Zlatá Niké.
Před 60 lety se v Československu odehrála jedna z nejzásadnějších dezinformačních akcí v historii. Na dno Černého jezera na Šumavě potopila Státní bezpečnost v noci na 21. června bedny, které byly poté "náhodou" objeveny. Později úřady oznámily, že v nich byly nacistické dokumenty s "důkazy", že Západní Německo a Rakousko jsou plné bývalých nacistů. Aktuálně.cz přináší fotky ze zinscenované akce.
Klášter Milevsko vydal mimořádný poklad. Vědci tu v tajné chodbě objevili zbytky relikviáře se zlatou cedulkou s nápisem IR a železným hřebem. Veškeré indicie zatím naznačují, že hřeb s vtepaným zlatým křížkem je relikvií, již v době husitských válek považovali řeholníci za část hřebu, kterým byl přibit Ježíš Kristus. Prohlédněte si fotografie pokladu i tajných chodeb, kde byl ukryt.
Archeologové v tajné chodbě Kláštera Milevsko objevili zbytky relikviáře se zlatou cedulkou s nápisem IR a železným hřebem. Nálezové okolnosti, historické souvislosti a veškeré indicie zatím naznačují, že useknutý kus kovu s vtepaným zlatým křížkem je relikvií, již v době jejího ukrytí považovali řeholníci za část hřebu z Pravého kříže, kterým byl přibit Ježíš Kristus.
Americký sběratel a obchodník se starožitnostmi Forrest Fenn, který se proslavil tím, že spustil honbu za pokladem ve Skalistých horách, kde ukryl truhlu plnou zlata a dalších cenností, zemřel. Bylo mu 90 let.
Poklad 435 zlatých a stříbrných mincí ze 14. století, které našli 23. března dva lidé v lese asi pět kilometrů západně od kláštera Kladruby na Tachovsku, má historickou hodnotu kolem čtyř milionů korun. V době svého, zřejmě chvatného, uložení do země ke konci 70. let 14. století by si za ně majitel mohl koupit celou vesnici. Podobný nález je naprosto unikátní.
Hledači pokladů našli na severu Rakouska poblíž hranic s Českem na 1500 středověkých stříbrných mincí. Nález řádně ohlásili a přenechali archeologům, napsala agentura APA s odvoláním na prohlášení Hornorakouského zemského muzea v Linci.
Do amerických Skalnatých hor se v uplynulých deseti letech vydaly za pokladem tisíce lidí poté, co tam truhlu plnou zlata, rubínů, smaragdů, diamantů, vzácných mincí, čínských podobizen z nefritu a předkolumbovských sošek zvířat ukryl sběratel umění a starožitností. Poklad, jehož hodnota podle odhadů převyšuje milion dolarů, nyní objevil jeden nejmenovaný šťastlivec, informovala stanice CNN.
Denárový poklad nalezený u Chýště na Pardubicku se stal kulturní památkou. Soubor stříbrných denárů z doby počátků české státnosti objevil náhodný nálezce v roce 2015 a je nazýván pokladem století. Bezmála 1700 mincí bylo ukryto v podzemí téměř 1000 let.
Majiteli psa nedávno rada Královéhradeckého kraje schválila nálezné 7860 korun.
Jméno nálezce ani přesné místo muzeum ani Liberecký kraj sdělit nechtějí.
Poklad tvořily staré mince, prsteny, perly, náramky nebo náhrdelníky. Objevili ho amatérští archeologové.
České korunovační klenoty, které patří k symbolům české státnosti a odkazují k k českému patronovi svatému Václavovi, se vyzvedávají jen při výjimečných příležitostech. Jak dobře znáte jednotlivé klenoty, jejich historii a současnost?
Na konci loňského roku neznámí pachatelé vyhloubili u vchodu do kostela ve vesnici na jihu Franice díru o velikost metru krychlového. Jejich cílem bylo najít poklad kněze François-Bérengera Saunièra, který jej zde údajně zakopal na konci 19. století. Většina historiků dospěla k závěru, že poklad nikdy neexistoval a kněz vydělal peníze tím, že kradl dary a peníze za kostelní služby.
Před 140 lety, 2. srpna 1877, byl na místě bývalého keltského hradiště (oppida) ve Stradonicích na Berounsku nalezen zlatý poklad, asi 200 zlatých keltských mincí, tzv. duhovek. Nález tohoto pokladu odstartoval místní "zlatokopeckou horečku", při které hledači pokladů doslova překopali celé území oppida.
Po tříleté bitvě končí boj o to, komu patří nálezné z tzv. modřanského pokladu. Ten v březnu 2014 nečekaně vyrýpl při bourání starého viničního domku bagrista Miloš Závora. Jenže o poklad se kromě něj nečekaně přihlásili místostarosta radnice Prahy 12 a dva úředníci, kteří v době nálezu byli poblíž. Pražský magistrát proto kvůli nejasnostem, kdo ho skutečně objevil, odmítl vyplatit nálezné. Až před dvěma týdny uvedená čtveřice sepsala prohlášení o tom, že jsou společnými nálezci a rada zřejmě na jednom z příštích jednání vyplacení nálezného schválí. "Cítím se podveden, ale jinak bych nic nedostal," říká bagrista, který od počátku tvrdil, že je jediným nálezcem.
U lesní cesty na Rokycansku nalezl na konci roku chodec keramický džbán s 519 pražskými groši a dvěma drobnými mincemi. Podle odborníků poklad pochází zřejmě z husitských válek, když ho jeho tehdejší majitel zakopal z obavy před válkou. Za nalezený objem peněz šlo tehdy koupit menší dům na předměstí, menší statek na venkově nebo 15 krav. Pražské groše se na burzách prodávají řádově za desetikoruny, nález má tak větší cenu jako celek a v dalších souvislostech, než kdyby se prodal po jednotlivých mincích.
Miloš Závora před dvěma lety se svým bagrem nečekaně vyrýpl ze země poklad – stovky zlatých a stříbrných mincí. Přihlásil se proto o nálezné. Stejně nečekaně chce ale podíl na nalezeném pokladu i dvojice úředníků a místostarosta Prahy 12, kteří se v té době u stavby náhodou pohybovali. Odměnu by mělo vyplatit hlavní město, jehož muzeum poklad získalo, ale radní kvůli nečekanému počtu přihlášených zájemců s vyplacením váhají. A nechávají si nyní dělat posudky, kdo by měl nálezné ve výši téměř dvou milionů dostat.
