Izraelka Idit Harel Segalová se rozhodla u příležitosti svých padesátých narozenin darovat jednu ze svých ledvin neznámému pacientovi. Příjemcem se stal tříletý palestinský chlapec. Šlechetný čin stál ženu několik rodinných hádek, učitelka v mateřské školce si však stojí za svým a chce jít příkladem.
Steven Spielberg patří mezi producenty nového televizního filmu o tajných izraelsko-palestinských jednáních v Norsku. Na snímku podle skutečných událostí pracovali také Češi včetně herců Jany Plodkové nebo Karla Dobrého. K vidění je na HBO.
Ostřelování mezi Izraelem a Palestinou přestalo a izraelská armáda se s radikálním hnutím Hamás dohodla na příměří. Následky jedenáctidenních bojů ale zůstávají. Humanitární krize v Pásmu Gaza se ještě prohloubila. Humanitární pracovníci popisují, že v oblasti jsou zničené domy, rozstřílené ulice nebo traumatizované děti, které přestaly mluvit.
Benjamin Netanjahu se jako šéf pravicové strany Likud stal izraelským premiérem v roce 1996. S krátkou přestávkou zemi vedl až do současnosti. Spousta mladých Izraelců tak nikoho jiného v čele vlády nepoznala. Teď se ale éra veterána blízkovýchodní politiky patrně chýlí ke konci.
Izraelské nálety v Pásmu Gazy mohou představovat válečné zločiny, pokud se ukáže, že byly nepřiměřené. V úvodu mimořádného jednání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) svolaného na žádost muslimských zemí to řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová.
Jedinou odpovědí na konflikt mezi Izraelem a Palestinou je vytvoření dvou samostatných států. V pátek to uvedl americký prezident Joe Biden. Podle něj v regionu nebude vládnout mír, dokud okolní státy zcela nepřijmou právo Izraele na svou existenci. Americký prezident vyzval k ukončení střetů mezi komunitami v Jeruzalémě, uvedla agentura AFP.
Z jeruzalémské Chrámové hory byly v pátek hlášeny další střety Palestinců s izraelskou policií. Kvůli těm předchozím začaly 10. května boje Hamásu s Izraelem. Ukončilo je příměří, které platí od pátečních 01:00 SELČ. Ani jedna strana zatím klid zbraní neporušila. Hamás a jeho spojenecký Hizballáh připisují vítězství Palestincům, Izrael hovoří o bezpodmínečném příměří.
Boje mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v noci na pátek utichly v návaznosti na čtvrteční ohlášení klidu zbraní, který má po jedenácti dnech ukončit nejhorší eskalaci konfliktu od poslední války v roce 2014. V Pásmu Gazy podle světových zpravodajských agentur vypukly pouliční oslavy, ačkoliv není jasné, jak dlouho příměří vydrží.
Izrael má plné právo chránit své občany a má neochvějnou podporu České republiky. Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek to řekl při čtvrteční návštěvě země. Ve městě Petach Tikva u Tel Avivu si společně s izraelským ministrem Gabim Aškenazim a slovenským protějškem Ivanem Korčokem prohlédl budovy poničené palestinskou raketou.
Kancelář Farese Akrama, reportéra agentury Associated Press (AP), se nacházela v jedné z výškových budov, které v Pásmu Gazy během posledních dní srovnaly se zemí izraelské bomby. "V pátek zničil nálet farmu mojí rodiny na severu Gazy. A teď je i moje redakce, místo, které jsem považoval za svaté, jen hromada sutin a prachu," popisuje. "V Gaze neexistuje bezpečné místo," dodává.
Zapomeňme na minulé tři války mezi Izraelem a palestinským Hamásem, současný konflikt je něco zcela jiného. Víc než minulým válkám se podobá puči, jímž si Hamás v roce 2007 vítězstvím nad konkurenčním Fatahem vybojoval vládu nad Pásmem Gazy, napsal izraelský list The Jerusalem Post.
Cílem nynější izraelské operace v Gaze je oslabit Hamás a dostat ho do pozice, kdy už nebude chtít útočit na Izrael. Uvedl to izraelský velvyslanec v Česku Daniel Meron. Podle palestinského velvyslance v České republice Chálida al-Atraše ale současné boje vyprovokoval Izrael. Řekl, že židovský stát má na rukou palestinskou krev, přesto se mu dostává podpory od Spojených států a řady dalších zemí.
Izraelská armáda se snaží přesvědčit veřejnost důkazy, že palestinský Hamás ukrývá rakety mířící na židovský stát v budovách, ve kterých žijí obyčejní obyvatelé Pásma Gazy. Izraelci tvrdí, že podle mezinárodního práva je civilní zástavba používaná pro vojenské účely legitimním vojenským cílem.
Budovy v Gaze dostávají zásah a některé se hroutí k zemi. Izraelské letectvo k ničivým úderům proti domům a podzemním cílům, které mají podle židovského státu využívat radikálové z hnutí Hamás nebo palestinského Islámského džihádu, používá i bojové hlavice MK 84. Jedna taková po náletu neexplodovala a zůstala podle agentury Reuters ležet před vchodem do domu Palestinců ve čtvrti al Rimal.
