Pod povrchem Prahy se skrývá tajemný svět. Komplexní labyrint, kde se románské sklepy potkávají s vládními bunkry, hrobkami s mumiemi, nacistickými továrnami a nikdy nespuštěnou stanicí metra. Odhalte s námi fakta o přístupných i přísně střežených místech a poznejte metropoli tak, jak ji zná jen málokdo.
Letní návštěvy památek mohou být kvůli vedru vyčerpávající. Napadlo vás ale, že se přímo pod vámi může nacházet podzemní komplex, který nabízí příjemný chládek a unikátní procházku spletitým bludištěm chodeb? Obraťte svůj zrak pod zem a navštivte tato místa, která kdysi sloužila jako sklady i kryty před válkami a požáry.
Dříve v ukrajinském městě Orichiv žilo 15 tisíc lidí, teď jich na místě zůstalo pětset. "Nad povrchem je město totálně rozmetané, lidé žijí v podzemních prostorech, kde si s pomocí dobrovolníků a vojáků vybudovali třeba i školy," popisuje reportér Aktuálně.cz Martin Novák, který ukrajinské městečko navštívil společně s fotografem Jakubem Plíhalem.
Svět dvaadevadesátileté Marie Nikolajevny z Charkova má už čtyři měsíce podobu tmavého, chladného podzemního sklepení. Prožívá už druhou válku ve svém životě a její stav se den za dnem zhoršuje. Zbylo jí jen málo radostí. Patří k nim přerovnávání medailí, které si její zesnulý manžel vysloužil v bojích proti nacistům, a videohovory s vnučkou Mášou, žijící v New Yorku.
Letecká základna u vsi Željava, umístěná uvnitř horského masivu Plješevica a připravená pro 100 letounů MiG-21, byla unikátem, jaký v Evropě téměř nemá obdoby - podobné komplexy se dají najít snad jen ve Švédsku. Před 31 roky ale skoro 60 tun výbušnin vykonalo dílo zkázy a velkolepé podzemní letiště se stalo minulostí.
Před 200 lety, 15. července 1821, se v Praze na Malé Straně narodil archeolog, antropolog a krasový badatel evropského významu Jindřich Wankel. Svými výzkumy v Moravském krasu položil základy moderní české archeologie a přiblížil tuto oblast evropské veřejnosti. Prohlédněte si fotografie míst, kde se Wankel před desítkami let pohyboval. A navštívit můžete i další české jeskyně.
Od minulého roku vedou do útrob vodojemu pod Žlutým kopcem dvoukřídlá vrata. Brněnská radnice je nechala vybudovat poté, co historická stavba získala ochranu technické kulturní památky. Cihlová nádrž pochází z roku 1870 a má rozlohu jako třiatřicet garsonek.
Josif Vissarionovič Stalin, jeden z nejkrutějších diktátorů v dějinách, si v roce 1942 nechal vybudovat tajný bunkr v Samaře pro případ, že by nemohl úřadovat v Moskvě. Komplex se záchodem, zasedací místností i koupelnou se skrývá pod jednou z budov v centru ruského města. Podívejte se, jak to v bunkru vypadá.
Každý rok proudí do Budapešti stovky tisíc turistů. Německý fotograf Tobias Friedrich z Wiesbadenu však zachytil místa, o kterých dosud moc lidí netušilo. Pod povrchem maďarské metropole se totiž nachází neuvěřitelně rozsáhlý a hluboký jeskynní systém zaplavený teplou vodou. Jeskyně Molnára Jánose jsou prakticky nedotčeným přírodním úkazem, jenž vznikl pohybem tektonických desek. Friedrich věří, že Budapešť se díky svému podzemního vodnímu království stane jednou z populárních potápěčských destinací v Evropě. Vstup se nachází v blízkosti termálních lázní Lukács a provozuje jej pouze jedna potápěčská společnost.
K pražskému metru má přibýt podzemní železnice. Díky projektu Nové spojení 2 dojde k propojení příměstských vlaků, které dosud končí na Masarykově nádraží, s ostatními vlaky tak, aby nekončily v centru, ale centrem projely. Posílí se také jejich kapacita.
Původní kanalizační čistírna v Praze-Bubenči sloužila až do roku 1967, kdy byla nahrazena Ústřední čistírnou odpadních vod. Dnes patří mezi národní kulturní památky a v jejích prostorách se pořádají výstavy i svatby. Ve své podzemní části dosud skrývá stovky metrů tunelů. Mnoho z nich je veřejně přístupných a konají se v nich prohlídky. (Pro vstup do galerie klikněte na úvodní fotku.)
Studentská akce s názvem Na den pod zem nabídla Pražanům možnost nahlédnout do podzemí několika budov v užším centru města, například pod budovu Národního divadla, do krypt pod Pražské Jezulátko nebo do bunkru na Parukářce. Akce, kterou o víkendu pořádali studenti Vysoké školy ekonomické v rámci jednoho z předmětů, se zúčastnilo více než 700 lidí a zájem o návštěvy podzemních prostor značně převyšoval nabídku.
Ve věku 70 let zemřel v neděli speleolog a znalec pražského podzemí Vladimír Vojíř. ČTK to sdělil jeho syn. Spíše než zkoumáním klasických jeskyní se Vojíř proslavil svými pracemi o pražských podzemních prostorech, které má na svědomí lidská práce - ať už jde o Rudolfovu štolu nebo třeba katakomby pod kostely. První, tehdy ještě školní, speleologický kroužek založil už v roce 1963 a později stál u zrodu Speleologického klubu Praha. Tajemství pražského podzemí objevoval například při stavbě metra, podílel se na zkoumání petřínských štol i prostor pod chrámem Panny Marie Vítězné. Náruživý fotograf, který se živil i dokumentací sbírek Národního muzea, také vydal několik knih.
Venku i doma je vedro a vy nevíte, kam jít? Existuje stále dost míst, kde je pěkný chládek. A nemusíte se kvůli tomu nechat zavírat do vězení.
Letní seriál Aktuálně.cz o nevšedních turistických cílech v Česku vás tentokrát zavede do "hlavního města piva" - Plzně. Najdete tam mimo jiné i ojedinělé pivovarské muzeum s podzemním labyrintem.
V minulosti čněla z Letné socha Stalina, v plánech tu bylo delfinárium a už téměř pětadvacet let se zde kymácí obří metronom. A lidé se sem chodí bavit. Podívejte se.
Z památníku sovětského vůdce zbyly už jen podzemní technické prostory, o které je od revoluce velký zájem. Mládež je využívala k ilegálním večírkům a satanisté tu prováděli tajné obřady.
Stavba tunelu je dokončena, technologie namontovány. Nyní se ale musí vše vyzkoušet a vzájemně sladit. Operátoři právě učí kamery rozpoznávat lidi či předměty na vozovce.
Čtvrtek 14. srpna: Zprávy ze světa v rychlém přehledu.
