Členové Starostů zažívají zklamání poté, co jim lidovci v úterý definitivně vypověděli předvolební koalici. Šéf Starostů Petr Gazdík považuje za reálné, že STAN v podzimních volbách nakonec vůbec kandidovat nebude. Starosty ve sněmovně nepovažuje za hlavní prioritu. Zároveň odmítá spekulace o spolupráci s jinou stranou. "Pokud bychom měli kandidovat na něčí listině, byli by to lidovci," tvrdí Gazdík.
Nevím, jestli je STAN schopen spasit tuto zemi, doufáme, že lidovci spolupráci přehodnotí, říká o odvolání koalice mezi KDU-ČSL a Starosty místopředseda hnutí STAN Jan Horník. Podle lidovce Jana Wolfa KDU-ČSL společnému projektu se Starosty nadále věří, obě strany ale podcenily společnou kampaň.
Na LIDOSTAN bylo neotřelé, že strana vládní vytvořila koalici se stranou v opozici. Mohlo to lákat lidi, kteří říkají: "Nemám koho volit."
Ohlášená volební koaliční spolupráce lidovců a Starostů bude možná po úterním večeru minulostí. Vedení KDU-ČSL a poté jeho celostátní výbor totiž možná rozhodnou o změně spolupráce. Starostové by mohli za lidovce pouze kandidovat, jako to udělali v minulém období s TOP 09. Po takové variantě volají stále silněji hlavně regionální organizace, které se obávají potřebné desetiprocentní hranice ve volbách. A vedení strany začíná jejich tlak brát vážně.
Kategoricky popírám, že jsme navrhli Starostům a nezávislým vypovězení koaliční smlouvy pro parlamentní volby, není to pravda, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz a Český rozhlas předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Reaguje tak na vyjádření Stanislava Polčáka ze STAN, který tvrdí, že lidovci s takovým návrhem přišli. Ze slov Bělobrádka je ale nicméně patrné, že lidovci stále debatují, v jaké podobě půjdou se Starosty do voleb.
Česká pirátská strana chce oslovit Starosty a nezávislé s nabídkou společné kandidátky do říjnových sněmovních voleb. Reaguje tak na rozpadající se koalici Starostů a KDU-ČSL. Obě strany sice spolu vytvořily koalici, průzkumy však ukazují, že pravděpodobně nedosáhnou na desetiprocentní hranici, kterou potřebují pro vstup do Sněmovny
Koalice lidovců a Starostů se ve středu ráno sešla, aby řešila potíže s nízkými preferencemi. Politici mluvili i o možnosti, že formát spolupráce zcela změní. Některé zástupce KDU-ČSL totiž znervózňuje nízká obliba u voličů, kvůli které by na podzim mohli přijít o mandáty v Poslanecké sněmovně. Jednou variantou je udržet koalici, druhou ukončení spolupráce a jako třetí verzi projednávali i nahrazení koalice kandidátkami KDU-ČSL s podporou STAN. Definitivní rozhodnutí by mělo padnout nejpozději do konce července. V půlce srpna totiž vyprší termín pro odevzdání kandidátek.
Nejsem kandidátem žádné strany, nežádám žádnou stranu o podporu, opakuje prezidentský kandidát Jiří Drahoš. I pár hodin poté, co mu v úterý vyjádřila podporu koalice KDU-ČSL a Starostů a nezávislých na svém zasedání na Velehradě. Drahoš se na Velehradě před jednáním koalice sešel s jejími lídry Pavlem Bělobrádkem a Petrem Gazdíkem, ve středu zamířil do nedalekého Uherského Hradiště sbírat podpisy, nutné pro oficální podání kandidatury.
Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík navrhnou svým stranám KDU-ČSL a Starostové a nezávislí, aby podpořily prezidentskou kandidaturu Jiřího Drahoše. S bývalým předsedou Akademie věd se v úterý oba politici sešli na Velehradě. "Dokáže propojovat lidi z nejrůznějších oblastí a zároveň jsem přesvědčen, že je více než důstojným kandidátem pro reprezentaci naší země," myslí si o Drahošovi předseda lidovců Bělobrádek.
