V posledním roce měli lidé omezené možnosti, jak sportovat. Dlouhé měsíce byly zavřené posilovny, bazény a trénovat se mohlo jen individuálně, případně ve velmi malých skupinách. Fyzioterapeutka Jitka Malá v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že mnozí si během pandemie uvědomili, jak dostatek pohybu ovlivňuje psychiku lidí. Nejvíce podle ní trpěly děti, které však vše zase doženou.
Žáci se často po dlouhých měsících postupně vrací do škol. Zatímco mnohé učitele trápí především skluz v učivu či málo známek, Česká školní inspekce i ministerstvo školství je nabádají, ať se zaměří především na duševní pohodu, sociální kontakty a pohyb. Nejde totiž o nic menšího než psychické i fyzické zdraví dětí.
Zvykli jsme si delegovat pohyb našich dětí na někoho jiného a teď si každý uvědomil, jak strašně chybí v režimu rodiny. Můžeme to teď ale vzít do vlastních rukou a snažit se dětem organizovaný pohyb nahradit, říká olympijská šampionka a maminka čtyř dětí Kateřina Emmons, která se zapojila do výzvy Děti si zaslouží pohyb. Nevím, čím jsou omezení venkovního sportu podložená, dodává.
Čím bych se chtěl stát, až se znovu narodím? „V mém příštím životě/ tím jsem si jistý/ chtěl bych být radním pro cyklisty...“
Jakmile zamrznou hladiny vodních toků a nádrží, vydávají se dálkoví bruslaři na led. Často ujedou mnoho kilometrů. Na bruslích se někdy dostanou i do míst, která zůstávají jinak nepřístupná. Netradičnímu zimnímu sportu přichází v Česku na chuť stále více nadšenců.
Děti mají jen krátké období, kdy si spojují fyzickou námahu s příjemným zážitkem. A když je z pohybu vyřadíme, budou se na to v dospělosti těžko rozpomínat. Tělocvik je potřeba, říká obezitolog Martin Matoulek, spoluautor výzvy Lékařské komise ČOV vládě. V pohybu trávíme stále méně času a mění se nám poměry svalu a tuku. Platí ale, že typ fit-fat má lepší prognózu než unfit-unfat, dodává.
Mysl ovlivňuje, jak tělo bude fungovat. Svalové napětí a dech je indikátor toho, jak moc jsme v psychickém napětí. Žádné zranění a bolest není jen tak. Už u miminek vidíme, že jsou spokojená, když je spokojená maminka, vrásky ukazují na starosti, říká Petr Zahradník, fyzioterapeut, žák Pavla Koláře a propagátor Vojtovy metody.
Jedno letošní ráno lampy v pražském parku Jezerka zhasnou a večer už se nerozsvítí. Tedy alespoň do doby, než kolem nich projde první člověk. Po loňských slibech se totiž Praha začíná pomalu pouštět do experimentů s lampami veřejného osvětlení. Kromě čidel na pohyb město začíná i s montáží prvních lamp, ze kterých se budou nabíjet elektromobily. Zatím jich ale bude jen pár desítek.
Česká vláda od pondělí zrušila plošný zákaz vycestování ze země. Alespoň teoreticky tím otevřela cestu i turistům a cestovatelům. Podle českého ministerstva zahraničí se lidé začali záhy ptát, kam je možné jet. "Nejčastěji se ptají na dovolené, například na často zmiňované Chorvatsko," říká jeho mluvčí Zuzana Štíchová. Vycestovat z Česka je ale kvůli omezením ostatních států prakticky nemožné.
Vítězem prestižní soutěže Sony World Photography Awards 2020, přirovnávané k fotografické obdobě filmových Oscarů, se v kategorii jednotlivých snímků přírody stal čínský fotograf Kuo-fej Li. V kategorii Pohyb pak vyhrál Brit Lloyd Lane. Kromě vítězů ve fotogalerii představujeme také finalisty obou kategorií.
Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) zní: dítě by se mělo věnovat alespoň 60 minut denně pohybovým aktivitám. To splňuje necelá pětina českých dětí, naopak každé páté má problémy s nadváhou či dokonce obezitou. Nejnovější průzkum Univerzity Palackého v Olomouci ale přinesl poněkud překvapivé zjištění, že čas strávený na sociálních sítích nelze z nedostatku pohybu dětí vždy vinit.
Čtyři z pěti nezletilých na světě se příliš málo pohybují, a ohrožují tak své zdraví. Vyplývá to ze studie, kterou v pátek zveřejnila Světová zdravotnická organizace WHO. Dívky mají podle studie všeobecně méně pohybu než chlapci. WHO doporučuje dětem a mladistvým aspoň hodinu fyzické aktivity denně. V Česku je podle dokumentu o něco lepší situace, než je celosvětový průměr.
Tanec má v sobě každý, tlukot srdce je taky rytmus, hudba je můj záchranný bod, líčí tanečník a výtvarník Kristián Mensa. Nedávno uspěl ve světovém finále soutěže Red Bull Dance Your Style v Paříži. S break dance je spojeno hodně zranění, teď už jsem opatrnější, popisuje muž, který svým výtvarným talentem a netradičními kolážemi před lety zaujal zahraniční média.
Pětina populace dětí ve věku 11–15 let má buď nadváhu, nebo je obézní. Jejich počet roste, a to navzdory tomu, že teenageři jedí méně sladkostí a více ovoce a zeleniny. Problém s hmotností se více týká chlapců, chudých rodin a méně vyspělých regionů, ukazuje studie odborníků z Fakulty tělesné kultury na Univerzitě Palackého v Olomouci pod vedením Michala Kalmana.
Je možné, aby se v jedné kategorii prestižní fotosoutěže setkaly tak různé fotky, jako je snímek havárie ve formuli jedna, záběr připomínající plátna barokních malířů a rodinná fotografie? V prestižní světové soutěži Sony World Photography Awards to tak je. Kategorie je totiž vymezena prostým slovem Pohyb.
Pohyb by nás měl provázet celý dnem, nejsem zastáncem sportu, je moc soutěživý, kdežto pohyb nutně potřebujeme k životu. Dřep je ideální odpočinková pozice pro člověka, jsem kvůli tomu za podivína, ale nevadí mi to. Lidi jsou lenoši, nehýbat se je naše podstata, chceme šetřit energii, říká Petr Růžička, lektor pohybových dovedností. Dodává, že bez pohybu člověk fyzicky hloupne, mnoho lidí dnes ani neudělá kotrmelec, nevyužíváme prý pohybovou kapacitu.
Blanka Bláhová patří k nejstarším orientačním běžkyním v Česku. V lednu jí bude 83 let a na závodech už pro ni nemají věkovou kategorii. Běhá proto s mladšími, nyní svou o sedm let mladší kolegyni porazila o 15 minut.
"Sezení je skutečně nové kouření," uvedla jedna z výzkumnic Monika Saffordová. Studie osmi tisíc účastníků trvala celkem čtyři roky. A z analyzovaných dat vyplynulo, že ti, kteří většinu dne stráví vsedě, vykazují větší pravděpodobnost předčasného úmrtí. 340 účastníků se konce studie ani nedožilo.
Česká republika podle výzkumu OECD od roku 1990 zaznamenala hned po Estonsku největší nárůst délky života. Zatímco v roce 1990 se Češi průměrně dožívali 71,5 roku, v roce 2014 to už bylo téměř 79 let. Češi žijí déle než kdy jindy, stále jsou však pod průměrem Evropské unie, který činí 80,9 roku.
Ranní ptáčata se těší lepší postavě a mají ukázněné stravovací návyky. Naopak ti, co ponocují, mají sklon k přejídání. Navíc se méně věnují sportovním činnostem. Tvrdí to vědci z Alabamské univerzity ve své studii, kterou publikovali v časopisu Obesity. Tento závěr prokázali na vzorku 1854 mužů a žen ve věku od pětadvaceti do čtyřiasedmdesáti let
