Z oken pařížských domů se začaly linout první tóny legendární písně. Lidé zůstali stát, nevěřícně zvedali hlavy. Co začalo jako zdánlivě náhodné vystoupení, se během minut proměnilo v dokonalou poctu kapele Queen. Flash mob k výročí Bohemian Rhapsody dojal celý svět.
Uprostřed festivalového ruchu v Gdaňsku vyrostl v gotickém chrámu sv. Jana les. Umělecká intervence „LeŚnia“ nabízí oázu klidu, kde se historie potkává s přírodou, uměním a smyslovým zážitkem. Nechte se pohltit atmosférou, která léčí přetížené smysly a ukazuje, že i ve městě lze nalézt lesní ticho.
Skulinou mezi dvěma nahými těly živých modelů se musí prosmýknout divák, který v těchto dnech přijde na retrospektivu děl srbské umělkyně Mariny Abramović v londýnské Královské akademii. Neobvyklá instalace uvozuje jednu z nejočekávanějších výstav sezony, píše britská BBC.
Ačkoliv letošní Benátské bienále začalo už v dubnu, dveře česko-slovenského pavilonu se otevřely teprve minulý pátek po poledni. Jenže nešlo o avizovanou akci pražské Národní galerie a ministerstva kultury, ale uměleckou intervenci, která trvala několik minut.
Myšlenky těsně před sebevraždou či zpověď pozůstalých, jejichž blízký si vzal život. Takové jsou hlavní motivy projektu, který návštěvníky pražského Festivalu 4+4 dny v pohybu provede po několika lokacích v pražských Strašnicích a formou audio vyprávění jim dá nahlédnout do hlavy lidí se sebevražednými sklony. "Je až děsivé, jak je to téma blízké každému z nás," říká režisérka Linda Dušková.
Letos osmačtyřicetiletý umělec Dalibor Bača si nechal v královéhradecké Galerii moderního umění postavit zvukotěsnou temnou komoru s poklopem v podlaze, ve které absolvoval čtyři týdenní pobyty. Aby byl mezní prožitek ještě intenzivnější, držel přitom půst, s sebou měl pouze lahve s vodou.
Stanislav Abrahám je audiovizuální performer, zvukový umělec a hudebník. Pro rozhlas se rozhodl v rámci jedné své performance pořídit zvukovou mapu Prahy. Natáčel tramvaje, auta jedoucí po dlažbě, kufry turistů drkotající po kostkách či dlaždiče bušící kladívkem. Další "hudbu" pražské dlažby pořídil, když prošel Královskou cestu a táhl za sebou hůl. Výsledný počin, nazvaný Praha v kostce, získal druhou cenu na mezinárodním rozhlasovém festivalu Prix Bohemia Radio 2018 v kategorii Dokument.
Na náměstí Václava Havla (piazzetta Národního divadla) bude od 1. do 28. února k vidění výstava fotografií Vojtěcha Brtnického, zachycující třicetihodinovou taneční performanci Miřenky Čechové a Sabine Seume nazvanou Momentum, která se zde uskutečnila v červnu loňského roku.
"Na parkovišti poblíž bydliště mých rodičů jsem se na pět minut zaparkoval jako automobil. Pokud šel někdo okolo, tak na uvedenou situaci vůbec nereagoval. Přišlo mu to asi úplně normální," komentuje Vladimír Ambroz jednu ze svých performancí ze sedmdesátých let. Fotografie, které tyto unikátní akce dokumentují, jsou nyní k vidění v pražském Domě fotografie.
V londýnské galerii Saatchi se až do konce roku koná výstava nazvaná Art Riot: Postsovětské angažované umění, která na příkladu skupiny Pussy Riot či performerů Olega Kulikova a Pjotra Pavlenského ukazuje způsoby revolty proti ruskému režimu.
Již potřetí uspořádala nezisková organizace Elpida módní přehlídku prací českých návrhářů. Modely a modelkami se na pár minut stali také senioři. Cílem každoročního festivalu je propojit mladou a starší generaci, stejně jako ukázat, že senioři umí být taky odvážní a "cool".
Mezinárodní festival Nultý bod podeváté přiváží do Prahy vycházející hvězdy i etablované umělce světového divadla, kteří se nebojí překračovat žánry a hledají nové inspirační zdroje. Letošní ročník opět balancuje na pomezí divadla, tance, site-specific a instalací. Konat se bude od 17. do 23. července v Divadle v Celetné, v Museu Kampa, ve Werichově vile nebo v Divadelním ústavu.
