"Co se děje v pobaltských státech, je nacismus," nechala se na konci minulého týdne slyšet mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Opřela se přitom do Lotyšska, které v posledních týdnech deportuje ruské občany, kteří nesplnili zkoušku z lotyštiny - a to přestože mnozí z nich v zemi celý život žijí. Lotyšský sociolog Martinš Kaprans pro Aktuálně vysvětluje, jak je to možné.
Lotyšsko plánuje deportovat až 800 ruských občanů, kteří nesplnili podmínky pro získání pobytu a ani po dekádách života v zemi se nenaučili státní jazyk - lotyštinu. Rusové, kterým deportace hrozí, i představitelé Kremlu hned přispěchali s tím, že jde o nacismus, a odsoudili "neonacistickou politiku Rigy".
Od září přešly lotyšské základní školy na výuku místního jazyka - lotyštiny. Dosud totiž mohla ruská menšina - v Lotyšsku je až třetina etnických Rusů - studovat na speciálních školách, po vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 ovšem vláda změnila pravidla, platit začala právě teď. Nový zákon vyvolává mezi lidmi různé reakce, k podobnému kroku se odhodlalo i sousední Estonsko.
Žije v exilu ve Švýcarsku, protože doma v Bělorusku mu hrozí až 12 let za podporu opozice. Jeho země v roce 2020 doufala, že se vydá na cestu demokracie, jenže "poslední evropský diktátor" si díky zfalšovaným volbám udržel moc. Bělorusko podle spisovatele a novináře Saši Filipenka, který byl v Praze na pozvání Knihovny Václava Havla, svobodné v nejbližší době nebude, Američanům v Minsku navzdory.
Ruský vůdce Vladimir Putin mohl opět nakrojit pomyslné kolečko salámu, když ruské drony vpadly na polské území. O týden později podobně narušily vzdušný prostor Estonska ruské stíhačky. Kreml tuto taktiku v minulosti využil několikrát a vždy mu přinesla výsledky.
Estonské hraniční město Narva patří k místům, kde se podle některých analytiků Rusko chystá zaútočit na Pobaltí. Bezpečnostní analytik Mark Kohv to ovšem v nedávném komentáři rozporuje s tím, že nejsevernější pobaltská země je mnohem lépe připravená, než byla Ukrajina v roce 2014. A navíc je členem NATO.
Minulý týden přiletěl do Litvy z Běloruska vojenský dron. Nejnovější vyšetřování ukázalo, že stroj, který se ztratil z radarů, a trvalo několik dní, než jej litevské úřady našly, s sebou nesl výbušniny.
Neočekávejte, že přes ruskou hranici do Pobaltí vtrhnou tanky. Moskva hodlá oslabit NATO tím, že bude podněcovat proruské nepokoje uvnitř těchto zemí, tvrdí pro Kyiv Post finský expert na mezinárodní vztahy Timo Hellenberg.
Válka na Ukrajině neskončí, jestliže NATO neomezí své aktivity ve východní Evropě, varoval jeden z nejvýš postavených ruských úředníků - náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Jde o další veřejné vyjádření kremelské elity, které vyvíjí tlak nejen na Ukrajinu, ale i na celé evropské křídlo Severoatlantické aliance.
Lotyšský poslanec Aleksejs Rosļikovs upoutal pozornost, když při čtvrtečním jednání parlamentu začal křičet rusky a politikům ukázal drsné gesto. Následně jej vyvedli. K věci se vyjádřili i Rusové. Podle šéfredaktorky lotyšského časopisu IR se tím jenom snažil přitáhnout pozornost voličů, protože kandiduje na starostu hlavního města Rigy.
Kreml svůj pohled stočil na Evropu. Nabírá více vojáků, nově vyrobenou vojenskou techniku a zbraně už neposílá do bojů na Ukrajině, ale šetří si je. U společných hranic rozšiřuje základny i železniční síť pro případný konflikt se zeměmi NATO.
Evropa by měla problém shromáždit 25 tisíc vojáků, kteří by se mohli stát součástí "odstrašujících" sil na Ukrajině. Evropské armády by totiž na něco takového neměly dostatek personálu ani financí, zjistil britský deník The Times. Ukazuje se, že takzvaná koalice ochotných příliš ochotná není.
Západ mluví o strategické autonomii, ale východ ví, co všechno je na hranici s Ruskem v sázce. Pobaltské země sázejí na realismus a stále i na Spojené státy.
"Na válku se připravujeme už 32 let. Z minulosti víme, že Rusko je agresivní země a že (ruský prezident Vladimir) Putin chce obnovit sovětské impérium," říká estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Ve Spotlightu News kritizuje snahy o diplomatické řešení konfliktu za cenu územních ztrát Ukrajiny, apeluje na zvyšování obranných výdajů a popisuje estonské zkušenosti s ruskou hybridní válkou.
Letecká společnost AirBaltic vyhlásila, jak pojmenuje svých 48 letadel. Inspirací jsou názvy měst tří pobaltských států. Do online hlasování ale výrazně zasáhli Češi. Dva z nových strojů díky nim budou pojmenované po estonských městech Kunda a Püssi.
"Litevci vědí, že ruské vojenské elity se nikdy úplně nesmířily s nezávislostí Litvy, Lotyšska a Estonska. Oni to vidí tak, že po Ukrajině jsou další na řadě," popisuje reportér Aktuálně.cz Martin Novák osobní zkušenost z pobaltské země.
Za "naprostý nesmysl" prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na pátek informoval Kreml.
Hluboké lesy, kam se jen těžko dostane světlo, střídají močály. Málo obydlená, divoká příroda jižní Litvy skrývá mnoho starých bunkrů, šachet a označených i neoznačených hrobů.
