Všichni významní ukrajinští politici vsadili na vítězství Hillary Clintonové v amerických prezidentských volbách. Donalda Trumpa naopak během kampaně silně kritizovali za jeho proruské výroky. Teď můžou mít problém navázat s ním normální vztahy. Kyjev přitom potřebuje od Bílého domu ujištění, že Spojené státy pomůžou Ukrajině v konfliktu s Kremlem.
Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili podal demisi z funkce gubernátora Oděské oblasti na Ukrajině. Sám to v pondělí oznámil s tím, že "s korupcí bude bojovat nadále." Saakašviliho do funkce jmenoval loni v květnu ukrajinský prezident Petro Porošenko. Gruzínec se dostával opakovaně do konfliktu s některými ukrajinskými ministry a obviňoval část politického vedení Ukrajiny, že boj s korupcí nemyslí vážně. K rezignaci uvedl, že Porošenko dává moc v Oděse dvou zločineckým klanům, které jsou "nepřáteli Ukrajiny."
Na východoukrajinské frontě už nejsou žádní mobilizovaní vojáci, pouze dobrovolníci a profesionální příslušníci armády. Uvedl to ukrajinský prezident Petro Porošenko. "Jako prezident a vrchní velitel armády mohu oznámit ukrajinskému lidu, že od nynějška nejsou žádní mobilizovaní vojáci na frontě v zóně, kde se koná protiteroristická operace," cituje Porošenkovo prohlášení agentura AFP. Porošenko přitom použil termín, jakým ukrajinská vláda označuje konflikt s proruskými separatisty na východě země. První vlnu mobilizace vyhlásily ukrajinské úřady v březnu 2014 po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym. Celkově se na Ukrajině uskutečnilo šest mobilizací.
Než se stal prezidentem, sliboval, že se v případě svého zvolení majetku zbaví. Přesto Petru Porošenkovi stále patří více než stovka společností v různých částech světa. Vyplývá to z majetkového přiznání za loňský rok. List Ukrajinska pravda připomněl, že prezidentovo loňské majetkové přiznání nezmiňovalo majetek v cizině.
Lídři zemí Evropské unie na summitu v Bruselu odsoudí bombardování syrských civilistů a pohrozí sankcemi všem, kteří se na něm podílejí. Sankce by tak mohly dopadnout i na Rusko, které je velkým spojencem syrského režimu. V praxi ale země Unie zatím žádné tresty zavádět nechtějí. Unie podle diplomatů počká, jestli v Sýrii nastane příměří. Zároveň nechce ohrozit pokračující jednání s Ruskem o situaci na Ukrajině.
"Ruské angažmá v Sýrii do značné míry souvisí s tím, že Moskva chce zabránit možné realizaci některých plynovodů nebo ropovodů z Perského zálivu přes Blízký východ do Evropy, které by pro ni nebyly výhodné. Ale když budeme hovořit o dopadech na Ukrajinu, teoreticky to může znamenat, že Západ bude více naslouchat názorům Ukrajiny ve sporu o Donbas a o protiruské sankce," říká ukrajinský vojenský analytik Mychajlo Samus.
Berlínská schůzka nejvyšších představitelů Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska dospěla k plánu, který by měl vést k míru na Ukrajině. Dohodu potvrdili ukrajinský i ruský prezident. Vladimír Putin pak na následném jednání o Sýrii čelil velmi tvrdé kritice. Dění v Aleppu považuje francouzský prezident François Hollande za válečné zločiny a Rusko podle něj nese odpovědnost.
Naplňování minských dohod a aktuální situace na východní Ukrajině patřily k tématům jednání nejvyšších představitelů Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska v Berlíně. Německá kancléřka Angela Merkelová však od schůzky s Petrem Porošenkem, Françoisem Hollandem a Vladimirem Putinem neočekávala žádný velký průlom. Německo se spolu s Francií snaží obě strany konfliktu přimět k alespoň drobným ústupkům a kompromisům. Středeční jednání se protáhlo na pět hodin.
Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu v Berlíně uspořádá čtyřstranný summit o pokračování mírového procesu na východní Ukrajině. Podle mluvčího německé vlády Steffena Seiberteho svou účast potvrdili všichni další účastníci, tedy ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident François Hollande a ukrajinská hlava státu Petro Porošenko. O jednání v takzvaném normandském formátu, tedy ve složení Německo, Francie, Rusko a Ukrajina, média spekulují již několik dní. Naposledy se rokování v tomto složení konalo loni v říjnu v Paříži.
Při výbuchu bomby v Doněcku zemřel jeden z velitelů proruských separatistů Arsen Pavlov, přezdívaný Motorola. Vůdce doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko z vraždy Motoroly podle agentury Interfax otevřeně obvinil ukrajinskou stranu a slíbil odplatu. Motorola se jako velitel separatistického praporu Sparta chlubil, že osobně zastřelil 15 ukrajinských vojáků, kteří upadli do zajetí.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes podepsal výnos o demobilizaci posledních branců a záložníků povolaných do armády během bojů s proruskými separatisty v Donbasu na východě země. Podle hlavy státu jde o krok k armádě složené z profesionálních vojáků. Prezident ujišťuje, že další mobilizací neplánuje, ale to se může změnit, pokud se zhorší situace na frontě. Porošenko slíbil, že do konce roku se domů vrátí všichni zmobilizovaní vojáci. Na frontě zůstanou pouze vojáci s profesionálním kontraktem. Branci, povolávaní do armády k povinné službě, se už nebudou posílat do oblasti bojů.
