„Hlavním tématem mých filmů je vždycky jedinec a systém. Téma promlčené vraždy je svým způsobem hraniční, a navíc jsem dostal unikátní prostor natáčet film v reálném čase,” říká Robert Sedláček, režisér a scenárista snímku Promlčeno, který příští týden zamíří do kin. „Žijeme v době, kdy se zesměšňuje úplně všechno, a já vítám, když někdo řekne něco vážného. Proto je to thriller,” dodává.
„První strašák dětí z domovů je samota. Neví kdo jsou a kam mají jít. Společnost je ale konečně začíná vidět, doba se láme a kraje komunikují,” říká ředitelka nadačního fondu Krok domů Klára Chábová. „Sociální pracovníci nebo vychovatelé často nedokáží děti chápat nebo neví, jak s ním komunikovat. Vytvořili jsme proto průvodce, kam jsme se pokusili sepsat, jak na ně” dodává.
„Vyjet na Ukrajinu jsem se nebál, byli jsme v oblastech, kde se nebojovalo. Válka tam doléhá přes příběhy lidí. Také tam nebyli téměř žádní muži. Byla to velmi zvláštní, ale pohostinná atmosféra,” říká loutkář Jakub Folvarčný. „Pandemie i válka extrémním způsobem mění podobu kultury. Právě v těchto situacích je nejvíc potřebná, musí potěšit i pobavit v nelehkých časech,” říká režisér Vít Neznal.
„Německá společnost s sebou ještě pořád nese následky toho, co se stalo před sedmdesáti lety. Je přirozené, že Němci i dnes mají zábrany. Také vybavení německé armády je podprůměrné. Zbraně se ale na Ukrajinu měly výměnnou cestou posílat mnohem dřív,” říká bývalý europoslanec Milan Horáček a dodává: „Scholz se snaží lavírovat. Otázka je, jestli je schopen vyrovnat nálady ve společnosti."
„Nejhorší pro mě byl druhý den války v Kyjevě. Nikdo nevěděl, co se děje, lidé se báli, že Rusové už obsadili město, všichni se snažili dostat pryč,” říká novinář Tomáš Vlach, který byl na Ukrajině zhruba dva měsíce. „Z počátku nás místní měli za diverzanty a v jedné chvíli nás dokonce chtěli věšet na stromy. Časem si to sedlo, pochopili, že novináři jim mohou pomoci,” dodává.
"Poprvé jsem se o nevhodném chování docenta Christova dozvěděl od jedné ze spolužaček v červenci 2019. Do pohybu se věci daly o rok a půl později, kdy nám došlo, že nešlo o jednotlivost, ale setkáváme se s něčím větším," popisuje Tomáš Blatný, student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, díky kterému se odhalilo sexuální obtěžování a zneužívání studentek.
"Vymínil jsem si, že se nebudu vracet do úřednické pozice, že chci mít politickou nominaci, abych mohl pomoci," říká o svém opětovném nástupu do funkce národního protidrogového koordinátora Jindřich Vobořil. "Česká protidrogová politika se za poslední čtyři roky nezměnila. Jsme zemí s nejvyšším výskytem užívání dětí pod 16 let, viním z toho ministerstvo zdravotnictví," dodává.
„Pád Mariupolu je otázkou dnů, spíše hodin. Pomoc obráncům už se tam nemá jak dostat,” říká bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel. „Pro obranu celého Donbasu teď bude klíčové město Slovjansk. Je strategickou křižovatkou pozemních i železničních koridorů. Pokud padne, bude zásobování ukrajinské armády velice komplikované. Ukrajina má ale na východě svoje nejlepší jednotky,” dodává.
„Prezidentem nemůže být naivní člověk. Je potřeba, aby byl životně i věkově zralý. A jen takový má mít ambici, aby tohle řešil,” říká podnikatel Tomáš Březina, který se chce stát prezidentem a už začal se sběrem podpisů potřebných ke kandidatuře. „Ve velmi krátké době ty podpisy sesbíráme. Věřím tomu. Mám pocit, že většina ostatních kandidátů splývá a pro mě osobně tvoří amorfní hmotu,” dodává.
„Věkový rozdíl mezi námi není to zásadní. Zásadní je to, že je děda komunista a na věci týkající se politiky máme úplně odlišný názor. To největší dobrodružství jsem si vezla s sebou,” říká novinářka Michaela Janečková, která po smrti babičky vymyslela pro svého dědu jako rozptýlení cestu na Kubu. Zážitky pak sepsala do knihy Třešně v rumu.
