Vraždu deseti neozbrojených civilistů včetně čtyř žen z roku 1944 se podařilo díky pátrání historiků objasnit až po desítkách let. Pravdu se malá slovenská vesnice Nižná Boca a někteří potomci obětí dozvěděli až v roce 2022. Celý život přitom žili v přesvědčení, že zabíjeli Němci.
Partyzánské hnutí Ateš zaútočilo na jednu z hlavních železničních tratí spojující Rusko a Doněckou oblast. O sabotáži železnice, kterou Rusové používají k přepravě vojenské techniky a vojáků na Ukrajinu, partyzáni informovali na sociální síti Telegram, kde zveřejnili i video z akce.
Na Ukrajině s tím začali sami ruští agresoři, nyní se jim to vrací. Podle amerického časopisu Forbes jsou Rusko a jím okupovaná ukrajinská území vystaveny vlně útoků partyzánských skupin, které používají malé drony.
V ruských regionech sousedících s Ukrajinou se intenzivně bojuje. Na Belgorodskou a Kurskou oblast ale neútočí Ukrajinci, nýbrž ruští partyzáni. Ti už více než rok bojují proti režimu prezidenta Vladimira Putina a z osvobozených ruských vesnic posílají Kremlu vzkazy. Tvrdí, že před nimi ruští vojáci raději utíkají.
Po přelíčení je seřadili ve sklepě soudní budovy v Klatovech. S odsouzeným se přišel "rozloučit" jeho vyšetřovatel, estébák Mareš. "Říká: 'Půjdeš na Jáchymov, tam chcípneš a vyroste na tobě mech!' Poděkoval jsem mu," vybavuje si politický vězeň František Wiendl prosinec 1950, kdy ho komunisté poslali na 18 let za mříže, neboť převedl 28 lidí přes státní hranici.
Rusko minulý týden zažilo něco, co od roku 1969 nepamatuje. Na jeho území nedaleko Belgorodu u hranic s Ukrajinou vpadly ozbrojené jednotky. Ruští partyzáni, kteří se přihlásili k útoku na příhraniční vesnice, nyní promluvili pro britský deník The Times. "Až bude osvobozen Krym, půjdeme na Moskvu," říká velitel Legie Svoboda Rusku.
Z některých domů stoupá dým, v ulicích jsou vidět tanky a na silnicích se za zvuků varovných sirén tvoří kolony. Chaos, který se za posledních patnáct měsíců opakoval v mnoha ukrajinských městech, se tentokrát odehrává přímo v ruské Belgorodské oblasti. Do příhraničních vesnic vnikli ozbrojení ruští partyzáni, kteří bojují na straně Kyjeva proti režimu prezidenta Vladimira Putina.
Na pomezí středních a jižních Čech se několik dní po kapitulaci nacistického Německa v květnu 1945 odehrála jedna z úplně posledních bitev druhé světové války v Evropě. Velitel Waffen-SS v Čechách a na Moravě se nakonec v noci na 12. května vzdal a posléze se zastřelil. Bitva u Slivice si vyžádala více než tisíc padlých. Údajná svědectví Sovětů mluví o nepříteli jako o zombie vojácích.
Ukrajinské podzemní hnutí odporu muselo poté, co Rusko zahájilo invazi, najít způsob, jak bojovat za svou zemi na území ovládaném okupantem. Zpravodaj Current Time Borys Sačalko hovořil s lidmi nedávno osvobozeného města Cherson o jejich partyzánské činnosti.
K víkendovému útoku na Darju Duginovou, dceru ruského ideologa Alexandra Dugina, se přihlásila neznámá partyzánská skupina Národní republikánská armáda. Politolog Tomáš Šmíd z vysoké školy AMBIS se však domnívá, že atentát může být součástí vnitřního boje v Kremlu. "V pozadí většiny násilných úmrtí veřejných činitelů je nějakým způsobem angažován stát," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Na Ruskem okupovaných územích na jihovýchodě Ukrajiny sílí odpor obyvatel, který oslabuje kontrolu Kremlu nad regiony a ohrožuje jeho plány na uspořádání referend, jež mají umožnit Moskvě území anektovat. Partyzánské jednotky věrné Kyjevu podle ní zabíjejí proruské představitele, vyhazují do povětří mosty či vlaky a pomáhají ukrajinské armádě při identifikaci klíčových cílů.
