Ke čtyřicetiletému výročí přátelských vztahů mezi Malajsií a Čínou dostala v roce 2014 poloostrovní země jedinečný dar. Čína do místní zoologické zahrady umístila pandí pár, ikonická a ohrožená zvířata, která bez ohledu na to, kde se narodí, jsou ve vlastnictví Pekingu.
Nejsmutnější na té česko-čínské pandí patálii je pak vědomí, že i sám Miloš Zeman může selhat, zklamat. To to bolí, to opravdu moc bolí.
Pražská zoologická zahrada pozastavila projekt expozice pand velkých a langurů čínských, uvedl ředitel zahrady Miroslav Bobek. Důvodem je podle něj to, že prezident Miloš Zeman svůj čínský protějšek o pandy velké nepožádal a pro Česko je nezískal. Bobek to uvedl na Facebooku. V chystaném pavilonu za 200 milionů korun podle něj bude možné chovat jiné druhy zvířat.
Pandy velké využívá čínská diplomacie už celá staletí. Oblíbená zvířata budí po celém světě obrovskou pozornost a lákají do zoologických zahrad. Celý systém ale taky skrývá poměrně drsná pravidla. Od roku 1984 už komunistická Čína pandy pouze půjčuje - na 10 let. Cena? Milion dolarů za jednu pandu na rok. Všechna pandí mláďata, která se v zahraničí narodí, navíc zůstávají čínským majetkem. Mimo Čínu má právo chovat pandy pouze 22 zoologických zahrad.
Desítky vyznavačů čínské meditační praxe Falun Gong se sešly před čínskou ambasádou v Praze, aby připomněli 18. výročí pronásledování této duchovní skupiny čínskou vládou. Před ambasádou vytvořily živý obraz mučení a vystavily osmnáct pand, které jsou součástí projektu "Komunismus s pandí tváří" Barbory Bálkové.
Čína zapůjčila Německu čtyřletou samičku a sedmiletého samečka na 15 let. Dosud nejblíže Česku byly pandy vidět ve Vídni, výhledově mají obohatit také pražskou zoologickou zahradu.
Švandovo divadlo uvedlo v sobotu novou divadelní hru Srdce patří za mříže. Jejími autory jsou mladí tvůrci David Košťák, známý především jako dramaturg Divadla LETÍ, a Alžběta Burianová, jež se podílela například na hře Iluze v Divadle v Dlouhé. Inscenace se zabývá skrytým násilím v dnešním globalizovaném světě, manipulací i tím, jak Krteček o naivnost přišel. „Neviditelné násilí nám vždycky přišlo nejděsivější. To, které si člověk neuvědomuje – že každý den svou činnosti vytváří věci, které se mohou odrazit na kvalitě života někoho jiného,“ říká v rozhovoru David Košťák. Podle režisérky jsou však lidé čím dál tím citlivější a snaží se chovat eticky a zodpovědně.
Na páření pand velkých závisí nejen zachování tohoto ohroženého živočišného druhu, ale také tržby tokijské restaurace, která se nachází v docházkové vzdálenosti od místní zoo.
Pan Pan žil v chovném centru v čínské provincii S'-čchuan. V 31 letech trpěl vážnými zdravotními problémy. Měl rakovinu, oční zákal, vysoký krevní tlak a obtížně přijímal potravu. Za svůj život však stihl zplodit až 140 potomků, čímž sehrál důležitou roli v čínských záchranných programech, které pomohly rozmnožit snižující se pandí populaci.
Pro pandy velké chceme přestavět současný výběh pro lední medvědy, v Číně je očividně vůle nám pandu poskytnout, nemám pocit, že bychom se v pražské zoo klaněli před Čínou, spojovat zvířata s politikou je nesprávné, říká Miroslav Bobek. Pražská zoo byla vyhodnocena turisty jako čtvrtá nejlepší na světě. Podle jejího šéfa Bobka je to velký úspěch. Bojují prý se soupeři o dvě ligy výše. Povodně z roku 2002 byly podle jeho slov ohromným impulsem a v jistém smyslu mělo jít i o požehnání. Otevřela se údajně srdce lidí a zabránilo se díky této velmi smutné zkušenosti výraznějším škodám při povodni v roce 2013. Trója však stále není chráněna před případnou stoletou vodou.