„Ukrajinci jsou díky úspěchu na severu motivovaní dál bojovat. A bude záležet na nás, zda jim budeme schopni dodat materiální a obávám se, že i lidskou podporu. I oni totiž mají ztráty a získat vycvičené lidi je nejtěžší,” říká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „Rusko se dá vyčerpat rychle, ale to by Evropa musela mít odvahu. Opravdu závažné sankce jsme zatím nezavedli,” dodává.
„Střídám přešívání věcí ze second handů a šití z certifikovaných látek. Udržitelná móda je pro každého, i pro toho, kdo má málo peněz. Stačí jen přemýšlet nad tím, kolik si toho koupím,” říká amatérská návrhářka Veronika Dušková, která se zabývá udržitelností a upcyklací oblečení. „Základy šití mě nenaučila babička, ale táta. Na Instagramu nesdílím jen úspěchy, ale i chyby. Pořád se učím," dodává.
„Baví mě mít pod rukama tak obrovský stroj a zdolávat vlastní hranice. Jen se to pak všechno opakuje a člověk v tom přestane vidět radost,” vysvětluje řidička kamionu a youtuberka Radka Balousová, proč si po 13 letech za volantem vybírá pauzu. „Když se předjíždějí dva kamiony na dálnici, zápasí dvě ega. Jako nevyblbnutej kamioňák jsem to dělala taky, ale pak jsem se snažila s tím přestat,” říká.
„Začátky orchestru byly finančně náročné. Zlepšilo se to až spoluprací s Enniem Morriconem a zakázkami, které na základě toho přišly. Dalo by se říct, že nás vytáhl do fáze, kdy můžeme tvořit a nemít starosti,” říká zakladatel a ředitel Českého národního symfonického orchestru Jan Hasenöhrl. „Filmová hudba nás živí. Navíc má schopnost dostávat klasickou hudbu i k mladému publiku,” dodává.
„Psaní Ostrova pro mě bylo v době pandemie azylem, kde jsem byla s těmi postavami a bylo mi tam dobře. Ve správnou chvíli jsem dostala další impuls, který mě vedl dál,” říká spisovatelka Bianca Bellová, autorka knižní novinky Ostrov. „Mám svobodu v tom, že nejsem mainstreamová autorka. Můžu si psát, co sama chci, a nemusím si dělat starosti, jestli prodám sto tisíc výtisků,” dodává.
Mouka bez lepku a mléko nahradit nápojem z mandlí. To je kouzlo receptu na velikonoční mazanec, který uvítají alergici a lidé trpící intolerancí na lepek a laktózu. Sledujte ve videu postup přípravy tradičního velikonočního pečiva.
„Prototyp přístroje, který jsme na Antarktidě testovali, dokáže měřit stres. Mohl by sloužit pilotům, kosmonautům, zdravotníkům, ale i pacientům. Pomáhat jim k rychlejšímu uzdravení,” říká antropoložka Lucie Ráčková. „Na expedici mě stresovala práce. Ráda bych si to zopakovala a lépe se připravila na věci, které z civilizace neznáme. Třeba to, že na Antarktidě je všechno nepředvídatelné," dodává.
„Česká společnost je ochotná být solidární v kratších obdobích krizí, když rozumí tomu, co se na místě děje, a když je přesvědčená, že pomoc dorazí, kam má. Naše sbírka je teď jednou z největších i v absolutních číslech, což je fascinující,” říká ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Lidé poslali organizaci na pomoc Ukrajině už 1,7 miliardy Kč.
„Kdyby se do zdražování propsaly všechny rostoucí náklady, tak někteří lidé budou mít opravdu velký problém zaplatit nákup základních potravin. Třeba pekařům se náklady zvedly meziročně o 80 % a některé malé podniky už musely zavřít,” říká prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
„Ukrajinské námořnictvo prakticky neexistuje, takže je to pro Kyjev do velké míry symbolické vítězství. Pokud to opravdu byly ukrajinské rakety, tak nikdo moc nechápe, proč se jim ruská loď nedokázala ubránit,” říká šéfredaktor Voxpot Vojtěch Boháč. Ukrajinská armáda tvrdí, že v Černém moři vážně poškodila křižník Moskva, Rusové přiznali výbuch, ale tvrdí, že loď je schopná plavby.
