Malajsie soudí dvě ženy, které 13. února napadly na letišti v Kuala Lumpuru Kim Čong-nama, staršího bratra severokorejského diktátora Kim Čong-una. Obličej mu potřely smrtelně jedovatou látkou VX. Samy tvrdí, že si myslely, že akorát natáčejí vtipné video. Teď jim však přitížila výpověď specialisty na chemikálie - na jejich oblečení policisté skutečně našli látku VX.
O severokorejském vůdci Kim Čong-unovi mají západní tajné služby minimum informací. Diktátor pečlivě střeží své soukromí a zbavuje se nepohodlných osob v okolí. Podle odborníků však nejde o žádného psychopata. "Je bezohledný a nemilosrdný. Je ale také racionálně uvažujícím člověkem," varuje jihokorejský politolog Park Bjung-kwang.
Rodiče mladého Američana Otto Warmbiera byli letos v červnu šťastni, když se jejich syn vrátil z totalitní KLDR, kde byl rok ve vězení. Netušili ale, že dvaadvacetiletý student letí domů do USA zemřít. Byl v takovém stavu, že nevnímal okolí. Slepý a hluchý. "Vidět ho tak, jak se vrátil, bylo pro nás moc. Myslela jsem si, že na místě zemřu," popsala v prvním veřejném rozhovoru pro média matka Cindy Warmbierová.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un reagoval na slova Donalda Trumpa o zničení KLDR. KLDR pohrozila nejtvrdšími protiopatřeními v historii vůči USA. V rámci boje za "důstojnost a čest" svého národa hodlá prý Kim zajistit, aby "muž disponující výsadou nejvyššího velení USA za svou řeč draze zaplatil".
Severokorejský ministr zahraničí označil amerického prezidenta Donalda Trumpa za "štěkajícího psa". Reagoval tak na Trumpův projev na půdě OSN, kde se americký prezident nechal slyšet, že v případě nutnosti KLDR úplně zničí. KLDR se ale dál tváří neohroženě, i přes sílící mezinárodní diplomatický a ekonomický tlak. Ten narušuje čerstvé rozhodnutí Jižní Koreje, která svému severnímu sousedu pošle humanitární pomoc ve výši více než 175 milionů korun. Podle OSN více než polovina obyvatel KLDR potřebuje potravinovou pomoc. V zemi také chybí léky a vakcíny.
"Bezhlavá honba KLDR za jadernými zbraněmi a balistickými střelami ohrožuje celý svět. Pokud se budou Spojené státy cítit v ohrožení, nebudeme mít jinou možnost než Severní Koreu úplně zničit," prohlásil v úterý americký prezident Donald Trump při svém vůbec prvním projevu na Valném shromáždění OSN. Jak vážně myslí USA tuto výhrůžku? Jak úspěšné jsou pokusy Severní Koreje získat jadernou zbraň? A proč na ni nefungují mezinárodní sankce? Projděte si hlavní otázky a odpovědi.
Jen několika lidem se podařilo uprchnout ze Severní Koreje. Často pak skončí u jihokorejských sousedů, kde si teprve zvykají na svobodu - třeba i v tom, kam pojedou vlakem. Jednou z nich je i Hyeonseo Leeová, autorka knihy Dívka se sedmi jmény. V sedmnácti letech utekla z KLDR a nyní na přednáškách popisuje své zážitky. "Nebojím se, že by mě někdo zavraždil, ale spíše toho, že mě unesou a donutí na nějaké tiskové konferenci odvolat všechno, co jsem dosud napsala a řekla," tvrdí žena, kterou doprovází její vlastní ochranka.
KLDR provedla šestý jaderný pokus a zároveň zveřejnila fotografii vůdce Kim Čon-una, který si termonukleární bojovou hlavici prohlíží. Podle expertů tím chce dát světu jasně najevo, že komunistická země zbraně má a jsou funkční. Nálož, i pokud je to jen model, působí podle expertky velmi důvěryhodně, a to díky svému tvaru, velikosti i ukázaným detailům.
Jde o šestý jaderný pokus KLDR od roku 2006. Podle oficiálního oznámení šlo o bombu použitelnou do mezikontinentální balistické rakety. Jižní Korea požaduje za test tvrdé potrestání pro svého souseda. Akci KLDR odsoudila i Čína. Americký prezident na Twitteru ale nešetřil ani ji.
Po smrti 22letého studenta Otto Warmbiera se americký prezident Donald Trump rozhodl zakázat americkým občanům cestovat do KLDR. Počínaje prvním zářím je tak americký pas při cestě na území Severní Koreje neplatný. Každý rok se podívalo do nejuzavřenější země světa zhruba 1000 amerických občanů. Mnoho z nich byli mladí turisté, kteří do KLDR jezdili za dobrodružstvím. Kvůli sílícímu napětí na Korejském poloostrově ale majitelé cestovních kanceláří očekávají, že bude klesat i počet ostatních západních turistů.