Až do pátečního večera mohou kolemjdoucí před budovou Národního divadla spatřit tanečnici Miřenku Čechovou a její německou kolegyni Sabine Seumeovou, jak se potýkají s třicetihodinovým maratonem performance Momentum, již inspirovalo japonské taneční umění butó. V provizorním pokoji interpretují pomíjivost času a pocit permanentního "nestíhání". Podívejte se na video z místa.
Půjdete-li dnes odpoledne nebo zítra centrem Prahy, stavte se na piazettě Národního divadla. Od čtyř odpoledne se tam na následujících 30 hodin v rámci performance Momentum, inspirované japonským tanečním uměním butó, zastaví čas. Místo se promění v zabydlený pokoj s neviditelnými stěnami, v němž vše plyne pomaleji než ve skutečnosti. Tanečnice Miřenka Čechová tam s něměckou kolegyní Sabine Seumeovou před zraky lidí zkusí zvládnout maraton všednodenních intimních momentů i okamžiky únavy a vyčerpání. Na projektu se podílí též výtvarník Jakub Tauš a hudebníci Matouš Hekela a Martin Tvrdý. Do performance o věčném (domnělém) nedostatku času se mohou zapojit i kolemjdoucí.
Vladimír Ambroz je známý architekt. Výpravná kniha Akce ho však poprvé představuje také jako brněnského performera a konceptuálního umělce v době totality. V 70. letech chtěl dát svému životu naléhavější smysl a současně reflektovat pokřivenou dobu. Proto po celý den sledoval nesnesitelný program tehdejší televize, sám sebe na ulici zaparkoval jako automobil nebo vyrazil do města se zrcadlem v rukách a nastavoval je všemu, co mu přišlo zvláštní. Nebylo to v době normalizace nebezpečné? "Já bych efektivitu tehdejších represivních složek nepřeceňoval. A obyvatelé si v té době pokud možno ničeho nevšímali, aby neměli problém," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Vladimir Ambroz.
Dosud prakticky neznámá činnost Vladimíra Ambroze na poli performance, intervencí do veřejného prostoru a projevů blízkých inscenované fotografii trvala jen několik let. V 70. letech patřil k okruhu brněnské umělecké scény působící vně tehdejších oficiálních institucí. Ambrozovy práce z tohoto období odrážejí obecná civilizační témata a současně reagují na temnou atmosféru vrcholící normalizace.
Umělec Abraham Poincheval přežil další ze svých bizarních performancí. Po týdnu v dvanáctitunovém kameni jej čeká měsíc sezení na tuctu vajec.
Na rozdíl od Naděždy Tolokonnikové, která se věnuje lidským právům a bezpráví v Rusku, její někdejší kolega krade a vyvolává rvačky. Pro Aktuálně.cz komentuje rusista Tomáš Glanc.
Iza Rutkowska je populární polská performerka a vyznavačka street artu. Vytváří obří plyšové hračky, takže po jejím zásahu leze všemi okny starého baráku na předměstí obří ježek, velikánský plyšový medvěd trůní před polským parlamentem a muzeum je "porostlé" plyšovým břečťanem. Iza se happeningů aktivně účastní, někdy jako součást živého plotu, jindy jako mrak. "Hrozně mě lákalo být stromem, nebo třeba mrakem. Naštěstí jsem našla dost lidí s podobnou touhou," říká Iza. Když přijela v květnu do Prahy, rozmisťovala v historickém centru plyšové holuby.
Špičkoví čeští performěři vyprávějí o svých akcích v pražské galerii Karlin Studios.
Rozhovor s členkou slavné divadelní skupiny She She Pop Iliou Papatheodorou o vývoji jejich představení i nejnovější inscenaci Svěcení jara, kterou uvádějí v Praze na festivalu Akcent.
Francouzský soud uznal performera Stevena Cohena vinným z exhibicionismu za jeho vystoupení bojující proti xenofobii, homofobii a antisemitismu.
Režisér Viliam Dočolomanský mluví o premiéře Farmy v jeskyni s titulem Informátoři, o specifické práci performerů se zážitky i o hladu diváků po něčem jiném než po popcornu a cinemaxu.
Palestinec Khaled Jarrar upozorňuje na věznění Palestinců v Izraeli bez soudního řízení na dobu, která se dá nekonečně prodlužovat. Jarrar je hostem festivalu Jeden svět.
Kteří další umělci se ničí a znetvořují ve veřejném prostoru?.
Site-specific projekt Spaces Translations je v pondělí součástí zahájení sezony v Divadle Ponec
