Zdravotnický personál mělnického call centra, které v současné době pomáhá hlavně s vyřizováním výsledků testování na covid-19, denně zažívá pláč, vztek a frustraci volajících. Kromě běžného poradenství se ale jeho zaměstnanci také setkávají s mnoha lidskými příběhy. Lidé jim volají, když si neví rady, jsou zoufalí nebo jen potřebují vyslechnout.
Devětadvacetiletá Jana Little pracuje v IT a zdravotnictví se nikdy nevěnovala. Když ale viděla obrázky z přetížených nemocnic, kontaktovala Akademické centrum studentských aktivit a jejich projekt Chcipomoct.cz. Udělala si kurz ošetřovatelství a o víkendech vypomáhá v covidovém oddělení vinohradské nemocnice. Její hlavní náplní je propojovat pacienty s rodinou a starat se o jejich lepší náladu.
Karlovarská nemocnice a krajští hasiči, kteří jí pomáhají zvládat pandemii, natočili krátký třídílný cyklus Odpovědi od plic. Ukazuje současnou kritickou situaci ve zdravotnictví a má podpořit snahu, aby lidé minimalizovali vzájemný kontakt. V prvním díle vrchní sestra emotivně popisuje zoufalou snahu zdravotníků zachraňovat nakažené lidi.
Prioritizace pacientů probíhá, přijde mi, jako by tady byla snaha realitu zakrývat nebo si ji nepřipustit, lékaři jsou pod velkým morálním tlakem, byli v tom politiky necháni napospas, říká etik a filozof David Černý. Např. při nedostatku ventilátorů pak v posledním kroku může přijít na řadu los. To je objektivní distribuce naděje, že pacient dostane přístroj, dodává.
Redakce Aktuálně.cz přinesla před týdnem článek o svízelné situaci Domova sv. Josefa v Žirči u Dvora Králové, který se stará o lidi s roztroušenou sklerózou. Nedostávalo se mu volných míst ani peněz. Čtenáři Aktuálně.cz během pár dnů významně pomohli podpořit projekt takzvaných Domovenek, jenž zajistí pomoc pacientům přímo u nich doma.
S paliativcem Adamem Houskou o konci života, o tom, jak se léčí ve skafandru, i o tom, proč je lepší umírat doma.
Moderní medicína dnes dokáže zachránit pacienty, kterým by dříve zbývaly jen měsíce života. Jak ukazují naše příběhy, lékaři si dnes díky novým technologiím umí poradit i s pokročilými stadii rakoviny, se smrtící bakterií či těžko dostupným nádorem na sítnici. Do plnohodnotného života dokážou vrátit těžké diabetiky i lidi, kterým funguje srdce jen na pár procent. Připomeňme si zázraky roku 2020.
Patnáctiletého Nikolase napadla vzácná bakterie Staphylococcus aureus PVL, která je v převážné většině případů smrtící. Postupně mu selhaly orgány a základní životní funkce. Lékaři Fakultní nemocnice Ostrava proto zvolili při jeho záchraně zcela výjimečný postup a museli mu odstranit plíci. Student sportovního gymnázia se po půl roce péče lékařů zotavuje, možná se jednou vrátí i ke sportu.
Zejména menší nemocnice v Česku se ocitají v nesnázích kvůli nedostatku personálu. Třeba v moravském Kyjově je aktuálně 80 zdravotníků nakažených nemocí covid-19. Nemocnice se proto obrací s prosbou mj. na lékaře a sestry v důchodu. "Uděláme vše, co je v našich silách, ale samozřejmě že se bojíme," řekl pro agenturu AP primář oddělení ARO Jiří Vyhnal.
V olomoucké fakultní nemocnici vyrostla před dvěma lety první nemocniční pasivní budova v Česku - tedy taková, která díky svému řešení spotřebovává jen minimum energie. Za stavbou kliniky stojí studio architekta Adama Rujbra, které při navrhování myslí i na takzvanou léčivou architekturu. Projekt letos bojuje o ocenění v kategorii Stavba v soutěži E.ON Energy Globe Award.
Lék remdesivir podle vedoucího lékaře Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice Martina Balíka ochránil mnoho pacientů před nutností intenzivní péče. V Česku byl lék podaný od 24. března zhruba tisícovce pacientů, zásoby na říjen mají být pro 1650 lidí. Podle výsledků testů Světové zdravotnické organizace (WHO) je však vliv léku na zdraví pacientů jen malý.
Koronavirová pandemie přinutila lidi důsledněji dbát na čistotu a úklid, což může předcházet šíření infekcí. Ve světě s tím dnes už pomáhají i takzvaní dezinfekční roboti, kteří se používají pro čištění zdravotnických zařízení, hotelů, potravinářských provozů nebo třeba letišť. V Česku tohoto robota jako první v republice vyzkoušela na operační sálech Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
V pražské Všeobecné fakultní nemocnici udrželi pacientku na umělé plíci 143 dní, než se dočkala transplantace. Světový rekord byl dosud 79 dní, oznámila nemocnice. Vůbec první český bypass obcházející plíce zachránil šestatřicetileté ženě s těžkou plicní hypertenzí život, na transplantaci čekala více než sto dní kvůli nedostatku dárců, své vzácné krevní skupině a strachu lidí z nákazy koronavirem.
Více než polovina lidí měla během pandemie covidu-19 obavu z návštěvy lékaře. Vyplývá to z průzkumu, který pro síť lékáren Benu provedla agentura Ipsos. Strach z návštěvy zdravotnického zařízení mělo podle něj 50,4 procenta dotazovaných, 43,7 procenta respondentů návštěvu lékaře zrušilo, přičemž 14,8 procenta z nich stále nemá stanoven nový termín lékařské prohlídky.
Policie se zabývá incidentem, který se v sobotu odehrál v plzeňské Mulačově nemocnici. Jeden z pacientů tam časně ráno napadl při pokusu o útěk z nemocnice zdravotní sestru a poté vyskočil z okna. Přivolaní záchranáři ho odvezli do fakultní nemocnice, kde v pondělí zemřel. Přesné příčiny úmrtí určí nařízená pitva.
Koronavirus v Česku zastavil čas a kvůli obavám z nákazy lidé zanedbali mnoho vyšetření a lékařských procedur, říká David Feltl, onkolog a ředitel Všeobecné fakultní nemocnice. Je podle něj dost dobře možné, že země za poražení covid-19 zaplatila zatím neviditelnou daň v prevenci mnoha jiných onemocnění, od rakoviny po infarkt myokardu. Daň, která se možná naplno projeví už v druhé polovině roku.
Občas srovnáváme nynější pandemii se španělskou chřipkou. Jenže to byla jiná nemoc i jiný svět. Na snímcích to vypadá občas podobně jako dnes: roušky, plné nemocnice, zavřené školy a divadla. Jenže tehdy to bylo mnohem horší. Končila světová válka, mnohde panoval hlad, neexistovala antibiotika, a úmrtnost byla velmi vysoká. Unikátní snímky dovolují nahlédnout do ulic a nemocnic v letech 1918-1920
Vláda se chystá postupně uvolňovat některá nejpřísnější omezení v boji proti koronaviru covid-19. Lékařka Soňa Peková z laboratoří Tilia Labs ale varuje, že vyhráno ještě nemáme. "Musíme testovat, vědět, kde se ten virus pohybuje, pochopit jeho projevy, sbírat data, protože nic podobného jsme tu dosud neviděli," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
