V roce 1917 explodovala v kanadském přístavu Halifax loď plná výbušnin a způsobila největší předatomový výbuch v historii. Katastrofa zabila tisíce lidí a zničila část města. Reakce na tragédii přinesla průkopnické postupy v traumatologii, pediatrické a oční chirurgii, zlepšení námořní bezpečnosti a ukázala sílu přeshraniční solidarity.
Sumatra a více než dvě stě tisíc mrtvých, jaderná havárie ve Fukušimě nebo půl kilometru vysoká vodní stěna na Aljašce. Všechny události spojuje jeden společný jmenovatel: ničivá vlna. Na 5. listopadu připadá Světový den tsunami – den, kdy se zamýšlíme nad silou, kterou dokáže uvolnit planeta, a nad obrovskými ztrátami na lidských životech, které takové katastrofy v minulosti způsobily.
Zemětřesení, které v pátek nad ránem zasáhlo jižní Mexiko, si vyžádalo podle nejnovější bilance nejméně 90 mrtvých, nejvíce obětí je hlášeno ze státu Oaxaca.
V nádržích, které brání rozsáhlému úniku radiace do životního prostředí, se totiž kromě kontaminované vody hromadí také unikající vodík.
Tsunami je série vln, které vznikají pohybem velké masy vody v důsledku zemětřesení, posunu zemských desek, vulkanických erupcí, explozí nebo v důsledku dopadu vesmírného tělesa.
