Pumpaři budou muset od úterý hlásit Ministerstvu financí své průměrné ceny benzinu a nafty. Stát věří, že tímto krokem bude schopen rozhodnout, zda sáhnout k cenové regulaci a stanovení maximální výši marže z pohonných hmot pro čerpací stanice.
Zatímco řidiči v Česku v těchto dnech natankují litr nafty za cenu kolem padesáti korun, motoristé v Maďarsku už od listopadu nezaplatí za stejné množství víc než 33 korun. Tamní vláda totiž na podzim kvůli vysoké inflaci zastropovala ceny pohonných hmot. O stejném opatření uvažovala i česká vláda, nakonec se ale vydá jinou cestou. Na čerpacích stanicích kontroluje, zda si uměle nezvyšují marže.
Společnost MOL Česká republika, která provozuje síť benzinových pump, ve čtvrtek krátce prodávala na některých čerpacích stanicích benzin Natural 95 za 95,80 koruny za litr a naftu za 104,60 Kč za litr. Podle firmy šlo o technické pochybení, za které se na svém webu omluvila. Poškození zákazníci mají firmu kontaktovat.
Vláda ve středu oznámila, že ruší povinnost přimíchávát biosložku do benzinu a nafty ve snaze snížit jejich ceny, které v těchto dnech letí strmě vzhůru. Jak ale upozorňují zástupci petrolejářského průmyslu, distributoři stejně budou muset biopaliva dál přidávat, protože se musí řídit zákonem o snižování emisí oxidu uhličitého. To, že krok nebude vést ke snížení ceny, připustil i ministr průmyslu.
Pro Čechy žijící v blízkosti hranic na severu republiky se vyplatí tankovat pohonné hmoty v Polsku, na nádrži ušetří stokoruny. Převážet palivo ve velkém množství v kanystrech je ale zakázané.
Vláda v reakci na růst cen pohonných hmot ve středu rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že zrušení povinnosti přimíchávání biosložky do nafty i zrušení silniční daně je trvalé.
V hobby marketech se vyprázdnily regály s kanystry na pohonné hmoty. Lidé je skupují a čepují si do nich do zásoby benzin a naftu, které po ruské invazi na Ukrajinu radikálně zdražily. Značnou poptávku po kanystrech zaznamenávají i e-shopy, na mnoha z nich je zboží vyprodané.
„Takhle vysoké ceny paliv jsem nezažil. Uvidíme sumy klidně i kolem 55 korun za litr. Pumpaři za sebou mají těžké koronavirové roky a teď trochu zneužívají situace. Doporučoval bych snížit DPH na pohonné hmoty. Inflace bude dál růst, výhledy ze začátku roku můžeme hodit do koše,” říká ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček.
Když koncem loňského roku začaly klesat ceny pohonných hmot v Česku, někteří analytici varovali, ať se řidiči předčasně neradují. Odhadovali, že letos by ceny mohly vystoupat na historicky rekordní úroveň. To se nyní stalo. Čerpací stanice nabízí naftu a benzin za ceny nad 40 korun za litr. Vláda kvůli tomu zvažuje zastropování cen nebo snížení spotřební daně. Jaké možnosti se vlastně nabízejí?
Ceny pohonných hmot letí vzhůru. Ve čtvrtek v Česku poprvé přesáhly 40 korun za litr a analytici vidí za rychlým zdražováním hlavně napětí na světovém trhu s ropou, které vyvolala ruská invaze na Ukrajinu. Německo a Spojené státy chtějí vysoké ceny uklidnit tím, že uvolní určité množství ropy ze svých strategických rezerv. Stejné opatření je v případě nutnosti připraveno přijmout i Česko.
Čerpací stanice v Polsku mají v těchto dnech napilno. Tamní vláda se rozhodla bojovat s vysokou inflací tím, že od února snížila daň z přidané hodnoty u pohonných hmot z 23 procent na osm. Dále pak DPH úplně zrušila u řady základních potravin, třeba mléčných výrobků, zeleniny nebo ovoce. Opatření využívají kromě Poláků i Češi, Slováci nebo Němci, kteří sem teď jezdí výhodně nakupovat.