Zoo v Praze nebývale expanduje, až se městská část Troja brání. Davy návštěvníků ruší rezidenty. Vedení zoo spolu s náměstkem primátora Dolínkem představilo plány, jak přilákat ještě více návštěvníků. Hlavním lákadlem se má stát nový pavilon na chov pandy velké, laskavě zapůjčené Čínskou lidovou republikou. Podle plánů by nové ubikace v pražské zoologické zahradě měli dostat i papoušci, medvědi a gorily. Během pěti let chce Praha utratit v zoo miliardu korun. Na sever by se zahrada mohla rozšířit o další africké safari, ve starém sloninci se chystá areál pro zvířata Jižní Ameriky za čtvrt miliardy korun.
V Zoo Praha dojde v příštích pěti letech k zásadním změnám. Stěhovat na jiné místo se budou lední medvědi a gorily, z Číny přijede panda velká. Přibude expozice exotických ptáků i areál australské zvířeny. Do roku 2022 plánuje zoo řadu dalších zlepšení a renovací.
Setkání dalajlámy s ministrem kultury Danielem Hermanem, od kterého se ústavní činitelé distancovali, by podle ředitele pražské zoologické zahrady Miroslava Bobka nemělo ohrozit jednání ohledně pandy, o kterou Praha usiluje. Trojská zoologická zahrada získala od Prahy peníze mimo jiné i na přípravu takzvaného pandária, kam by se pandy, které jsou národní symbol Číny, mohly nastěhovat. Právě pražská zoo s čínskými zoologickými zahradami spolupracuje.
Nejstarší panda chovaná v zajetí zemřela v hongkongském zábavním parku. Informoval o tom server BBC. Život zvířete, které se v přepočtu na lidský věk dožilo víc než stovky, museli kvůli velmi špatnému zdravotnímu stavu ukončit veterináři.
Návštěvníci čínské chovné stanice pro pandy se tlačí u výběhů, aby zachytili lepší snímek. Lidé si se zvířaty kromě klasických fotek fotí i autoportréty telefony umístěnými na selfie tyčích, které pro lepší záběr strkají až do výběhu. V některých částech areálu, jehož cesty lemují vzrostlé bambusy, ale mají zejména hlučnější turisté smůlu. Medvídek se před nimi ukryje, takže z něj v lepším případě zahlédnou jen zaoblený hřbet mizící v hustém porostu.
Pražští radní schválili investice do rozvoje zoo na dalších pět let. Zoologická zahrada je tak blíž k získání pandy. V součtu 838,6 milionu korun poputuje například na nový pavilon goril nebo ledních medvědů, ale i na přípravu takzvaného pandária, kam by se v následujících letech mohl nastěhovat pár pand velkých.
Vídeňské zoo se jako jediné v Evropě daří opakovaně přivádět na svět pandí mláďata počatá přirozenou cestou. Nyní má zoo v Schönbrunnu již čtvrtý takovýto přírůstek vzácného zvířete původem z Číny. Poslední mládě pandy velké se narodilo ve Vídni v neděli. Čtvrtý přírůstek se narodil stejné matce, ostatní její tři mláďata jsou nyní v Číně. Žádné jiné zoo v Evropě se nepodařilo přivést na svět pandí mládě přirozenou cestou, upozornila agentura APA. Pandy jsou velmi plachá a neaktivní zvířata, která je obtížné přimět k rozmnožování. Chovatelé proto většinou sahají k umělému oplodnění samic. Nejčerstvější přírůstek ve Vídni je dlouhý pouze deset centimetrů a váží jen 100 gramů.
„Před pěti lety Prahu nikdo neznal, teď je pro Číňany na prvním místě, všichni tam chtějí,“ vypráví devětadvacetiletá Tereza Pavelková, která již pět let učí v jihočínském Kantonu v mateřské školce.
Čínská strana podle informací Aktuálně.cz změnila plány z bezpečnostních důvodů.
Pražskou zoologickou zahradu letos čekají velké investice – asi 140 milionů korun vloží do opravy restaurace Gaston zničené před třemi lety povodní, do stavby nového Rákosova pavilonu pro vzácné ptactvo nebo třeba do nového pavilonu pro gorily. Nejčastěji se však v souvislosti se zoo (kromě útěku ibisů) hovoří o pandě, kterou by si v zoo přála mít například primátorka Adriana Krnáčová. "Zásadní je, že zřizovatel musí říct, že pandy chce. Což teď říká. Ale druhá věc je, že musíme vědět, že budeme mít prostředky na vybudování prostoru pro ně," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.
