Množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře bylo v loňském roce opět rekordní. Oznámila to ve čtvrtek Světová meteorologická organizace (WMO), která je agenturou OSN. Koncentrace jednoho ze skleníkových plynů dosáhla 405,5 ppm (částic na milion). V roce 2016 to bylo 403,3 ppm, v roce 2015 400 ppm. Podle WMO to přitom nevypadá, že by se měl stoupající trend v dohledné době změnit.
Objem emisí oxidu uhličitého (CO2) je po třech letech stagnace opět na vzestupu. Letos má růst činit dvě procenta. V pondělí to uvedli vědci sdružení ve skupině Global Carbon Project. Jejich zjištění tlumí naděje, že množství emisí skleníkových plynů, kam patří i CO2, už dosáhlo vrcholu. Podle expertů se do konce roku ocitne v atmosféře dohromady 41 gigatun CO2, což odpovídá nárůstu o dvě procenta oproti období let 2014 až 2016, kdy zůstávaly globální emise CO2 zhruba stejné. Podle vědců se na nárůstu podílí spalováním většího množství uhlí hlavně Čína, která přitom v uplynulých dvou letech emise CO2 snižovala.
Koncentrace skleníkového plynu v atmosféře loni rostla o 50 procent rychleji, než byl průměr v předchozí dekádě. Na vině je lidská aktivita a také klimatický jev El Niňo. Píše to výroční zpráva Světové meteorologické organizace (WMO), která je agenturou OSN.
Lidé z celého světa se mohou podílet na vysázení lesa, který ponese jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Kampaň, kterou vedou tři mladí vědci, si klade za cíl zasadit do Vánoc deset miliard stromů. Dohromady budou zabírat plochu větší, než je Česká republika. Podle organizátorů iniciativy "Trump Forest" pomůže nově vzniklý les zmírnit dopady klimatických změn a částečně vyváží Trumpovo rozhodnutí odstoupit od klimatické dohody.
Američtí vědci v nové studii o změně klimatu varují před vzrůstajícím vlivem člověka na globální oteplování. Jejich prohlášení nyní putuje k administrativě prezidenta Donalda Trumpa, která by měla povolit jeho oficiální vydání. Badatelé se ale obávají, že Trump celou zprávu zamítne. Hlava státu již dříve zpochybňovala vliv lidské aktivity na klimatické změny. V pondělí ještě britský deník The Guardian zveřejnil e-maily amerického ministerstva zemědělství, které pracovníkům zakazovaly používání určitých pojmů spojených s globálním oteplováním.
Každou hodinu zmizí kvůli plantážím na pěstování palmy olejné tři kilometry čtverečních deštného pralesa. Česká europoslankyně Kateřina Konečná stojí v čele iniciativy Evropského parlamentu, která má používání palmového oleje zamezit. Ve světě se ho každoročně vyprodukuje na 60 milionů tun. Jeho výroba je totiž levná. Brusel teď stojí před dilematem. Má předložit opatření, jak používání palmového oleje do roku 2020 zcela zamezit. Biopaliva, do nichž se přidává, jsou ale podstatnou součástí unijního boje s emisemi CO2.
Vědci v letošním antarktickém létě naměřili rekordní úbytek ledu v jižní Antarktidě, je ho tam nejméně za bezmála 40 let. Kontinent, který dosud odporoval trendům globálního rozpouštění ledu, se tak nejspíš začíná měnit. Méně ledu zhorší schopnost planety odrážet teplo, změnit se může i cirkulace mořských proudů, říká Pavel Kapler, vedoucí několika antarktických výprav.
V areálu s kartingovou dráhou v belgickém městě Wavre se přiotrávila oxidem uhličitým téměř polovina ze 150 návštěvníků. Podnik byl přitom otevřen teprve ve čtvrtek. Podle místních úřadů byl příčinou zřejmě vadný odsávač kouře nad dráhou. Dokud se nezjistí přesná příčina a neodstraní všechny závady, nebude dráha pro elektrické motorky zpřístupněna veřejnosti.
Koncentrace metanu v ovzduší roste a vědci varují, že soustředit se jen na oxid uhličitý může být chyba. Metanu je sice ve vzduchu méně, ale může vést k silnějšímu skleníkovému efektu. A navíc oproti oxidu uhličitému není nijak regulovaný. Metan má mnoho zdrojů, podle profesora Roberta Jacksona ze Stanfordovy univerzity jde často o skot, rýžová pole nebo mokřady.
