Italské lodě začnou hlídkovat přímo u libyjských břehů. Migranti, které zadrží, by tak mohli být vráceni zpět do Libye. Zákon, který to umožňuje, ve středu schválil italský parlament.
Evropská komise schválila, že Libyi poskytne 46 milionů eur ke zlepšení ochrany její hranice. Program bude spoluorganizován Itálií, která do země vyšle námořní jednotky. Italská média spekulují, že se Itálie chystá k libyjským břehům vyslat šest lodí a 700 vojáků, aby v zemi pomohli s bojem proti převaděčům migrantů. EU chce programem zajistit zlepšení operačních kapacit libyjské pobřežní stráže.
Bývalí úředníci nebo příslušníci armády jsou mezi více než stovkou lidí, kteří stanuli před soudem v Thajsku. Zatím 62 z nich bylo shledáno vinnými z obchodování s lidmi. Generál Manas Kongpen, jedna z klíčových figur procesu, dostal 27 let vězení, informovaly agentury Reuters a DPA. Thajsko bylo historicky zdrojem, destinací i tranzitní zemí pro pašování mužů, žen a dětí. Pašeráci je mimo jiné převáželi z chudých oblastí v Laosu, Kambodži a Barmy do Thajska nebo Malajsie, kde je prodali do moderního otroctví. Využívali je přitom jako dělníky nebo je nutili k prostituci.
Itálie se chce dohodnout s úřady na jihu Libye, aby zakročily proti migrantům z afrických zemí, kteří do Libye proudí přes její hranice. Tito lidé následně přeplouvají Středozemní moře a plaví se až do Evropy. Na pomoc Libyi přispějí i další země Evropské unie - včetně Česka. Většina lidí, kteří z Libye připlouvají k italským břehům, nemá nárok na azyl.
V roce 2015 uprostřed parného léta objevila rakouská policie v odstaveném nákladním automobilu těla 71 udušených uprchlíků. Bylo mezi nimi i několik žen a dětí. Pašerácký gang, který měl převoz migrantů na svědomí, nyní v Maďarsku čelí vysokým trestům. Prokuratura pro některé z nich žádá až doživotní odnětí svobody. Rozsudek by měl padnout do konce roku.
Itálie prošetřuje podezření, že některé humanitární organizace ve Středomoří tajně spolupracují s pašeráky lidí, kteří vozí migranty do Evropy. Konkrétně se zaměřuje na menší, nové organizace. Vyšetřovatelé tvrdí, že v některých případech si "neziskovky" za převoz žadatelů o azyl dokonce nechávají platit. Humanitární organizace to ale odmítají. Tvrdí, že se jen snaží zachránit lidské životy. Cestou z Libye do Itálie se loni do Evropy dostalo 181 tisíc lidí.
Pašování uprchlíků do Evropy je pro převaděče pořád velmi lukrativní byznys. I přes dramatický pokles počtu lidí, kteří se chtějí dostat nelegálně do některé ze zemí EU, jde stále o obchod s obratem ve výši několika miliard dolarů ročně. Běženci, kteří pašerákům zaplatí velké částky za cestu do Evropy, přitom nemají žádnou jistotu. Často čelí i vydírání. Pašeráci využívají během svých akcí sociální sítě a evropská policejní agentura Europol přiznává, že je velmi těžké je vystopovat. I přes uzavření tzv. balkánské trasy přitom tyto gangy loni propašovaly přes Srbsko do EU víc než 110 tisíc běženců.
Italská policie v noci na pátek zadržela v Jižním Tyrolsku nedaleko rakouské hranice 42letého řidiče kamionu ze Slovenska, v jehož voze našla při rutinní kontrole 1,4 tuny marihuany. Informovala o tom dnes agentura APA, podle které by bylo možné drogu prodat za zhruba osm milionů eur (216 milionů Kč). Balíčky s drogou se nacházely v nákladním prostoru, ale byly schované i v dalších úložných prostorech po celém voze. Slovenský řidič kamionu podle jihotyrolských médií odmítá vypovídat, není tak zatím jasné, odkud droga pochází. Podle dokumentů, které měl u sebe, vezl Slovák rostliny z jižní Itálie. Mělo se ale jednat o sazenice olivovníků a citrónovníků.
Thajská policie zabavila v úterý 21 nosorožčích rohů. Za ně mohli pytláci získat na černém trhu až pět milionů dolarů. Ještě větší lup zadrželi ten samý den na letišti ve vietnamské metropoli Hanoj - 100 kilogramů rohů za šest milionů dolarů. Přestože je prodej a nákup rohů v celém světě zakázaný už od roku 1977, kvůli neustávající poptávce pytláci nosorožce stále zabíjejí. Mají větší hodnotu než zlato nebo kokain.
Italský ostrov Lampedusa se stal jedním z nejviditelnějších symbolů uprchlické krize. Během posledních 20 let sem na lodích připlulo na 400 tisíc běženců, kteří utíkají z Afriky před válečnými konflikty a chudobou. Cestu přes moře ale mnozí nepřežijí. Dokument režiséra Gianfranca Rosiho Požár na moři, který získal nominaci na Oscara, je k vidění na filmovém festivalu Jeden svět. Ten ve středu 15. března v Praze končí a přesouvá se do dalších českých měst.
