Nové partnerství umožní pojišťovně Allianz využívat k prodeji pojistných produktů i obchodní síť bankovní skupiny Wüstenrot. Ta bude naopak využívat sítě Allianz k prodeji svých hypotečních úvěrů a stavebního spoření. Podle antimonopolního úřadu nehrozí, že by na trhu došlo ke vzniku nebo posílení dominatního postavení spojujících se firem.
Grafika: Prozkoumali jsme pojistné podmínky cestovního a životního pojištění jednotlivých pojišťoven v Česku.
Online deník Aktuálně.cz prozkoumal podmínky jednotlivých pojišťoven týkající se obětí teroristického útoku. U životního pojištění by pozůstalí nedostali peníze od 14 z 20 pojišťoven - jde o takzvanou výluku. U cestovního pojištění naopak platí, že většina pojišťoven kryje i následky teroristických činů.
Pojišťovna Kooperativa se musí omluvit Jaroslavu Lalovovi ze Sezemic, že jej podezírala z toho, že simuluje potíže po úrazu, a nechala ho natáčet soukromým detektivem. A záznam poté předložila soudu, který řešil jeho nárok na odškodné za pracovní úraz. Pojišťovna tím porušila právo na jeho podobu. Soudce, který verdikt vynesl, jej přitom říkal s evidentní nechutí – nařídil mu to totiž Nejvyšší soud, ke kterému Lalov podal dovolání, když se žalobou původně neuspěl.
Podvod měl být postaven na nezákonně vyplacených provizích. Šest manažerů pro pojišťovnu sehnalo přes dva a půl tisíce sociálně slabších klientů. Zástupci firmy s nimi uzavřeli pro pojišťovnu životní pojistky a za každého z nich zaplatili první splátku. Pojišťovna obratem firmě uhradila provize. Následně klient přestal pojistku platit. Stíhaným hrozí až deset let vězení.
Pojištění léčebných výloh v zahraničí se podle pojišťoven vztahuje i na újmu na životě nebo zdraví, která byla způsobena v souvislosti s teroristickým činem. Důležité je podle pojišťoven sledovat doporučení ministerstva zahraničních věcí a vyhnout se také oblastem válečných zón.
Žlučník sice lidem odoperují stejně, zaplaceno za to ale dostanou jinak. Rozdíly v tom, jaké sumy platí pojišťovny různým českým nemocnicím, jsou až trojnásobné. To se nyní změní. Ministerstvo zdravotnictví začalo připravovat nový úhradový systém. Nemocnicím se přestanou posílat paušální částky, které často neodráží kvalitu ani množství odvedené práce, místo toho budou rozhodující jen skutečně provedené výkony. Každý z nich navíc dostane novou cenovku. Jak vysokou částku za něj pojišťovny zaplatí, navrhne tým odborníků z Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Co vše se změní, vysvětlil v rozhovoru po Aktuálně.cz ředitel ústavu Ladislav Dušek.
Absolutním vítězem čtrnáctého ročníku soutěže a nositelem titulu Banka roku 2015 se po roční pauze stala Česká spořitelna, která předstihla druhou UniCredit Bank a třetí Air Bank. V případě Air Bank je to vůbec poprvé, kdy se takzvaná nízkonákladová banka dostala do první trojice nejlepších bank na českém trhu.
Pacienti s protézou nebo jiným na míru vyrobeným zdravotnickým prostředkem řeší problém: zatímco dnes jim umělou končetinu hradí pojišťovna, do budoucna by si na ni mohli připlácet sami. Sumy přitom mohou jít do tisíců, varují zdravotní pojišťovny. Může za to novela zákona, která má stanovit jasná pravidla při hrazení zdravotnických prostředků. Připravilo ji ministerstvo zdravotnictví. Podle kritiků je ale norma problematická. Ministerstvo proto uvažuje, že ji znovu pošle do připomínkového řízení.
Stát chce dávat na mimotělní oplodnění víc peněz. Navýšit chce kromě toho také počet pokusů hrazených pojišťovnou i věk, do kterého mají ženy na finanční příspěvek nárok. S nápadem přišli lékaři, ministerstvu zdravotnictví se zamlouvá a začne chystat změnu zákona. Hlavní důvody rozšíření příspěvku jsou dva. Ženy odkládají mateřství do stále vyššího věku a v posledních letech roste cena, kterou za umělé oplodnění platí.
Vedení resortu zdravotnictví plánuje zásadní změnu: chce, aby měly "štepl" kvality i samostatné lékařské ambulance. Doposud si drahé certifikáty platily hlavně nemocnice. Podle ministerstva je ale čas na změnu - do ambulancí se totiž přesouvá řada specializovaných zákroků, dělá se v nich třeba jednodenní chirurgie. Aby ambulance na certifikáty nalákalo, slibuje ministerstvo akreditovaným zařízením lepší platby od pojišťoven. Lékařům se ale změna nelíbí. Jediné, co akreditace přinese, je větší administrativní zátěž zdravotníků a vyšší náklady na provoz každé ambulance, tvrdí Česká lékařská komora.