Čína je největším producentem oxidu uhličitého na světě. Druhé místo patří Spojeným státům, které pařížskou dohodu o klimatu ještě nestvrdily
Podle neziskové organizace Global Footprint Network nastal dnes letošní Overshoot day, což znamená, že lidstvo vyčerpalo přírodní zdroje, které Země dokáže za jeden rok obnovit. Za pouhých sedm měsíců se spotřeboval roční příděl přírodního bohatství, jakými jsou pastviny pro dobytek, ryby v oceánech či schopnost rostlin absorbovat vyprodukovaný oxid uhličitý.
Světové mocnosti už roky řeší, jak omezit emise skleníkových plynů a zpomalit tak globální oteplování. Řešením by mohl být převratný islandský projekt, díky němuž je oxid uhličitý přeměněn na horninu. Má to ale háček.
Letošní mírná zima je věrným obrázkem toho, jak bude v měnícím se klimatu vypadat i v následujících letech. "Rozloučit se tedy musíme se sněžením v prosinci. To přijde jen na velmi krátkou dobu až na přelomu února a března. O to intenzivnější ale bude. Za několik málo hodin tak může napadnout až v samém závěru zimy nebývalé množství sněhu," říká klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Jozef Pecho v rozhovoru s Aktuálně.cz. A dodává: "Počítejme tedy s tím, že s měnícím se klimatem se zásadně změní i charakter zimy, na který jsme zvyklí."
V důsledku navýšení skleníkových plynů v atmosféře se zrychluje proudění vzduchu ve vysokých nadmořských výškách, které ovlivňuje leteckou dopravu. Vědci nyní vypočítali, že letadla na trase přes Atlantický oceán brzy naletí až o 2000 hodin více každý rok. Zatímco lety do Evropy se zrychlí, cesta z Evropy do Severní Ameriky naopak potrvá déle. Následkem bude navýšení nákladů na palivo a větší množství vyprodukovaných emisí.
Nejvyšší soud USA pozastavil plán amerického prezidenta Baracka Obamy na snížení emisí oxidu uhličitého do ovzduší, který je základem boje Obamovy vlády se změnami klimatu. Bílý dům k výroku soudu uvedl, že s ním nesouhlasí a že očekává, že nová emisní pravidla obstojí v soudní při. Soud vyhověl žádosti 27 států a firem, aby byla odložena redukce vypouštění škodlivin do doby, než budou ukončeny soudní pře. Podle odpůrců nová pravidla povedou k uzavírání elektráren a ke zvýšení účtů za elektřinu. Prezident Obama loni navrhl snížit do roku 2030 pokles emisí CO2 v porovnání s rokem 2005 o 32 procent. Plán čisté energie má kritiky z řad republikánů, ale i některých demokratů.
Nejvíce oxidu uhličitého vypustily v předešlých deseti letech Elektrárny Prunéřov. Svědčí o tom data z výzkumu ekologického sdružení Arnika. Na druhém místě se umístila Elektrárna Počerady, třetí příčka patří ocelárnám v Ostravě. Nejvíce znečišťovatelů je tradičně v severozápadních Čechách, i přes snahy ČEZ o redukci emisí.
Přes zákaz veřejného shromažďování budou zelení aktivisté ve Francii demonstrovat proti klimatickým změnám. Do ulic vyjdou u příležitosti zahájení klimatické konference COP21, která začíná za týden. Francouzská vláda po teroristických útocích zpřísnila bezpečnostní opatření přijatá kvůli summitu a zakázala všechny akce neziskových organizací. Zelení ale považují za absurdní, že například vánoční trhy na Champs-Elysées povolené jsou. Do Francie chtělo vyrazit demonstrovat i čtyřicet Čechů, nakonec pojedou na jinou akci do belgického Ostende. Někteří se odtamtud pokusí dostat do Francie.
Nesrovnalosti v údajích o emisích oxidu uhličitého (CO2) vozů koncernu Volkswagen se vyskytují u více typů motorů, než se dosud předpokládalo. Deník Bild tvrdí, že se nesprávné údaje týkají nejméně tří typů benzinových motorů. Celkový počet problémových aut podle listu zůstává stále 800 tisíc, protože u některých vozidel se podezření na manipulace s emisními údaji nepotvrdily.
Země světa vypracovaly národní akční plány jako základ pro jednání na konferenci o klimatických změnách, která se uskuteční na přelomu listopadu a prosince v Paříži. Ke snižování emisí CO2 se přihlásily všechny vyspělé země a tři čtvrtiny rozvojových států, dohromady tak jednotlivé akční plány pokrývají 86 procent všech současných světových emisí CO2.
Zpráva ekologické skupiny Transport & Environment tvrdí, že nová evropská auta vypouštějí v průměru o 40 procent více oxidu uhličitého, než ukazují laboratorní testy. Podle skupiny je falšování emisních testů automobilky Volkswagen jen jednou částí sítě podvodů. Analýza také poukázala, že některá auta spotřebují až o 50 procent víc paliva, než deklarují výrobci.
