"Považoval jsem za pokrok mít u sebe pouze kartu a platit vše bezhotovostně," říká sedmatřicetiletý expert na kyberbezpečnost Pavel, který pracuje pro mezinárodní start‑up. Ani doma obvykle neměl téměř žádné bankovky či mince, maximálně pár set korun. To se teď změnilo.
Nad Zlínem leží nenápadná vesnice Štípa o pár stovkách obyvatel. Ničím nevyčnívá, ale z byznysového pohledu výjimečná je. Sídlí tu společnost Monet+, o které dosud nebylo téměř slyšet, přestože už překročila půlmiliardový obrat a má stabilní ziskovost v desítkách milionů korun. Firma o 250 zaměstnancích má pobočky v dalších českých městech, ovšem její srdce zůstává ve Štípě.
Nejlepší rada, jak si nenechat vysát účet, je obezřetnost. "Ta je nejdůležitější. Většina podvodů vzniká tak, že nad tím někdo v daný moment nepřemýšlí," varuje produktový ředitel Visa František Jungr. Podle bezpečnostního specialisty mBank Tomáše Miky je stále tím nejslabším článkem člověk. "V 99 procentech útočníci neútočí technologicky," dodává. Jak o peníze nepřijít? A co pro to dělají banky?
Z nemožnosti platit u některých obchodníků bezhotovostně se stalo téma letošních prázdnin. Kritiku schytali stánkaři, festivaly nebo kempy. Platební terminály skutečně řada z nich zavádět odmítá či je rovnou ruší. Svůj postup hájí spolehlivostí i nutností platit provizi bance, podle odborníků je však důvod jinde. Dlouhodobý trend navíc mluví opačně - terminálů v Česku soustavně přibývá.
Senátorka Jitka Chalánková překvapila návrhem zákona, který by do ústavy zanesl právo na platbu v hotovosti. Obává se, že v opačném případě se z peněz stane digitální zboží. Senát již minulý týden předlohu podpořil v prvním čtení. U ekonomů ovšem podporu nemá. Odborníci mimo jiné nechápou, proč by mělo být takové právo zakotveno v ústavě. Skepticky se k myšlence vyjadřuje i ministerstvo financí.
Spojené státy, evropská sedmadvacítka a další země zakázaly velkým ruským bankám přístup do mezinárodního platebního systému SWIFT. Řada lidí si láme hlavu s otázkou, proč zatím jen částečně. "Těžký kalibr" mezi sankcemi však dokázal velmi rychle zkomplikovat běžný život Rusům už teď. Západ si navíc stále drží strategickou iniciativu. Všichni Rusové jsou tak nyní nuceni řešit tři zásadní problémy.
Téměř pětina Čechů se setkala za poslední rok s odmítnutím bezhotovostní platby u obchodníků. Obliba placení kartou, mobilem či chytrými hodinkami přitom roste, jejich používání uspíšila pandemie koronaviru. Přesto mohou obchodníci bezhotovostní platbu odmítnout, její používání nemá oporu v zákoně. Na rozdíl od hotovosti. Za právo platit kartou se však nyní postavil ředitel největší banky v Česku.
Dát si dobrý oběd v restauraci, pípnout na terminál a odejít. Takový scénář je při placení v podnicích čím dál rozšířenější. Část z nich přiznává, že kvůli platbě kartou nevyberou na spropitném tolik, jako kdyby zákazníci mohli platit jen hotovostí. I z toho důvodu některé restaurace zavedly na terminálu funkci, která hosta automaticky vybídne k dýšku.
Připravit si hotovost a platební kartu nechat v peněžence. V restauracích čeká hosty velmi často upozornění: "Karty nepřijímáme!" Přestože rok a půl života v pandemii trend bezhotovostních plateb v Česku výrazně umocnil. Podniky, které přijímají pouze hotové peníze, hájí svůj postup zejména nutností platit provize bankám. Podle znalců to ale není jediný důvod, příčinu vidí i jinde.
Fyzicky neexistuje. Jde vlastně jen o číslo vedené v internetovém nebo mobilním bankovnictví. Podle bank přichází doba virtuálních karet, které jsou bezpečnější a rychlejší. Zaplatíte s ní třeba jen jednou v e-shopu, kvůli bezpečnosti ji zrušíte a vygenerujete si hned novou. Některé banky je už nabízejí, jiné se na to chystají.
