pohřeb

Sbohem, Pavle! Tak proběhlo poslední loučení se Srníčkem

Sbohem, Pavle! Tak proběhlo poslední loučení se Srníčkem

Prohlédněte si fotografie z emotivního pohřbu Pavla Srníčka a místa, kde ho postihla osudná srdeční slabost.

Atentátníka z Paříže pohřbila rodina do neoznačeného hrobu

Samy Amimour spolu s dalšími dvěma útočníky zavraždil v koncertní síni Bataclan 90 lidí. Na Štědrý den ho jeho rodina pohřbila do neoznačeného hrobu v severním předměstí Paříže, kde vyrůstal. Pravděpodobně jde o prvního z pachatelů listopadových teroristických útoků v Paříži, kterého úřady dovolily pohřbít. Francouzští občané mají právo být pohřbeni v místě, kde žili, zemřeli, nebo tam, kde žije jejich rodina.

Japonské školy řeší, co s darovanými mrtvolami. Lidé nemají na pohřby a udržování hrobů

Japonské zdravotní školy se potýkají s přílivem darovaných mrtvých těl od lidí, kteří si nemohou dovolit zaplatit pohřeb a náklady na udržování hrobu. Informoval o tom zpravodajský server The Times. Pitva přitom v zemi bývala považována za "mrzačení mrtvých", což vedlo k tomu, že medici jen obtížně sháněli těla k pitvám potřebným pro dokončení jejich vzdělání. Teď - v době stagnující japonské ekonomiky a stoupajícího počtu lidí umírajících v osamění - je naopak těl přebytek. Například lékařská fakulta univerzity Kinki v Ósace potřebuje ročně 30 mrtvol, ale na seznamu má 2000 potenciálních dárců vlastních pozůstatků. Historicky museli japonští lékaři při studiích používat jen těla zločinců.

Potřebujeme mecenáše pro reklamu Ukrajiny, tvrdí hudební poslové z Majdanu

Kapela Pikkardijska tercija se snaží prorazit „válečnou image“ Ukrajiny a přiblížit ostatním bohatou kulturu své země. Zatím to jde těžko, přiznává. Ukrajina zajímá svět především kvůli politice, kultura a místní interpreti se tak ocitli na druhé koleji. „K větší propagaci Ukrajiny jsou však nezbytné investice a movití lidé, kteří by nelitovali peníze na reklamu své země.“

Pohřbíváme třeba k třešni, pod stromem jsme dělaly i piknik, říkají autorky projektu Ke kořenům

Pohřbíváme třeba k třešni, pod stromem jsme dělaly i piknik, říkají autorky projektu Ke kořenům

Nikde není tolik kremací bez obřadu jako v ČR, je u nás krize pohřebních rituálů, říkají Alžběta Živá a Blanka Dobešová z projektu Ke kořenům. Pozůstalým nabízejí alternativu, obřad v Lese vzpomínek.

Obrazem: Poslední ovace vestoje pro Lubomíra Lipského. Čestnou stráž stály desítky herců

Veřejnost, rodina i herci se v pátek v Praze naposledy rozloučili s filmovou a divadelní legendou Lubomírem Lipským. Zemřel 2. října ve věku 92 let. Divadlo ABC, kde herec účinkoval více než půl století v desítkách inscenací, se veřejnosti otevřelo téměř dvě hodiny před polednem. Na hodinovém smutečním rozloučení, které začalo krátce před polednem, se na čestné stráži vystřídala u rakve téměř čtyřicítka herců.

Rusové vypravili pohřeb mouchám v zeleninových rakvičkách. Loučili se tak s létem

V Samaře v ruském Povolží vypravili pohřeb mouchám a švábům, což je prý starý slovanský zvyk, jak se rozloučit s létem a přivítat podzim. Alespoň podle místního folklórního klubu, který se rozhodl vzkřísit pradávné tradice. "Členové samarského klubu se pro historickou rekonstrukci chopili okurek, tykví a jablek, aby z nich zhotovili zeleninové rakvičky. Podle obyčejů našich předků se právě takto mají pohřbívat dříve připravené mrtvé mouchy a švábi. Svátek býval načasován k ukončení sklizně úrody," objasnila ruská televizní stanice ORT. Muší pohřby byly příležitostí ke gruntování obydlí starých Slovanů coby předobraz předvánočních úklidů jakož i k navazování známostí.