Papež František podle prezidenta Petra Porošenka přicestuje na Ukrajinu. Na návštěvu by mohl dorazit na konci června 2016. Porošenko to oznámil poté, co se s papežem v pátek setkal. Oba spolu hovořili zejména o konfliktu ve východní Ukrajině. Shodli se na nutnosti politického řešení krize, a to počínaje dodržováním Minských dohod všemi zúčastněnými stranami.
Ukrajinský parlament schválil změnu zákoníku práce, takže zákon nyní zakazuje diskriminaci na základě sexuální orientace. Tento krok požadovala Evropská unie jako jednu z podmínek liberalizace vízového režimu. "Ukrajina zpřetrhala řetězy diskriminace ze sovětské minulosti," zaradoval se na Twitteru prezident Petro Porošenko. Šéf státu nicméně dodal, že "rodinné hodnoty jsou nezničitelné". Předseda Nejvyšší rady (parlamentu) Volodymyr Hrojsman se ještě před hlasováním zapřisáhl, že k sňatkům homosexuálů nad Dněprem nedojde "v žádném případě". Zákaz diskriminace sexuálních menšin znamená podle něj jen to, že Ukrajina plní své mezinárodní závazky.
Na Ukrajině v sobotu skočila prosovětská milice, která byla pověstná svou korupcí a přešlapy. Její činnost ukončil nový zákon o policii. Ministr vnitra Arsen Avakov upozornil, že strážce zákona ještě čeká přechodné období, během kterého někteří milicionářů budou jen "dočasně pověřeni" být policisty.
Novou šéfkou ukrajinské policie se stala bývalá gruzínská ministryně školství Chatija Dekanoidzeová. "Je to pro mne obrovská čest. Ukrajinu mám velice ráda, je to má druhá vlast. Udělám absolutně vše, co je v mých silách," prohlásila. Nejde o první jmenování gruzínského politika do důležité funkce na Ukrajině. Prezident Petro Porošenko již dříve jmenoval bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho gubernátorem v Oděské oblasti. Ministr vnitra Arsen Avakov označil Dekanoidzeovou, která dosud působila jako jeho poradkyně, za jednu z "nejlepších členek našeho týmu", a slíbil "nekompromisní reformy" v policii.
Zpráva o příčinách loňské havárie malajsijského boeingu MH17 nad Donbasem je podle Spojených států důležitým milníkem. Šéf NATO Jens Stoltenberg si přeje, aby viníci tragédie byli co nejrychleji postaveni před soud. Proti vyšetřování Nizozemců se však ostře postavili Rusové a označili zprávu za zaujatou.
Proruští separatisté na východě Ukrajiny ohlásili odklad voleb, které chtěli uspořádat 18. října a 1. listopadu. Kyjev proti tomuto záměru ostře protestoval a označoval jej za porušení mírových dohod, podle kterých se volby mají konat na základě ukrajinských zákonů a mezinárodních norem. To uvedl i François Hollande po páteční schůzce v Paříži s Angelou Merkelovou, Petrem Porošenkem a Vladimirem Putinem. Putin přislíbil na toto téma s vůdci separatistů pohovořit. Separatisté údajně pomýšlejí na uspořádání voleb ve východoukrajinském Donbasu 21. února 2016, pokud Kyjev splní všechny podmínky mírových dohod. Tedy poskytne povstalcům autonomii a amnestii.
Ukrajinská opozice útočí na prezidenta Porošenka. Vytýká mu diktátorské sklony, potírání svobody slova a korupci. Vyhrocení politické debaty dokonce vedlo ke zrušení populární politické talkshow na jednom z nejsledovanějších ukrajinských kanálů. Nervozita a radikalizace opozice navíc přihrává ruské propagandě. Vládní koalice se fakticky rozpadla kvůli nedávnému hlasování o ústavních reformách a prezident má co dělat, aby si v parlamentu zajistil potřebný počet hlasů.
V Paříži proběhla schůzka francouzského prezidenta Hollanda, německé kancléřky Merkelové, ruského prezidenta Putina a ukrajinského prezidenta Porošenka. Hoolande po jednání konstatoval, že příměří na Ukrajině trvá, v sobotu začne stahování zbraní z fronty, nicméně mírové dohody z Minsku se zřejmě do konce roku nepodaří splnit. Jelikož Porošenko po schůzce ani nepředstoupil před novináře, soudí se, že k žádnému výraznému posunu nedošlo.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oznámila, že její pozorovatelé spatřili mobilní zbraňový systém TOS-1 Buratino, který vyrábí pouze Rusko. Před vypuknutím konfliktu v Donbasu ho nikdy na Ukrajinu neexportovalo. Ruské ministerstvo obrany na informace zatím nijak nereagovalo. Kyjev i proruští separatisté potvrzují, že na frontách na východě Ukrajiny panuje klid.
Na Krymu se po loňské anexi Ruskem žije čím dál tím hůř, tvrdí krymští Tataři. Iniciovali proto blokádu hranice s Ukrajinou. Od nedělního zahájení protestní akce nepřejel přes přechody jediný nákladní automobil s potravinami. Představitelé ruského vedení Krymu vzkázali, že se bez ukrajinských potravin - převážně ovoce, zeleniny, masa a mléčných výrobků - obejdou. Že je do dvou týdnů nahradí ruské.
Petro Porošenko ve středu podepsal rozšíření protiruských sankcí, týkající se více než čtyř stovek lidí a necelé stovky firem. Na seznamu jsou i dva čeští politici, kteří loni jeli jako volební pozorovatelé na Donbas, senátor Jaroslav Doubrava ze sdružení Severočeši.cz a místopředseda neparlamentní nacionalistické Národní demokracie Ladislav Zemánek. Podle ukrajinských médií mají nové sankce souvislost s připravovanými volbami na územích východní Ukrajiny ovládaných separatisty.
Prezident Petro Porošenko si chválí dodržování příměří, zároveň ale kritizuje Rusko. "Bohužel, ani jediný ruský voják, ani jediný ruský tank se nevrátil do Ruska... Přesně víme, kde je ruské dělostřelectvo, ruské tanky, rakety, odpalovací zařízení a ruští vojáci," tvrdí.
Aktuálně.cz mluvilo v Kyjevě s generálním ředitelem tiskové agentury Interfax-Ukrajina Oleksandrem Martynenkem.
Dokument mluví také o tom, že by se Ukrajina měla stát součástí NATO a že by měla výrazně posílit své ozbrojené síly.
Ministr vnitra Avakov viní z politické odpovědnosti předáka radikální strany Svoboda Oleha Ťahnyboka. "Viděl jsem, jak to celé sledoval," řekl.
Zdevastovaná krajina, velké úniky peněz, ale i mrtví. To jsou mimo jiné důsledky nelegální těžby zkamenělé pryskyřice na Ukrajině.
Porošenkův blok a Kličkova strana UDAR šly společně už do loňských parlamentních voleb. Ve sněmovně mají největší poslanecký klub.
Nedávný incident v Mukačevu odhalil problém, který Kyjev léta nejen přehlížel, ale údajně i přiživoval. Reportáž ze západní Ukrajiny.
Země leží ve východní Evropě a z jihu ji omývá Černé a Azovské moře.
Hovoří se o 8000 vojácích a policistech. Kontrarozvědka SBU v létě odhalila další informátory, kteří pracovali pro separatisty.