Babička jí odmala vyprávěla, že její praděda byl za druhé světové války partyzánem. V dospělosti se o téma romského odboje začala více zajímat a ponořila se do archivů. „Mám pocit, jako by byla historie psaná bez Romů,“ říká Vera Lacková, autorka filmu Jak jsem se stala partyzánkou, který uvedl festival Jeden svět a nyní je v online distribuci na platformě Dafilms.
Pátrání historiků po osudech nevinných Čechoslováků uvězněných v sovětském gulagu přináší i zcela nečekané objevy. Třeba rozporuplný životní příběh Michala Krecula, který se v roce 1944 jako partyzán účastnil napadení skupiny ukrývajících se židovských odbojářů. Historik Adam Hradilek předkládá důkazy o jeho zapojení do dlouho neobjasněné vraždy deseti neozbrojených civilistů včetně čtyř žen.
V letech druhé světové války bojovali za naši svobodu a nasazovali za nás životy, dnes bychom je proto měli - zvláště v době koronavirové pandemie - podpořit my. Českých válečných veteránů žije už jen 276 a s každým dnem jich ubývá. K celosvětovému Dni veteránů 11. listopadu pořádá i letos Paměť národa sbírku na pomoc válečným veteránům a invalidům. Zakoupením vlčího máku můžete přispět i vy.
Ani konec druhé světové války neukončil utrpení Židů. Při poválečných pogromech umírali v létě 1945 v Polsku a v září i v Československu. Nejznámější protižidovský pogrom se odehrál přesně před 75 lety ve slovenských Topoľčanech.
Když Němka Auguste Heiderová viděla, co se děje pod jejími okny na náměstí v Lanškrouně, rozhodla se pro zoufalý čin. 18. května 1945 okolo 17. hodiny zapálila vlastní dům a v jeho troskách se oběsila. Následná panika podle německých pamětníků ukončila nejkrvavější události v moderní historii nyní desetitisícového města na Orlickoústecku.
I letos si Česko 8. května připomínalo konec druhé světové války. Na některých místech Československa ale v roce 1945 boje v tento den neskončily. V okolí Uherského Brodu například kladly jednotky wehrmachtu i SS nečekaně tvrdý odpor partyzánům i Rudé armádě, někde dokonce vítězily. Krutosti posledních dnů války v tomto regionu připomíná studie historičky Miroslavy Polákové "Měli odvahu žít".
Jedna z nejrozsáhlejších publikací o partyzánském odboji v Čechách a na Moravě "Měli odvahu žít" autorky Miroslavy Polákové získala na XXVIII. ročníku udílení mezinárodních cen Egona Ervína Kische za literaturu faktu hlavní cenu.
Ještě předtím, než vzniklo radikální hnutí Tálibán, které se v létě 2021 opět dostalo v Afghánistánu k moci, v zemi zuřila jiná krvavá válka. Sověti se od roku 1979 násilím snažili udržet u moci tamní špatně přijímanou komunistickou vládu. Povstalci, takzvaní mudžahedíni, ale byli nezdolní. Válka trvala skoro 10 let, odsun sovětských vojsk začal 15. května 1988, tedy před 35 lety.
Ostré reakce mezi polskou pravicí vyvolalo nedávné přejmenování už druhé ulice v Kyjevě po čelných představitelích ukrajinského nacionalismu. Romana Šuchevyče nebo Stepana Banderu považují Ukrajinci za hrdiny boje za nezávislost, Poláci naopak za masové vrahy, kteří za druhé světové války páchali etnické čistky na západě Ukrajiny. Kyjevu teď bývalí spojenci z Varšavy hrozí významným ochlazením vztahů. "Řekl jsem panu Porošenkovi, že do Evropy s Banderou nevstoupí," prohlásil předseda vládnoucí polské strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński.