Nizozemci 6. dubna odmítli v referendu Asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou. Premiér Mark Rutte oznámil, že se bude výsledkem řídit, přestože není závazné. Nizozemští politici tak reagují podobně jako ti britští na referendum o Brexitu.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko vzkázal do Moskvy, že během parlamentních voleb v Rusku nebudou na ukrajinském území otevřena žádná ruská volební střediska. V sobotu to oznámila v Kyjevě prezidentská kancelář. Parlamentní volby se v Rusku konají příští víkend, favoritem je vládní strana Jednotné Rusko.
Silnice na západě Ukrajiny lemují billboardy s varováním, že za pašování cigaret do Rumunska hrozí až sedm let vězení. Podobná upozornění jsou také poblíž hranic s Polskem či Maďarskem. Navzdory loňskému incidentu v zakarpatském Mukačevu, při němž při vyřizování účtů mezi pašeráckými gangy zemřelo několik lidí, ilegální byznys v pohraničí dál vzkvétá. Poslední dobou se ve velkém pašují i zbraně, drogy a převádějí se migranti.
Akce se zúčastnily asi čtyři tisícovky vojáků se dvěma stovkami kusů bojové techniky, včetně tanků, samohybných děl a raketometů. Vojáci se také předvedli s novými puškami Fort, což je licenční kopie izraelské útočné pušky Tavor, či novými obrněnými transportéry. "Budeme potřebovat ještě roky a desítky miliard (investic do ozbrojených sil), abychom mohli klidně spát, ale už teď můžeme vidět, že za dva roky jsme vybudovali novou armádu," prohlásil během vojenské přehlídky prezident Petro Porošenko.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko odvolal velvyslance v Praze Boryse Zajčuka. Oznámil to list Ukrajinska pravda s tím, že prezidentovo nařízení má páteční datum. Zajčuk požádal o uvolnění z funkce v březnu, krátce poté, co se v českém tisku objevilo, že ukrajinské velvyslanectví v Praze usilovalo o propuštění Libanonce Alího Fajáda z vazby v Praze a že Zajčuk byl ochoten uhradit kauci za tohoto bývalého poradce svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Ačkoli Zajčuk po skandálu podal demisi, oficiálně byl na dovolené. Deník současně tvrdil, že velvyslanec "neovládá jazyk země svého působení, dokonce neumí ani anglicky a za své postavení vděčí výlučně stykům".
Od svého propuštění z ruského vězení si Nadija Savčenková stačila nadělat spoustu nepřátel. Její bývalí stoupenci jí spílají do "Putinových agentů" a kolegové z partaje se distancují od kontroverzních projevů poslankyně, kterou sami vynesli na politický piedestal. Ona sama se zatím pokouší o osamělý boj. Za nástroj svého tažení zvolila osvědčenou hladovku.
Ukrajinské speciální síly se pokusily vtrhnout na Krym, který anektovalo Rusko, a zabily dva lidi. Ve středu to oznámila ruská média s odvoláním na informace ruských tajných služeb. Dva pokusy ukrajinských "diverzních a teroristických sil" o útok prý odrazily ozbrojené síly ruské kontrarozvědky FSB. Kyjev informaci Moskvy označil za vymyšlenou. Při zadržení "teroristů" podle FSB zahynuli dva ruští vojáci. Jeden ukrajinský útočník byl údajně dopaden a vypovídá. Cílem útoku, k němuž došlo v noci ze soboty na neděli a znovu v pondělí, bylo podle informací z Ruska poškodit důležitou infrastrukturu na poloostrově a destabilizovat situaci na Krymu před zářijovými parlamentními a místními volbami.
Prezident Vladimir Putin koncem července odvolal z Kyjeva dosavadního velvyslance Michaila Zurabova, o pár dní později Rusko v souladu s diplomatickými zvyklostmi požádalo Ukrajinu o souhlas (agrément) s vysláním nového velvyslance Michaila Babiče. Odpovědi Kyjeva se ale Moskva nedočkala. Politický ředitel ministerstva Oleksandr Makyjev konstatoval, že nepřítomnost ruského velvyslance v Kyjevě není něčím, co by bylo pro dvoustranné vztahy určující. "Určujícím faktorem zůstává ruská agrese. Debaty o jmenování toho či onoho jsou z tohoto pohledu zcela druhořadé," řekl ve čtvrtek novinářům Makyjev.
Nadija Savčenková opět drží hladovku. Ukrajinská pilotka a nyní poslankyně bojuje za propuštění vězňů, kteří jsou v zajetí separatistů. V Kyjevě obvinila celý svět z lhostejnosti vůči dění na Donbasu. A připomněla, že hladovka byla jedním z nástrojů, které urychlily její propuštění z ruského vězení. "Vyjděte protestovat před prezidentský úřad a požadujete vysvětlení a setkání s prezidentem Ukrajiny, garantem ústavy, lidských práv a vrchním velitelem ozbrojených sil, který posílá na smrt ne své, ale vaše děti," vyzvala rodiče zajatých vojáků. Savčenková byla koncem května propuštěna z ruského vězení, kde si měla odpykat 22 roků za vraždu novinářů. Ona jakoukoliv vinu od počátku odmítala.
