Ministerstvo zahraničí má podle zjištění deníku Aktuálně.cz k dispozici nové dokumenty týkající se smrti Jana Masaryka, které získalo ze zahraničních archivů. Redakce se s nejdůležitějšími z nich seznámila. Jeden přináší nové svědectví, podle něhož měl Masaryk večer před smrtí prudkou hádku s třemi muži. Ministr za nevyjasněných okolností zemřel po pádu ze svého bytu v Černínském paláci.
„Pořád nevíme, proč byla ta písemnost zničena. Skartována být neměla, nemluvě o datu na konci listopadu, kdy prezident nebyl v nejlepší formě,” říká předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček z ODS. „Jak může prezidentská kancelář tvrdit, že na písemnosti bylo něco vadného, když ji nemá?” reaguje na to, že Hrad skartoval utajovaný dokument ke kauze Vrbětice po osmi měsících od doručení.
Prezident nemá právo ovlivňovat premiéra, což zjevně dělá. Ředitel BIS má po všech úspěších takovou míru důvěry, že není důvod, abychom ho měnili, míní místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček z ODS. Proč to řešíme týden před koncem mandátu? Způsobuje to nejistotu v tajných službách i u našich partnerů, dodává.
Bývalého šéfa policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a náměstka celní správy Roberta Šlachtu prověřuje policie. Důvodem je možný únik informací v jeho knize Třicet let pod přísahou, kterou sepsal s novinářem Josefem Klímou. Uvedl to server Česká justice s odvoláním na ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který to napsal v odpovědi na interpelaci poslance ODS Pavla Žáčka.
Materiálové studie o činnosti československých bezpečnostních složek v listopadu 1989 zahrnul historik a od roku 2017 poslanec za ODS Pavel Žáček do nedávno vydané knihy Jakešovo gestapo. Představuje důležitý zdroj poznatků a s dalšími klíčovými prameny, na jejichž publikaci se nezřídka rovněž podílel padesátiletý Žáček, tvoří nepřehlédnutelný dokumentační monument.
Bezpečnostní aparáty, které v někdejším Sovětském svazu patřily k nejdůležitějším represivním nástrojům a oporám komunistických režimů, jsou tématem nové knihy nazvané Čekisté.
V Česku mají pomníky i příslušníci SS. Proč by tu neměli mít připomínku i mrtví zachránci Prahy, ptá se historik a poslanec ODS Pavel Žáček, který téma vlasovců zmapoval. Nápad řeporyjského starosty Pavla Novotného postavit pomník ruským vojákům, kteří do Prahy dorazili v německých uniformách, vyvolal kritiku Moskvy. Nevím, proč bychom měli naskakovat na ruský výklad dějin, říká Žáček.
Ústav pro studium totalitních režimů jsem zrušit nechtěl, obával jsem se jen, aby se nestal ideologickým nástrojem, tvrdí nový radní ústavu František Bublan. Jeho zvolení kritizovala část odborů ÚSTR. Nechci je nějak dehonestovat, ale šlo o jednotlivce, říká bývalý ministr vnitra. Podle někdejšího šéfa ústavu a dnes poslance ODS Pavla Žáčka jsou politici ČSSD odpovědní za to, že se archivy zneužívaly proti občanům. To je naprostý nesmysl, nikdy jsem o něčem takovém neslyšel, odmítá kritiku Bublan.
V 90. letech, kdy neexistovala zákonná cesta, jak se k těm materiálům dostat, unikaly svazky na podnikatele a kolovaly mezi novináři, tvrdí poslanec ODS a bývalý šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Ministr vnitra František Bublan a jeho předchůdci z ČSSD podle něj zneužívali materiály proti občanům. Lidé ze strany, která dostala ÚSTR na kolena, pak přišli a ptali se mě, jestli v archivech není něco na Andreje Babiše. Připadalo mi to absurdní, říká Žáček.
Opoziční občanští demokraté spouštějí vyvěšením billboardů a besedami s pamětníky ze svých řad vlastní kampaň k připomenutí revoluce z roku 1989. Vláda podle nich nepřipravila relevantní projekt k listopadovému výročí, protože odkaz sametové revoluce neodpovídá jejím hodnotám.
Prezident zpochybňuje zprávy zpravodajských služeb kvůli svým zájmům, zprávy se týkají jeho okolí a vyjadřují se k jeho východní politice, jako ředitel zpravodajské služby bych velmi zvažoval, jaké informace pošlu na Hrad, aby mohly do budoucna fungovat, když prezident polemizuje se závěry zprávy v médiích, zpravodajské služby se musí pohybovat v režimu konspirace, říká Pavel Žáček, poslanec za ODS a místopředseda sněmovního Výboru pro bezpečnost a člen Výboru pro obranu.
Česká republika je zřejmě jediná země EU a NATO, v níž plukovník může být o hodně víc než generál.
Ve sněmovních lavicích nebude ani nadále chybět poslanec ODS Marek Benda. Naopak se do ní nedostali exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) či současný ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), kterého přeskákal populární starosta Prahy 7 Jan Čižinský.
Bývalé a současné vedení Ústavu pro studium totalitních režimů se pře o to, jakým směrem by se měla ubírat instituce, která vznikla s cílem zkoumat komunistickou a nacistickou totalitu. Podle jeho prvního ředitele Pavla Žáčka měl ústav v prvních pěti letech lepší výsledky než nyní. Nynější náměstek ředitele Ondřej Matějka zase naopak kritizuje někdejší "aktivistickou a politickou" koncepci instituce.
Nebýt vlasovců, Praha by v roce 1945 skončila podobně jako zničené a vypálené hlavní město Polska, tvrdí historik Pavel Žáček.
Komentář Martina Fendrycha: Zdá se, že Ústav pro studium totalitních režimů pomalu dodělává. Jeho vedení, zákon nezákon, z něj chce vyříznout skoro celý odbor digitalizace. Minulost vadí.
Projděte si nejzajímavější souboje uplynulých senátních voleb.
Druhé kolo senátních voleb potvrdilo to, co naznačilo už to první - že pravice v horní komoře parlamentu oslabí.
V horní komoře parlamentu vzniknou dva nové kluby. Nově je vytvoří zvolení senátoři za hnutí ANO a také Zelení, kteří už měli v Senátu tři zástupce.
Vyjednávání o koalicích i páteční druhé kolo senátních voleb jsme pro vás sledovali online.
Moje kampaň stojí asi polovinu toho, co kampaň pana Lásky, tvrdí Pavel Žáček. Je to nesmysl, já mám 15 až 20 billboardů. Vy máte odhadem 200 megaboardů po celé Praze, argumentuje Václav Láska.
Podpora kandidáta pravicového konkurenta se probírala jen na neformální schůzce, strana bude hlasovat o jejím možném stažení.
Pavla Foglová je od dubna 2013 ředitelkou Ústavu pro studium totalitních režimů.
Ústav pro studium totalitních režimů je organizační složka České republiky určená k vědeckému zkoumání totalitních režimů v Československu.
Archivy vojenské rozvědky se otevřely až v roce 2008. Vydaly i zprávu o Masopustovi
