Sexuální spokojenost ovlivňuje, jak sami sebe vnímáme. A funguje to i naopak. Sebevědomí má totiž vliv na náš pocit naplnění v oblasti intimního života. Vyplývá to z výsledků nové studie, jejíž autoři zároveň upozorňují, že sexuální spokojenost znamená celkovou kvalitu intimního života, nikoliv pouze to, jak často máme sex. Odborník radí, jak v posteli získat sebevědomí a říct, co byste si přáli.
Epidemie omezila společenský život a seznamování se přesunulo hlavně na internet. Podle socioložky a psycholožky Markéty Šetinové ale lidé stále touží poznat se osobně. "Covid zvýraznil důležitost vztahů. Měli bychom do nich pustit hlavu, přeceňujeme city, důležitější jsou hodnoty. Vedle partnera potřebujeme i přátele, abychom si vztahové potřeby mohli rozložit," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Předsudky, zlehčování i rasismus. S tím se při snaze řešit problém partnerského násilí setkávají někteří zdravotně a sociálně znevýhodnění lidé. Socioložka Blanka Nyklová v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, že v Česku se stále nemluví o tom, že některé násilí ze strany partnera končí i smrtí, ačkoliv se to děje.
Sex ovládá spoustu vztahů. Lidé si často pletou sex a zamilovanost s láskou, lásku by bylo lepší vnímat až jako ten další cit poté, co zamilování skončí. Mnoho lidí jsou celoživotními štvanci zamilovanosti a v lásku ji neumí překlopit, říká sexuoložka Hana Fifková. V dlouhodobých vztazích je lepší zaměnit kvantitu sexuálního života za kvalitu, dodává.
Z průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) vyplynulo, že 50 procent Češek zažilo nějakou formu sexuálního obtěžování a každá desátá Češka zažije za svůj život znásilnění. V místech, jako je hudební klub či bar, se mnohdy považuje sexuální obtěžování žen za tolerované povyražení a za přirozenou součást uvolněné atmosféry. I proto založila Johanna Nejedlová (28) se skupinou podobně smýšlejících lidí spolek Konsent. Ten se věnuje prevenci znásilnění a sexuálního obtěžování.
Vysoké nároky nejlépe fungují v kombinaci s laskavostí. Spokojený vztah není koneckonců o velkých romantických gestech, ale o každodenních pozitivních interakcích. Říct kompliment jen tak. Umýt nádobí, i když na mě není řada. Odložit telefon, když spolu večeříme. A když to začne drhnout, nestěžovat si kamarádům nad pivem nebo na Messengeru, ale ptát se partnera, co můžeme společně dělat jinak, říká psychoterapeutka a socioložka Markéta Šetinová.
Nevěra, negativní emoce, špatná komunikace nebo nedostatek společně stráveného času. To bývají nejčastější problémy, které u psychologů partneři řeší. Na zabijáky manželství a to jak se jim bránit cílí i kampaň Národní týden manželství. Redakce Aktuálně.cz se zeptala Pavla Rataje z Asociace manželských a rodinných poradců a psycholožky Marie Novákové, s jakými dalšími problémy se potýkají lidé v manželství a jak je efektivně řešit.
Partnerské rozchody nejsou nikdy snadné. Internet a moderní komunikační nástroje vnáší do konců vztahů řadu nových problémů. Kdy je například dobré změnit si status na Facebooku a kdy je vhodné si "ex" vymazat ze sociálních sítí? Zpravodajský server The Guardian připravil odpovědi na některé z těchto otázek.
„Není divu, že se ti mladí musí seznamovat na internetu, když na ulici ani nezvednou hlavu od mobilu,“ znějí občas kritické hlasy starší generace. Svědčí ale boom seznamovací aplikace Tinder skutečně o tom, že mileniálové hledají lásku jen on-line? A zajímají se dnešní dvacátníci a třicátníci jenom o nezávazný sex, nebo stále touží po romantickém vztahu na celý život? Na tyto otázky odpovídá v rozhovoru pro Aktuálně.cz Markéta Šetinová (29), která se partnerským vztahům mezi mladými lidmi věnuje jak ve svém doktorském sociologickém výzkumu na Univerzitě Karlově, tak při individuálních konzultacích, na kterých jako psychoterapeutka radí, jak si vztah nejen najít, ale i užít.
Vybíráme si partnera také podle barvy očí? Český genetik Pavel Lízal zjistil pozoruhodné zákonitosti. Podle předběžných výsledků jeho studie si zelenoocí Češi vybírají zelenooké jedince. Oproti tomu hnědoocí muži se poohlížejí spíše po modrookých ženách. „Zelenoocí jedinci jsou u nás vzácnější, čili je to trochu záhada, že hledají mezi sebou,“ říká vědec.