Republikánská strana ovládá Kongres a jejich prezident Donald Trump úřaduje v Bílém domě. A přesto se jim nedaří prosazovat politickou agendu. Důvodem jsou i pochyby republikánů, zda je Trump vůbec schopen vládnout. Prezident se však stále opírá o věrnou voličskou základnu. Trump a "jeho" republikáni jsou tak pro tuto chvíli odsouzeni k vynucenému klidu zbraní. Otázkou však je, zda s těmito vnitřními spory dokážou schválit vůbec nějaké podstatné zákony.
V loňském roce zemřelo v USA kvůli drogám a opiátům 60 tisíc Američanů. Prezident Donald Trump kvůli této krizi vyhlásil stav nouze. Nejpostiženější regiony budou moct čerpat federální pomoc. Podle zdravotníků ale neexistuje žádné snadné a rychlé řešení, protože celý problém má i sociální příčiny.
Současná eskalace severokorejské krize ukázala, že prezident Trump a jeho tým nemají jednotnou politiku vůči KLDR. Ministr zahraničí Rex Tillerson se snaží jednat, zatímco prezident Trump hrotí hrozby silou. Odmítl však potvrdit vyjádření svého poradce pro národní bezpečnost generála McMastera, že USA jsou připraveny i k preventivnímu úderu. A není ani jasné, zda jde Washingtonu jen o severokorejské jaderné zbraně, nebo by chtěl odstranit celý režim Kim Čong-una.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un má k dispozici mnoho možností, jak zastrašit americké politiky a generály. A donutit je zvažovat, jaké dopady by na ně měla případná válka s KLDR. Ve výzbroji má rakety Nodong a Tepodong-1. Obě mají dolet přes 1500 kilometrů. Kim sice nyní pohrozil Spojeným státům raketovým útokem na ostrov Guam a také varoval, že do půlky srpna vypracuje jeho plán, zároveň by ale vystavil vlastní režim velkému nebezpečí, možná až existenční hrozbě. Ve středu to Kimovi připomněl americký ministr obrany Jim Mattis.
Obyvatele amerického Guamu ve středu ráno šokovala zpráva, že Severní Korea právě zkoumá možnost raketového útoku na jejich ostrov ležící v Tichém oceánu. Nicméně místní vláda občany okamžitě ujistila, že "stupeň ohrožení ostrova se nijak nezměnil". Podle médií však mezi obyvateli panuje neklidná atmosféra. Severokorejská média vydala zprávu o možnosti raketového útoku na Guam poté, co americký prezident Donald Trump v úterý varoval, že v případě dalších hrozeb čeká Pchjongjang "ohnivá zloba, jakou svět ještě neviděl".
Ri Čong Ho si od 80. let užíval bohatství a přízně severokorejského režimu. Jako vysoce postavený obchodník uzavíral smlouvy s čínskými firmami a do KLDR posílal desítky milionů dolarů ročně. Před třemi lety kvůli strachu z narůstající brutality Kim Čong-una uprchl až do Spojených států. Nyní Američanům popisuje, jak KLDR získává i přes mezinárodní sankce potřebné finance. Varuje, že sankce Severní Koreji nijak neublíží. Zasažené společnosti se jednoduše přejmenují a obchodují dál. "Severní Korea je ze 100 % státní podnik," vysvětluje.
Jižní Korea usiluje o zmírnění napětí s KLDR. Komunistickému režimu nabídla setkání zástupců vlád, kteří by jednali o zastavení nepřátelských akcí na Korejském poloostrově. Podobné jednání se konalo naposledy v prosinci 2015. Pokus o sblížení obou zemí sliboval v kampani nový jihokorejský prezident Mun Če-in. Jihokorejský Červený kříž také navrhl, aby se uskutečnily rozhovory o setkání rodin, které rozdělila korejská válka.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek vyzval Rusko, aby přestalo destabilizovat Ukrajinu. A potvrdil, že USA stojí za společnou obranou NATO. Nyní přijel do Hamburku na summit nejvyspělejších ekonomik G20. Zde se už poprvé setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Na rozdíl od přátelské atmosféry, kterou zažil ve čtvrtek ve Varšavě, čeká nyní Trumpa minové pole problémů - především odpor členů G20 proti jeho zahraničně-ekonomické politice.
Americký student Otto Warmbier byl jedním ze čtyř amerických občanů, které Severní Korea zadržovala ve vězení. Mladý Otto byl nakonec propuštěn do USA, krátce poté ale zemřel. V jakých podmínkách zůstávají zbylí tři Američané, jejich příbuzní netuší. Ti, které Severokorejci v minulosti zadrželi a následně je díky politickému tlaku propustili, mluví o nelidských podmínkách, ostrých výsleších a vysilující nucené práci.
Severokorejští představitelé podle listu The Washington Post řekli americkým diplomatům, že vězněný student Otto Warmbier onemocněl botulismem, což je závažná paralyzující nemoc způsobená intoxikací, která může zapříčinit smrt. Když mu prý byla podána uspávací pilulka, upadl do kómatu, z něhož se dosud neprobral. Podle lékařů z ohijské nemocnice, kteří provedli první podrobnou prohlídku mladíka po příletu do vlasti, má vážně poškozený mozek. Podle lékařů také nejeví příznaky onemocnění botulismem, o kterém mluvili Severokorejci.