Řeckým úřadům se podařilo při rozsáhlé akci na ostrově Kréta rozbít velkou skupinu pašeráků lidí. Bezpečnostní orgány zadržely přinejmenším dvě desítky osob podezřelých z pašování a také více než 120 migrantů, informovala řecká televize. Řecká pobřežní stráž agentuře DPA sdělila, že akce pokračuje. Pašeráci podle dostupných informací využívali malý přístav Tsutsuros na jihu Kréty jako přestupní stanici pro přepravu migrantů z Řecka do Itálie. Policie dokonce objevila v okolí městečka lidi ukrývané v jeskyních. Zatýkání v souvislosti s touto operací podle médií probíhá i v jednom z největších přístavů ostrova Héraklionu. Členem této pašerácké skupiny byl i jeden policista.
Na mraze nechal v sobotu v Bavorsku zatím neznámý pašerák skupinu 19 migrantů. Zastavil s nimi na prázdném parkovišti u dálnice a zmizel, informovala agentura DPA s odvoláním na spolkovou policii. "Bezohledný řidič dodávkového vozu nechal tyto osoby po několikahodinové jízdě v nevytápěném zavazadlovém prostoru prostě stát na místě a zmizel," citovala agentura sdělení policie. Migranti tak uvázli ve dvacetistupňovém mrazu na parkovišti dálnice A93 u Brannenburgu. Pomoc jim přivolali dva cestující, kteří na parkoviště přijeli. O skupinu tvořenou 14 dospělými osobami a pěti nezletilci se pak postarala policie a záchranná služba.
Podle velitele oddělení boje s organizovanou kriminalitou Europolu Michaela Rauschenbacha si pašeráci lidí přišli předloni až na 162 miliard Kč. Evropská policejní agentura loni vyšetřovala zhruba 15 000 lidí podezřelých z pašeráctví. Většinou se na něm podílejí lidé a skupiny, které byly dříve zapojené do obchodu s drogami. Stejné trasy, které byly využívány na pašování drog, se nyní používají i na převádění migrantů do Evropy.
Rakousko částečně rozbilo turecký pašerácký gang, který za posledních deset let přepravil do Evropy až 10 000 lidí. Svou činnost řídil z Istanbulu a nahromadil více než 15 milionů eur (kolem 405 milionů Kč). Odhalena byla i pašerácká banda ze Španělska. S odvoláním na policii a ministra vnitra Wolfganga Sobotku o tom dnes informovala agentura APA. Úřady již zatkly a částečně i odsoudily deset členů tureckého gangu, oznámil dolnorakouský policejní ředitel Franz Prucher. Tři jeho hlavní představitele – Turky ve věku 30, 48 a 50 let – se ale stále nepodařilo dopadnout.
Policejní složky zemí EU zadržely během společné týdenní operace přes 300 lidí, kteří byli součástí sítě, jež pašovala do Evropy lidi a drogy. Jako zástěrku používali falešnou cestovní kancelář v Řecku, upřesnila evropská policejní agentura Europol. Při koordinované akci byly zabaveny tuny drog, mimo jiné marihuany v jednom nevěstinci v Rakousku. Lidé byli v této organizované zločinné síti pašováni mimo jiné z Nigérie, Asie či východní Evropy. Celkem policie identifikovala přes 500 migrantů. Letos v červnu bylo při podobné operaci zadrženo více než 500 lidí, včetně pašeráků lidí, a zabaveno kromě jiného více než 2,8 tuny kokainu a 110 kilogramů heroinu.
Počet mrtvých ve Středozemním moři oproti loňsku výrazně narostl. Pašeráci navíc mění strategii. Častěji pouští na vlny několik přeplněných vratkých lodí najednou, což ztěžuje případné záchranné akce. "Neukazují absolutně žádný zájem o blahobyt lidí, kteří jim za jejich služby platí. Do lodí, které se nehodí na moře, cpou stále více a více lidí, aby zvýšili své zisky," uvedl šéf berlínského analytického centra Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Frank Laczko.
V Itálii rozbili nebezpečnou organizaci, která se zabývala pašováním migrantů. Podle agentury AFP to oznámila policie, která u Neapole zadržela i Tunisana, jenž tuto skupinu zřejmě řídil a byl také napojen na džihádisty. Skupina mimo jiné zařizovala falešné pracovní smlouvy pro migranty. Ti na základě těchto dokumentů mohli získat povolení k pobytu. Policie má za to, že šéf organizace, 41letý Tunisan, se zradikalizoval během posledních 12 měsíců. Kromě jiného dával na sociálních sítích najevo podporu atentátům džihádistů v Paříži.
Řím spustil novou kampaň. Má odradit migranty od nebezpečné cesty do Evropy. Kampaň poběží hlavně na sociálních sítích, jako je třeba Facebook nebo Twitter, a také v tamních rádiích. Vystupují v ní lidé, kteří popisují hrůzy během své cesty na starý kontinent.
Severoatlantická aliance spustí novou námořní bezpečnostní operaci ve Středozemním moři s názvem Sea Guardian (Mořský strážce). Její rozsah nové bude podle generálního tajemníka organizace Jens Stoltenberga široký - od sběru zpravodajských informací přes boj s terorismem až po výcvikové možnosti. Aliance bude rovněž úzce spolupracovat s loďmi operace Sophia, kterou Evropská unie reagovala na migrační krizi.
Česká a peruánská celní správa navázaly spolupráci v boji proti drogám a praní špinavých peněz. V Česku se bude čtrnáct týdnů školit šest psů a šest instruktorů. Pak se vrátí do Peru, kde budou sloužit na letištích a na dalších místech s pravděpodobným výskytem drog a nepovoleného množství bankovek.
