Německo chystá další balík opatření, která mají ochránit spotřebitele a podniky před dopady prudce rostoucí inflace, v hodnotě 65 miliard eur (1,6 bilionu korun). Uvedla to v neděli agentura Reuters s odvoláním na dokument, který zveřejnila německá vláda. Ke snížení cen plynu, ropy a uhlí pro zákazníky použije daň z neočekávaných zisků, oznámil poté na tiskové konferenci kancléř Olaf Scholz.
Úspory energií v případě krize se dotknou také škol a školek. V zimě by se měly učebny vytápět na 19 stupňů Celsia, stejná teplota má být i v umývárnách. Děti jsou přitom zvyklé na teploty o několik stupňů vyšší. Zatímco podle oslovených ředitelů škol to nebude větší problém, ve školkách s návrhem nesouhlasí. Za pravdu jim dává i ministerstvo školství.
„Je potřeba zastropovat ceny plynu pro výrobu elektřiny. Faktury, které dnes lidé dostávají, to ale nezmění. Představa, že se v Česku bude zastropovávat cena na úrovni před válkou, je nereálná. Rozpočet by to úplně zruinovalo,” říká bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl. „Musíme začít odstraňovat příčiny. Léta se tvrdilo, že elektřina se musí prodávat na burze. Ukázalo se, že to není pravda," dodává.
Zatímco domácnostem teď každý stát pomáhá, jak umí, podniky je třeba podpořit koordinovaně. Pokud budou mít v každé zemi jinou energetickou dotaci, rozlučme se s jednotným trhem. A spolu s ním také s evropskou myšlenkou.
Část italských obchodníků a provozovatelů barů a restaurací se chystá vystavit ve výlohách či uvnitř svých podniků složenky za energie. Chtějí tak zákazníky upozornit na prudké zdražení elektřiny a plynu, oznámil podle agentury ANSA maloobchodní svaz Confcommercio.
„Vláda jedná pod tlakem, dělá jen to nejnutnější, co musí. Komunikace by měla být lepší, je otázka, jestli kompenzace čtyři tisíce bude dostatečná, domácnosti i podnikatelé jsou atakováni horentními sumami,“ říká hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „Na základě nedostatku nějaké komodity může být vyhlášen nouzový stav. Měli bychom zastropovat marže a ceny energií,“ dodává.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje vyplatit letos domácnostem přes úsporný tarif 2000 korun. Při započítání odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje dosáhne pomoc u domácností s nejvyšší spotřebou až zhruba 6000 korun. Zbytek podpory vyplatí stát začátkem příštího roku.
„Zvykli jsme si, že nám na tom, jak topíme, nemusí tolik záležet. Bylo to špatně i z ekologického hlediska. Lidi se ale nemusí děsit, že by někdo chodil kontrolovat, kolik doma topí. Zimu zvládneme, protože vláda situaci nezanedbala a napravila to, co napáchaly vlády před ní,” říká předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Čtyři pětiny zprostředkovatelů energií prověřených Českou obchodní inspekcí (ČOI) v letošním prvním čtvrtletí porušily zákon. Většinou zprostředkovatelé klientům zamlčeli některé informace a v části případů klientům přímo lhali. Jedna firma tvrdila lidem, že jim pomůže ušetřit u stávajícího dodavatele energie, ale pak je začala převádět k jiným dodavatelům. ČOI to v úterý uvedla v tiskové zprávě.
Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. Oznámila to v pátek ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně.
Už více než měsíc předsedá Česko státům Evropské unie. "Máte za sebou vratký začátek," říká odborník na evropskou politiku Steven Blockmans z bruselského think-tanku CEPS. V českém předsednictví postrádá důraz na otázku klimatu. Půlrok v čele unie by podle něj měla vláda využít k přiblížení evropských témat veřejnosti. Zapomínat nesmí ani na Ukrajinu, uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pomoc s vysokými cenami energií díky takzvanému úspornému tarifu dostanou letos domácnosti prostřednictvím své smlouvy na elektřinu. Letos dá vláda na pomoc deset miliard korun, dalších 30 miliard rozdělí příští rok, a to už prostřednictvím jednotlivých komodit, tedy jednotlivě ve vyúčtování za elektřinu, plyn a teplo.
Do Česka proudí naprostá většina plynu z Ruska. V souvislosti s invazí na Ukrajinu se však hledají nové alternativy, které by ruský plyn nahradily. Jednou z nich je i vyčištěný bioplyn neboli biometan. Využití má především v dopravě. Krom toho, že může nahradit zemní plyn, je ekologičtější, lze ho získávat například z hnoje. Redakce Aktuálně.cz se ptala měst, zda biometan využijí v autobusech.
„Je to jedna z malých, buď německých, nebo švýcarských firem, která je ovládaná Ruskem. A ta, když se objeví nabídka plynu a probíhá aukce, začne strašným způsobem přihazovat. Tak dramatický růst cen jinak postrádá logiku,” říká Vratislav Ludvík, který se v oboru plynárenství pohybuje desítky let.
Hosty jsou poradce v plynárenství Vratislav Ludvík, instruktorka Wim Hofovy metody Hana Moravčíková a reprezentant ve speed skiingu Radim Palán.
Podzim ještě nepřišel, a raketový růst cen energií už tvrdě zasáhl řadu českých domácností. Na zálohách teď platí měsíčně o padesát, sto, ale klidně i tři sta procent navíc. Zdražování přitom nekončí. Podle oslovených odborníků stále existují možnosti, jak vypjatému rozpočtu alespoň částečně ulevit. Třeba odchodem k jinému dodavateli nebo využitím dávek, které je možné čerpat.
Česko by se mělo podle čtyř pětin Čechů při svém předsednictví přednostně zaměřit na řešení sociálních dopadů energetické krize. Dvě třetiny si přejí, aby dbalo na dodržování demokratických pravidel v zemích EU a usilovalo o snižování závislosti na dodavatelích surovin. Přes polovinu lidí volá po urychlení přechodu k zelené energetice nebo ochraně nezávislosti médií. Vyplývá to z průzkumu STEM.