První klubová pojišťovna nabízí pojištění na principu peer-to-peer (P2P), který již funguje například v Německu. Pojištěnci budou vkládat peníze za pojistné do společného fondu, ze kterého se vyplácí plnění, a zároveň budou mít možnost - na rozdíl od klasického pojištění - obdržet část zisku zpět. Do plného provozu pro všechny zájemce přejde komunitní pojišťovna v únoru 2016.
Plánovanou léčbu v Česku podstupuje stále více cizinců. Jen za poslední tři roky se jejich počet zvedl o pětinu. Nejčastěji sem přijíždějí kvůli neurochirurgickým zákrokům, očním operacím či transplantacím. Žádané jsou také náhrady kloubů. Naopak Češi možností léčit se v zahraničí nevyužívají. Za lékařem do ciziny loni vyrazilo jen 89 lidí. Také Čechům přitom evropská směrnice cestovat za péčí do zahraničí umožňuje, náklady by měla proplatit pojišťovna.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček pouští pacientům ve státních nemocnicích reklamu na sebe sama. Ve spotech promítaných na obrazovkách v čekárnách také reaguje na kritiku odborníků, kteří nesouhlasí s jeho nápady. Zatímco odborníci varují před jeho zákonem o zdravotnických prostředcích, protože si prý kvůli němu lidé za pomůcky připlatí, ministr tvrdí opak. Každý pacient prý bude mít pomůcku nově zdarma. Nemocnicím placená reklama na ministra nevadí. Problém s ní ale mají další politici. Třeba podle lékařky a senátorky Aleny Dernerové může Němeček uvést pacienty v omyl. Lékaři a poslanci Jiřímu Štětinovi se zase nelíbí, že si Němeček dělá u pacientů „alibi“.
Ministerstvo zdravotnictví mění taktiku: místo avizovaného trestání lékařů za to, že si dost nehledí svých pacientů, chce doktory naopak motivovat. Všichni praktičtí lékaři, kteří zvládnou udělat preventivní prohlídky alespoň u pětiny svých pacientů, dostanou příští rok příplatek. Bude to padesát haléřů za každého pacienta, kterého si vedou v kartotéce. Lékaři si tak přijdou na zhruba deset tisíc korun ročně navíc. Původně chtělo ministerstvo lékaře naopak trestat. O část příjmů měli přijít "obvoďáci", kteří si nezvou své pacienty na preventivní prohlídky, nenavštěvují nemocné doma ani neordinují do pozdních odpoledních hodin.
Jen pár týdnů poté, co nový zákon schválili poslanci, dokázali zástupci pojišťoven a cestovních kanceláří přesvědčit ministerstvo pro místní rozvoj o svých argumentech. Změnu nyní posvětili i senátoři. V mezičase už začaly pojišťovny cestovním kancelářím rozesílat výpovědi smluv o pojištění proti krachu.
V letech 2007 až 2013 zlevnilo povinné ručení kvůli silnému konkurenčnímu boji asi o 30 procent. Předloni se trend otočil, mírné zdražování pokračuje i letos. Kvůli novému občanskému zákoníku totiž roste i výše požadovaného odškodnění. Naopak cena havarijního pojištění dál klesá.
Pozměňovací návrh k novele zákona o pojišťovnictví dnes ve druhém čtení ve Sněmovně předložil poslanec Václav Votava (ČSSD) se svým stranickým kolegou Ladislavem Šinclem. Výplata provizí pojišťovacím zprostředkovatelům i pořizovací náklady při výpočtu takzvaného odkupného pojistné smlouvy by měly být rozloženy do období pěti let. Neměly by být ale zastropovány. Kvůli návrhu se letos Šincl neshodl s ministrem financí Andrejem Babišem.
V českých ordinacích bují nelegální praxe, tvrdí lékárníci. Alespoň jednou v životě se s ní setkala až polovina pacientů. Jde o takzvané "baťůžkaření". Lékař lidi nepošle s receptem do lékárny, ale vydá jim medikament přímo v ordinaci. Jenomže to udělat nesmí. Pacientovi ho může podat jen v případě bezprostředního ohrožení života či zdraví. Pokud to udělá i při běžném provozu, může to podle lékárníků znamenat to, že podvádí. Domluví se s konkrétním lékárníkem a farmaceutickým reprezentantem, že nechají přípravek projít přes lékárnu jen papírově. O zisky, které z toho vzniknou, se pak všichni podělí. Nejčastěji se v ordinacích vydávají inzuliny.
Ministerstvo zdravotnictví sepsalo zákon o neziskových nemocnicích. Část českých špitálů se podle něj automaticky překlopí na neziskovky. Podle šéfa resortu zdravotnictví Svatopluka Němečka začnou díky němu nemocnice hospodařit průhledněji a efektivněji. Jenomže kritici před zákonem varují. Norma podle nich nepřinese transparentnost, ale pravý opak - skrývá v sobě obrovský korupční potenciál. O tom, které nemocnice se dostanou mezi ty privilegované neziskové s automatickým právem na smlouvu s pojišťovnami a daňovými výhodami, totiž rozhodne jediný člověk – ministr zdravotnictví. Proti jeho verdiktu přitom nebude odvolání. Ostatní špitály ale žádné výhody mít nebudou.