KDU-ČSL a STAN chtějí i nadále kandidovat na společné kandidátce, přestože jim předvolební průzkumy nepředpovídají potřebný desetiprocentní zisk pro vstup do Poslanecké sněmovny. Nízká čísla přičítají zejména tomu, že se ještě pořádně nerozjela společná kampaň, která má voliče přesvědčit, aby jim v říjnových volbách hodili hlas. Naopak zlínský hejtman Jiří Čunek navrhuje, aby lidovci kandidovali s podporou Starostů. Kandidátky by mohly zůstat stejné, ale volební klauzule by klesla na standardních pět procent.
Předvolební průzkumy, které ukazují, že by se koalice KDU-ČSL a STAN do sněmovny nedostala, nechávají lídry stran chladnými. Předsedové KDU-ČSL a STAN Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík průzkumy nechtějí přeceňovat a upozorňují na to, že Babišovu hnutí ANO průzkumy přisuzovaly jedno procento hlasů. Přesto se nepříznivými prognózami bude v úterý zabývat předsednictvo lidovců.
Koalice KDU-ČSL a STAN by se do Poslanecké sněmovny podle červnových volebních průzkumů nedostala. K očekávanému nárůstu volebních preferencí nedošlo a stranám by v součtu dalo hlas jen 8,5 procenta voličů. Podle analytiků ale není jasné, jaká je reálná podpora koalice, protože voliči o její existenci často ani nevědí, což zkresluje výsledky volebních průzkumů.
Na páteční celostátní konferenci lidovců se primárně stavěly kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny konané na podzim. Strana má hotové kandidátky v pěti krajích, v dalších se bude jednat. Šéf strany Pavel Bělobrádek však této konference využil také k tomu, aby okomentoval zahájené řízení Evropské komise proti Česku za neplnění kvót na přijímání uprchlíků. Podle Bělobrádka se stačilo zachovat jako Slovensko, které přijalo pár migrantů, které bezpečně ohlídá, a vyhnout se tak sporu.
Předseda Senátu Milan Štěch po kritice od zástupců podnikatelů i spolustraníků vysvětluje svá čtvrteční slova: nemířila prý proti živnostníkům, ani pro ně nechce vyšší odvody. Problém, o kterém mluvil, je podle něj ale reálný a je třeba o něm diskutovat.
ČSSD chybí silná figura, nemá Jeremy Corbyna, ale v krizi jedná jako demokratická strana, jež nepodléhá jednomu majiteli a není jeho firmou.
Vláda schválila návrh rozpočtu s plánovaným schodkem 50 miliard korun. Přestože ministři návrh kritizovali a požadovali pro své resorty více peněz, nakonec schválili rozpočet, jak jej před svým odchodem sestavil exministr financí Andrej Babiš.
Prezident Miloš Zeman poslal zdravici Klubu českého pohraničí a vyzdvihl jeho snahu o vlastenectví. Organizace je už od devadesátých let v hledáčku tajných služeb a ministerstva vnitra - mohou za to radikální názory některých členů. Na akcích klubu se objevují trička s Vladimirem Putinem a klub spolu s dalšími extremisty bojoval i proti vstupu Česka do Evropské unie.
Tuzemští politici se snaží zaujmout voliče nejen na volebních mítincích a besedách, ale stále častěji i vlastní literární tvorbou. Čtenářům v knihách prezentují své názory na dění u nás i ve světě, v některých případech píší i o svém soukromí, rodině a zájmech. Rekordmanem mezi politiky-spisovateli je bývalý prezident Václav Klaus, který na pulty knihkupectví zatím poslal už tři desítky vlastních titulů. V posledních letech je nejúspěšnějším politickým autorem expremiér Jiří Paroubek - aspoň to sám tvrdí. Odborníci však počty jeho prodaných knížek zpochybňují.
Vicepremiér Pavel Bělobrádek na sudetoněmeckém sjezdu řekl, že se nepřijel omlouvat, ani usmiřovat. Přijel na návštěvu k sousedům, na oslavu, na kterou byl pozván.
Krutá historie dala podle šéfa Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta sudetským Němcům za úkol být mostem mezi Českem a Bavorskem, respektive Německem. Spolupráce Čechů a Němců má podle něj hluboké kořeny. Vztahy sudetských Němců a Čechů prošly v posledních letech značnou proměnou, kdy se namísto sporů o takzvané Benešovy dekrety klade spíše důraz na to, co obě skupiny spojuje. V podobném duchu by se podle představ pořadatelů měl nést i letošní sjezd.