Placení kartou na internetu bude od nového roku bezpečnější. Ovšem zároveň složitější pro klienty, kteří nemají chytrý telefon nebo nevyužívají internetové bankovnictví. Doposud jim stačilo například při nákupech v e-shopech vyplnit údaje z karty a zadat potvrzující SMS kód. Od ledna budou muset přidat ještě další ověření.
Vydavatelé platebních karet Visa a Mastercard čelí v Británii obvinění, že v době koronavirové krize těží z výběru až příliš vysokých poplatků. Podle britských maloobchodních sdružení se tyto poplatky za poslední dva roky téměř zdvojnásobily. V úterý o tom informoval server BBC.
Na jaře jsme si hibernací země velmi draze koupili čas, abychom dozbrojili proti viru. Země ale stále vůbec není připravena, místo nemocných jsme schopni trasovat jen minulé omyly.
Při nákupu platební kartou na e-shopu Alza.cz musí firmy nově zaplatit poplatek. Internetový obchod ho účtuje desetitisícům firemních zákazníků a podnikatelů už od letošního července. Vadí mu vysoké částky, které odvádí kartovým asociacím a vydavatelům karet. Na rozdíl od běžných "spotřebitelských karet" totiž zákon poplatky u firemních karet neřeší.
Krach karetní firmy Wirecard zasáhl i český platební systém Twisto. Jeho karty koncem června několik dní nefungovaly. Twisto tak rozeslalo zákazníkům nové platební karty od jiného poskytovatele, než je Wirecard čelící finančním problémům. Celkem mělo kartu zablokovanou kolem 40 000 klientů Twista, nyní již fungují jak původní, tak nové karty.
Zatímco v některých evropských zemích rostou limity pro bezkontaktní platbu kartou bez ověření, u nás se zatím o zvýšení částky nad současných 500 korun neuvažuje. Podle bank je to totiž rizikové.
Na vytváření vzpomínkových map pacientů s koronavirem se budou podílet i banky. Poskytnou údaje o použití elektronických platebních prostředků klientů, kteří k tomu dají svolení.
Nepodařilo se nám lidem vysvětlit, že jde jen o vzpomínkovou mapu, která pomůže infikovanému člověku zjistit, s kým byl v kontaktu, vysvětluje jeden z iniciátorů tzv. chytré karantény Petr Šimeček. Chytrá karanténa má pomoci s identifikací lidí, kteří se mohli nakazit koronavirem. Je to šance, jak mít před virem náskok. Informace od operátorů jsou jen fleky na mapě, ne osobní data, dodává.
Informace o platbách bankovními kartami shromážděná v minulém týdnu iniciativou českých technologických firem COVID19CZ ukázala, že 46 procent lidí vracejících se z rizikové Itálie aspoň jednou nedodrželo podmínky dvoutýdenní karantény.
Česká spořitelna pravděpodobně bude muset vrátit muži z jižních Čech peníze, které někdo vybral z jeho karty v Turecku. Karta v roce 2013 zůstala z nejasných důvodů v bankomatu, když si Čech na dovolené chtěl vybrat hotovost. Muž hned situaci řešil s tamní policií a tureckou bankou, která jej ujistila, že kartu dostane poštou do Česka. V mezičase z ní někdo vybral přes 100 tisíc korun.
Počet platebních terminálů je v Česku pod evropským průměrem. Změnit to chce projekt zaměřený na drobné podnikatele.
Internetový gigant Google ze skupiny Alphabet plánuje v příštím roce začít nabízet osobní běžné účty ve spolupráci s bankou Citigroup a malou družstevní záložnou na Standfordské univerzitě. Napsal to list The Wall Street Journal. Projekt má předběžný název Cache a Google by se tak stal další velkou firmou ze Silicon Valley, která by vstoupila do oblasti osobních financí.
Digitalizace vztahy mezi bankami a jejich klienty a také to, jak finanční domy fungují. Shodli se na tom účastníci debaty HN nazvané Finanční služby v digitálním věku. Zatímco ještě poměrně nedávno probíhal kontakt mezi bankami a jejich zákazníky na pobočkách, v současnosti klíčovou roli stále více přebírají mobilní aplikace.
Čtveřice cizinců v Praze nelegálně kopírovala platební karty přes tzv. skimmovací zařízení v bankomatech. Policisté skupinu zadrželi koncem minulého týdne ještě předtím, než stihla přes padělané karty kohokoli připravit o peníze. Informoval o tom mluvčí pražské policie Jan Daněk.
