"Litevci vědí, že ruské vojenské elity se nikdy úplně nesmířily s nezávislostí Litvy, Lotyšska a Estonska. Oni to vidí tak, že po Ukrajině jsou další na řadě," popisuje reportér Aktuálně.cz Martin Novák osobní zkušenost z pobaltské země.
Za "naprostý nesmysl" prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na pátek informoval Kreml.
Hluboké lesy, kam se jen těžko dostane světlo, střídají močály. Málo obydlená, divoká příroda jižní Litvy skrývá mnoho starých bunkrů, šachet a označených i neoznačených hrobů.
Pobaltský Královec je nově součástí Česka. Alespoň dle referenda uspořádaného před ruskou ambasádou recesisty. Účastnilo se ho zhruba dvě stě lidí, kteří si přinesli transparenty s nápisem "Královec je Czechia" nebo "cedule". Referendum má podle nich stejnou váhu jako to ruské. Později na Václavském náměstí lidé už vážně protestovali proti bombardování ukrajinských měst s deštníky v ruce.
Parlamentní volby v Lotyšsku vyhrála centristická strana konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše, zatímco promoskevské strany oslabily. Vyplývá to podle tiskových agentur z předběžných výsledků, zveřejněných volební komisí po sečtení téměř všech hlasů.
Z metr a půl vysoké podezdívky jej rameno jeřábu přesunulo na nákladní auto a rudá hvězda se naposledy zaleskla mezi stromy, kde půl století stál. Sovětský tank T-34 připomínající v Narvě vstup Rudé armády do Estonska koncem druhé světové války se přesunul do muzea. Pobaltí se po ruské invazi na Ukrajinu snaží vypořádat s vlastní sovětskou minulostí. Rusky mluvícím obyvatelům se to ale nelíbí.
Zatímco na Západě široce oceňují Michaila Gorbačova jako výjimečného státníka, jenž pomohl ukončit studenou válku, v pobaltských zemích si ho ve středu připomínali jako represivního autokrata, který se neúspěšně snažil zabránit jejich odtržení od Sovětského svazu.
Rusko válčí na Ukrajině a vyhrožuje Litvě. Muž číslo dvě v Kremlu - předseda bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev - v pondělí navštívil Kaliningrad a varoval, že Moskva bude tvrdě reagovat na její blokádu. Litevská vláda tvrdí, že jen v souladu se sankcemi Evropské unie nepouští přes hranici do Kaliningradské oblasti nákladní vlaky, které vezou zboží, na než se embargo vůči Rusku vztahuje.
Ačkoliv se Západ zabývá hlavně napětím na hranicích Ukrajiny, probíhající cvičení ruské armády v Bělorusku znervózňuje i pobaltské země. Nyní své spojence v NATO varují, že by se ruští vojáci mohli natrvalo usadit blízko hranice aliance. "Pro Litvu je důležité, aby v zemi byla větší vojenská přítomnost partnerů NATO," prohlásila například premiérka Ingrida Šimonytéová.
Severoatlantická aliance se shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Na tiskové konferenci to po konci summitu NATO oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Ankara plán dosud blokovala a žádala, aby aliance výměnou za tureckou podporu uznala jako teroristické ty skupiny, proti nimž Turci bojují v Sýrii. Neshody v alianci jsou ale podle Stoltenberga normální a existovaly od vzniku NATO.
NATO slaví sedmdesát let od svého vzniku. Je v důchodovém věku, místo oslav ale dominují dvoudennímu summitu v Londýně spíše zásadní neshody mezi některými členskými zeměmi. V centru celého sporu je Turecko. Americký prezident Donald Trump dokonce v úterý řekl, že po ofenzivě na severu Sýrie by se mělo diskutovat o členství Turecka v NATO.
NATO ve čtvrtek oslaví 70. výročí svého vzniku. Aliance původně uvažovala o slavnostním summitu hlav států členských zemí, z obavy, aby americký prezident Donald Trump tuto příležitost nevyužil ke kritice NATO, se nakonec ve Washingtonu uskuteční jen setkání ministrů zahraničí. Podle amerického politologa Thomase Wrighta z think-tanku Brookings Institution bude ale i tak zajímavé sledovat, zda oslava NATO "pod nosem Bílého domu" prezidenta nevyprovokuje k nové kritice spojenců.
Reportáž z lodi Nezávislost, přes niž Litva i celé Pobaltí dostávají dodávky zemního plynu, a nemusejí tudíž platit vysoké ceny ruskému Gazpromu.
Ozbrojený střet v Kerčské úžině, při němž Rusové zajali tři ukrajinské lodě a 24 členů jejich posádek, opět upozornil na agresivní silovou politiku současného Ruska. Podle amerického generála Bena Hodgese jde o vyústění dosavadní snahy Moskvy "zadusit ukrajinský námořní export", který je životně závislý právě na volném průchodu z Azovského do Černého moře. Podle Hodgese, který byl do prosince 2017 velitelem amerických pozemních sil v Evropě, agresivita Ruska navíc ukazuje, že nelze vyloučit nic, ani případný ruský útok v Pobaltí. "Moskva musí vědět, že NATO je jednotné. Tím největším nebezpečím je, aby si to Rusové nevyhodnotili opačně," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Česko bude mít více vojáků v Afghánistánu, Mali, Iráku nebo Kosovu, prodlouží se i mise v Pobaltí.
Česko má dost peněz, aby modernizovalo armádu a investovalo do opravy silnic, které brání přesunům aliančních vojsk. Chybí však politická vůle, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední americký generál Ben Hodges, který byl do loňského prosince vrchním velitelem amerických pozemních sil v Evropě. "Česká republika je v případě krize, kdy by bylo potřeba rychle přesouvat jednotky, klíčovou tranzitní zemí," upozorňuje Hodges a dodává, že si váží schopností českých vojáků, kteří v zahraničí bojují po boku Američanů.
Minulý týden se státy EU dohodly, že zváží vyhoštění ruských diplomatů jako odpověď na otravu exšpiona Sergeje Skripala.
Už poosmé pořádá Severský filmový klub přehlídku kinematografie severských a pobaltských států Severský filmový podzim. Projekt divákům nabídne 24 snímků z Dánska, Švédska, Norska, Finska, Estonska, Litvy a Islandu. Přehlídka začíná 9. 11. v Praze a pokračuje v dalších čtrnácti českých a moravských městech. Filmy jsou opatřené barvenými titulky, vstřícnými pro neslyšící diváky.
