Původní uspořádání bytu ze 70. let čtyřčlenné rodině dispozičně nevyhovoval, a tak se rozhodla, že interiér kompletně předělá. K rekonstrukci si manželé přizvali architektku Ivu Hájkovou, která prostor o původní velikosti 4+1 přiblížila jejich vysněné představě. Stěny v panelovém domě odhalila často až na beton a v jejich kontrastu doplnila vybavení nábytkem i podlahou z přírodních materiálů.
Mladá rodina zdědila byt v panelovém domě ze 70. let, který před zásahem architektů v roce 2020 neprošel žádnou úpravou. Prostor měl dispozice, jádro i nábytek z dob socialismu. "Původní bytové jádro bylo natolik autentické, že se po domluvě s Moravskou galerií v Brně stalo součástí její stálé expozice," říkají architekti ze studia RDTH, kteří navrhli přestavbu bytu o 68 metrech čtverečních.
Jeho fotografie zachycují bez příkras a ideologického nánosu obyčejný život ve slezských Sudetech od 50. let minulého století. Za totality téměř nevystavoval, komunistům jeho snímky vadily. Hvězdou českého humanistického dokumentu se Gustav Aulehla stal až po revoluci. K uznání jeho díla přispěla i kniha Sudetská kronika, která vyšla rok předtím, než fotograf ve svých devadesáti letech zemřel.
Byla to doba, kdy se bláto, prach a šedivá bezútěšnost nedokončených sídlišť mísily s radostí lidí, kteří konečně získali nové byty. Na pražském sídlišti Jižní Město ji výjimečným způsobem zaznamenal fotograf Jaromír Čejka. Jeho snímky z přelomu 70. a 80. let uplynulého století jsou fascinujícím dokumentem doby.
Ekoložka Jana Drápalová měla malé děti a vadilo jí, že u nich na sídlišti v Novém Lískovci nejsou parky ani hřiště. Vstoupila do politiky a po volbách v roce 2002 se tu stala starostkou. Ze starých paneláků udělala moderní bydlení, ze zanedbaného okolí přírodní park s jezírkem. Ekotématy boduje, voliči jí dali důvěru již popáté. Letos získala Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin.
V Bohumíně na Karvinsku pokračuje vyšetřování tragického požáru, při němž v sobotu zemřelo 11 lidí a není vyloučeno, že ho má na svědomí žhář. Vyšetřovatelé neštěstí na místě vzniku požáru našli stopy po látce podporující hoření. Podle bohumínského místostarosty byly motivem požáru nejspíš rodinné neshody, útočil pravděpodobně bývalý partner ženy, která v bytě bydlela a zemřela.
Byty v panelových domech v Česku byly na konci loňského roku proti cihlovým domům v průměru zhruba o čtvrtinu levnější, proti novostavbám zase o 36 procent. Meziročně se ale zdražily v průměru o 6,4 procenta na 47 900 korun, vyplývá z údajů společnosti Deloitte. Podle odborníků totiž jejich obliba v posledních letech rapidně zvedá - z důvodu cenové a polohové dostupnosti.
První dům z panelů vznikl v Československu před 65 lety. Stojí v ulici U Prefy poblíž sídliště v pražských Ďáblicích a od pozdějších typizovaných staveb se liší tím, že má jen tři patra. Dům, který navrhl architekt Miloslav Wimmer, má navíc sedlovou střechu a byty o výměře téměř 100 metrů čtverečních. Podívejte se, jak se z prvních experimentů vyvinula sídliště pro čtvrtinu populace.
Při požáru panelového domu v Kladně v noci na dnešek zemřela žena. Zraněno bylo 14 lidí a hasiči evakuovali 115 lidí. Příčinou požáru byla nedbalost nebo úmyslné zapálení, vyšetřování dál pokračuje. Statik z bezpečnostních důvodů uzavřel vstup a část okolí domu.
Páteční exploze panelového domu v Prešově na východě Slovenska má už osm obětí, hasiči a policisté ale stále pátrají po těle jedné z nich. Podle slovenských statiků bude dům poškozený výbuchem plynu a požárem pravděpodobně nutné zbourat. Osud více než 100 obyvatel paneláku zůstává nejasný.
V 80. letech byly líhní kýče a levné nádhery, dnes se o bytech přezdívaných Husákovo 3+1 mluví jako o jednom z nejlepších výdobytků socialismu. Kvůli vysoké ceně nemovitostí jsou byty v paneláku často atraktivní volbou pro lidi v produktivním věku. "Domy jsou zateplené a interiér se dá upravit dle představ," říká paní Pavla, která v paneláku vyrostla a dnes v něm zase bydlí.
