Když se dostaneme do oblastí, kde převažuje komunita problémových nájemníků, tak vyhnout se zjednodušenému vyhodnocování bude problém, říká Jan Borůvka. Realitkám to podle něj zkomplikuje práci.
Nebojím se, že bych soud o škodě nepřesvědčil, říká advokát zastupující české řidiče v kauze Dieselgate David Kuboň. Chystá hromadnou žalobu, automobilka Škoda Auto s ním zatím nemluví.
Současný systém vzdělávání je pro lékaře nepřátelský, je to po penězích druhý důvod, proč odcházejí do zahraničí, říká Milan Kubek. Nový zákon neřeší podstatu, lékařům chybí praxe, míní Jiří Šedo.
Nejdřív musíme bránit vlastní území a až pak můžeme útočit na cíle Islámského státu, říká spisovatel a publicista Benjamin Kuras. Evropa podle něj válku prohrává, ostatní státy by ale prý mohli podržet Středoevropané. Mezi uprchlíky by přitom podle Kurase mohlo být až dvacet procent příznivců Islámského státu.
Mám SMS a maily od pacientek, které si stěžují, že v dokumentu bylo něco jiného, než zažily, bylo to zmanipulované, tvrdí bývalý primátor a porodník Bohuslav Svoboda o filmu Pět zrození. Režisérka prý Vinohradskou nemocnici zradila, podle Svobody chce vychovávat k tomu, že porodnice jsou špatné.
Vždycky si zpátky vezu kousek viny, možná zbytečně prozrazujeme místa, která by možná měla zůstat nedotčená, říká cestovatel a režisér Steve Lichtag. Aldabra je prý unikátní, příliv a odliv tam provádí kouzla. Při natáčení podle Lichtaga hrozilo nebezpečí od somálských pirátů, ti nakonec připluli k Aldabře den po jeho odjezdu.
Prosperující Ukrajina může být modelem pro další postsovětské státy, toho se Putin bojí, říká mluvčí Delegace Evropské komise v Kyjevě David Stulík. Tamní vláda podle něj dál počítá s územím východní Ukrajiny i Krymu.
Více policistů bude v obchodních centrech, výrazně posílíme ochranu Pražského hradu, říká po útocích v Paříži policejní prezident Tomáš Tuhý. Policisty teď prý bude Česko posílat na hranice se Slovenskem. Kvůli úsporným opatřením ale podle Tuhého policie nemůže pracovat tak, jak by si představoval.
Je to výbušnina pro Evropu, jak to s ní zacloumá, je těžké odhadnout, hranice už moc neznamenají, říká o útocích v Paříži politolog Jacques Rupnik. Problémem Francie podle něj není nefungující integrace menšin a migrantů, ale působení radikálních kleriků často financovaných Saúdskou Arábií a Katarem. Boj se teď prý povede o to, kam až jsme ochotní ustoupit ze svých svobod kvůli zaručení bezpečnosti.
Bruselskou čtvrť Molenbeek měla policie v hledáčku několikrát, takových míst je v Evropě víc, bezpečnostní složky je nikdy úplně pod kontrolou mít nebudou, říká bezpečnostní expert Jiří Schneider. Teroristé v Paříži podle něj chtěli ukázat, že se nemůžeme cítit bezpeční vůbec nikde a že máme zajistit, aby jim politici hráli do noty. Intervenovat vojensky v Sýrii prý bude nutné.
Důkazy o ruské vojenské přítomnosti na Ukrajině jsou nezpochybnitelné, říká zástupce ředitele pro veřejnou diplomacii NATO Petr Luňák. Východ Ukrajiny podle něj rozhodně ztracený není, záleží ale na tom, jak se k situaci postaví Kyjev.
Zeman hraje na vlny populismu, nahání mi to hrůzu, říká rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer. Podle něj by se teď situace mezi rektory a Milošem Zemanem dala označit za válku.
Zavřené hranice Schengenu by nic nezměnily, teroristé jednají ve jménu zvrácené ideologie, ne islámu, říká ministr spravedlnosti Pelikán. Souhlasí se slovy šéfa Evropské komise Junckera, podle kterého nešlo o uprchlíky a není důvod měnit postoj k nim.
Uzavření Schengenu není reálné, je třeba chránit naše hranice, říká vicepremiér Bělobrádek. Podle něj nesmíme sedat na lep propagandě Islámského státu, teroristické útoky ale prý úplně vyloučit nejde. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Schwarzenberga jich může být ještě víc. Tvrdí přitom, že radikálové jsou i mezi uprchlíky, i tak je ale prý třeba jim pomáhat.
Už stovky svíček a květin se nahromadily u francouzské ambasády v Praze. Lidé k ní chodí uctít oběti pátečních teroristických útoků. Bojí se prý dalších případných útoků a říkají, že je třeba se zlu Islámského státu postavit.
Akademie věd říkala dívkám, že sice můžou být vědkyně, ale nás zajímá to, jestli jsou hezké nebo ne, říká socioložka Kateřina Cidlinská. Výstava Women: Scenes in the library podle ní podporovala pohled, že ženy jsou tu proto, abychom se na ně podívali. Ona prý dostala kvůli tlaku na AV ČR a následnému zrušení výstavy přes prsty. Publicista Ivan Brezina naopak tvrdí, že na výstavě nebylo ukázáno nic, co nebylo vidět jinde. Děti se to podle něj učí i v biologii. Šlo navíc prý o zdůraznění ženské krásy. Brezina taky říká, že ženy začínají být v naší společnosti nepřiměřeně zvýhodňovány.
Ve všech porodech dochází k rutinním věcem, které nejsou dobře, je to třeba odnášení miminka po porodu, říká dokumentaristka Erika Hníková o svém filmu Pět zrození. V českých porodnicích je podle ní špatně hlavně komunikace s rodičkami nebo neinformovanost o lécích. Prý se například nedozví o vedlejších účincích.
Strany musí billboardy mít, aby dorovnaly svoji viditelnost, je to ale zbytečné, tvrdí senátor Láska. Jeho kolega Oberfalzer nesouhlasí, peníze se prý stejně neušetří, strany je akorát utratí jinak.
Paralýza Evropského parlamentu by někdy byla dobrá, říká europoslanec Mach. Jeho kolega Pavel Svoboda tvrdí, že David Cameron reformními podmínkami vypustil z lahve džina, kterého neovládá. Podle europoslance Tošenovského Evropská unie změnu potřebuje, jinak nebude schopná řešit krize.
K boji s Islámským státem se v nejbližší době nedostaneme, musíme se s ním naučit žít, říká velvyslankyně Evropské unie v Namibii Jana Hybášková. Obdivuje Angelu Merkelovou, za problémy v Německu teď prý může její vyčerpanost. Situace v Sýrii podle Hybáškové směřuje k dohodě o Asadovu odchodu, zemi ale prý bude muset dát dohromady mírová vojenská operace OSN.