Mladý pár si na sídlišti v Krči koupil starý panelový byt o velikosti 3+1 s lodžií, který spolu s architekty Davidem Neuhäuslem a Matějem Hunalem proměnili v prostorný a minimalistický interiér. "Zrušili jsme úzké chodby a propojili místnosti velkorysou halou, která nabízí lepší orientaci v prostoru," uvádí architekti. Podívejte se i na čtyři proměny Husákova 3+1.
Dekorace, obývací stěna a broušené sklo ve vitríně. Socialistická domácnost byla líhní levné nádhery, která neměla nic společného s avantgardní myšlenkou humanistického funkcionalismu. "Vznikl z toho maloměstský pseudostyl plný kýče," říká Lada Hubatová-Vacková z pražské UMPRUM, která spolu se studenty zmapovala bytovou kulturu v Husákově 3+1. Připomeňte si, jak vypadala obyčejná domácnost.
Sídliště už nejsou tím, čím bývala. Panelové domy mají zasklené balkony, zateplené fasády a na místech dřívějšího staveniště vyrostla tráva. První generace, která na sídliště přišla v 60. a později v 80. letech, na tuhle změnu čekala minimálně čtyři dekády. Dnes ze sídlišť pomalu odchází a s nimi i vzpomínky na pevné sousedské vztahy. Bydlení v panelácích je lákadlem pro lidi z postsovětských zemí, Ukrajince a Rusy. Sousedi se odcizují a starší generace už jen nostalgicky vzpomíná na to, jaké to bylo dřív.
Když Václav Havel v roce 1989 označil sídliště za králíkárny, nejspíš ani netušil, že na několik dekád negativně ovlivní životy stovkám tisíc lidí. Panelové domy se staly symbolem nesvobody, a ztratily tak na atraktivitě u všech těch, kdo v nich nebydlí. Dnes je někteří odborníci začínají vidět v lepším světle. „Musíme si přiznat, že jsme od revoluce nic lepšího nevymysleli,“ říká architekt Michal Kohout z fakulty ČVUT. Potenciál vnímá i město a hlavně lidé, co na sídlištích bydlí.
Při výbuchu plynu v ruském městě Magnitogorsk se na silvestra zhroutila část desetipodlažního domu a zahynulo několik lidí. Ruské úřady prohlásily zbylé části domu už pár dní po neštěstí za obyvatelné. Místní se ale bojí do domu vrátit, protože se v bytech objevily praskliny.
V Brně dnes ráno hořel byt v panelovém domě, hasiči evakuovali celý vchod, celkem 28 lidí. Osm z nich se nadýchalo kouře, čtyři skončili v nemocnici. Požár poškodil stoupačky, vchod následně vyplavila voda. Škoda je podle mluvčího hasičů Jaroslava Mikošky asi milion korun. Příčina požáru zůstává v šetření. Hasiči k požáru výškové budovy v bystrcké ulici Ondrouškova vyjeli kolem 5:30. "V době našeho příjezdu stál muž v bytě, ve kterém hořelo, na balkoně, zachránili jsme ho pomocí vyváděcí masky, nic se mu nestalo," uvedl mluvčí. Hasiči byt uhasili asi za půl hodiny, podle Mikošky vyhořel téměř celý. Evakuovaní se postupně začali vracet zpět do svých bytů kolem osmé hodiny.
Dožívající interiéry panelákových bytů potřebují nová řešení v duchu současných požadavků a jejich rekonstrukce bývají pro architekty velkou výzvou. Pavel Nový a Vít Svoboda z 0,5 Studia se do jedné pustili. Na přání klienta zrekonstruovali garsonku o třiatřiceti metrech čtverečních. Kultivovaným zásahem se podařilo do minimálního prostoru vměstnat vše, co je potřeba k plnohodnotnému životu.
Exteriérová výstava Příběh paneláku v Praze umístěná před Fakultou stavební ČVUT představuje historii i aktuální stav šesti vybraných pražských sídlišť. Expozice má upozornit na to, že ne všechna sídliště jsou stejná a že ne v každém případě musí jít o monotónní shluk panelových krabic. A vzhledem k tomu, že jenom v Praze v nich žije kolem 44 procent obyvatel, je podle jedné z autorek projektu Paneláci.cz nutné hledat kvalitní a pro obyvatele důležité a funkční prvky sídlišť a ty podporovat a chránit. "Sídliště v Praze patří mezi nejoblíbenější místa bydlení a nestávají se z nich 'ghetta', jak předvídaly mnohé prognózy devadesátých let," říká architektka Michaela Janečková.
