Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?
Čechy zabíjí bůček a cigarety. Ukazují to data Eurostatu, podle nichž se Česko stále drží v první desítce zemí, kde se umírá hlavně na srdeční choroby. Podle posledních dat vezmou tyto nemoci život více než 40 tisícům místních obyvatel ročně. Jsou taky jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé skončí v nemocnicích - tvoří pětinu všech hospitalizací. Jak člověk pozná například infarkt?
Ač se to možná nezdá, cuketa je nutriční poklad s překvapivými benefity. Tato nenápadná plodina se skvěle hodí nejen na gril, ale i do výživového plánu každého, kdo chce podpořit své zdraví. Ať už jste milovník zdravé výživy, začínající pěstitel, nebo jen hledáte zpestření jídelníčku, cuketa je ideální kandidát. Na co si ale u ní dát pozor?
Co do množství sice letošní paličská sezona rekordní nebude, ale bude stále mnohem lepší než katastrofa, která panovala v posledních dvou letech. Ovoce k pěstitelskému pálení je dost. Horší už je to letos s cukernatostí. A jelikož stát citelně zvyšuje spotřební daň z alkoholu, pálenice podražují. Ideální podmínky pro nelegální domácí pálení.
V žebříčku národních gastronomických pokladů zaujímají ovocné knedlíky výsadní postavení. Jsou jídlem dětství, letních prázdnin i rodinných setkání. Měkké, nadýchané, vonící po másle a ovoci. Češi je milují napříč generacemi a zcela po právu. Jen málokterý pokrm v sobě totiž spojuje tolik domácího umu, sezonnosti i sladké nostalgie.
Nejdřív je potřeba si přivstat, vzít košík nebo pět, ohnout záda a proplést se mezi řádky polí, kde už nepopiratelně voní léto. Samosběr jahod není jen cesta k levnějšímu ovoci – je to malý rituál a možnost, jak strávit příjemný čas s rodinou nebo příteli. Kde to letos nejvíc voní, jaké jsou ceny a kdy a kam vyrazit, jsme zmapovali v galerii.
Noc na pondělí bude stejně jako ta předchozí mrazivá a kritická pro rozkvetlé ovocné stromy. Více mrznout bude kvůli slabšímu větru znovu v Čechách, a to hlavně na západě. Naopak ve východní polovině republiky nebudou díky velké oblačnosti teploty klesat pod bod mrazu tak výrazně, někde se udrží i kolem nuly. V neděli o tom informoval Český hydrometeorologický ústav.
Jarní mrazy představují pro ovocnáře každoroční výzvu, která může zásadně ovlivnit úrodu. V posledních letech, v důsledku klimatických změn, dochází k dřívějšímu nástupu vegetace, což zvyšuje riziko poškození květů a mladých plodů mrazem. Například v roce 2024 klesla úroda ovoce v Česku o 65 procent oproti průměru předchozích pěti let, což představuje nejnižší sklizeň za posledních 100 let.
Pracovníci Akademie věd na stanici v Českém ráji šlechtí nové odrůdy jabloní, které by mohly v budoucnu změnit trh s ovocem. Pečlivě vybírají rodičovské kombinace, testují odolnost vůči chorobám a sledují vlastnosti plodů. Proces šlechtění trvá zhruba dvacet let. V minulosti se takto zrodilo například "zlaté jablko" Opál nebo ovoce nesoucí titul Dolce Vita.
Česko doplní pomoc pro ovocnáře zasažené mrazy o sto milionů korun ze státního rozpočtu, informoval ve čtvrtek ministr zemědělství Marek Výborný na sítí X. Na částce se dohodl s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Většina peněz půjde pěstitelům ovoce, zhruba deset procent dostanou také školkaři.
Letošní mráz v dubnu výjimečný nebyl, brzký nástup jara však ano, shodují se odborníci. Například meruňky vykvetly o měsíc dříve, pak zmrzly. V budoucnosti je už v Česku zřejmě nebude možné pěstovat. Dařit se ale bude například fíkům. "Je to neobvyklé, ale je to extrém, se kterým se budeme setkávat častěji a častěji," říká sadař Dominik Grohmann o měnícím se počasí a jeho vlivu na ovoce.
V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 tisíc tun ovoce sklidí asi 30 tisíc tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to ve čtvrtek řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele poškozené mrazem je podle něj ministerstvo zemědělství připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství, materiál v úterý předloží vládě.
Ovocné bonbony v barevných obalech, které se po rozžvýkání lepí na zuby. Cukrovinky Maoam se v Česku prodávají pod reklamním sloganem "šibalsky ovocné žvýkací bonbony". A až do roku 2002 šibalské doopravdy byly. Řada lidí tehdy upozornila na jejich nevhodné obaly. Ty měly zobrazovat ovoce, které se oddává sexuálním hrátkám. Podívejte se na nový retropořad Zpátečka.
Přestože Marian Jurečka kdysi coby ministr zemědělství plánoval, že Česko bude do roku 2030 soběstačné v pěstování zeleniny a ovoce, trend je zatím spíše opačný. Mnozí čeští pěstitelé tvrdí, že kvůli vysokým nákladům na energie i zaměstnance nemohou konkurovat levnější zahraniční produkci. A žádají pomoc státu. "Náš segment zasáhla energetická krize velmi tvrdě. Bojujeme o přežití," říká pěstitel.
Kilo paprik až za 180 korun, okurka přes 35 korun, hlávka salátu za 50 korun. Zelenina a ovoce v Česku výrazně zdražuje. Daň si vybírá špatné počasí v dovozních zemích a také drahé energie. V kombinaci se stavem ve Velké Británii, kde nedostatek těchto potravin donutil řetězce k prodeji na příděl, působí situace na trhu dramaticky. Podle expertů ale není zas tak překvapivá.
V Británii se v letošním roce kvůli nedostatku pracovních sil vyhodilo ovoce a zelenina přinejmenším za 22 milionů liber (641 milionů korun), na farmách se ale celkové škody odhadují až na trojnásobek. S odvoláním na britský Národní svaz farmářů o tom informoval server The Guardian.
Palírna Jelínek je paradoxně starší než její "zakladatel". Před více než 130 lety ji ustavil Zikmund Jelínek, který ji poté předal synům. Jedním z nich byl Rudolf Jelínek, po kterém se společnost dodnes jmenuje. A právě on se zasloužil o zásadní rozvoj firmy ve 20. a 30. letech. Jelínkova palírna začala ve Vizovicích a právě tam jsou sady, ze kterých dodnes společnost sklízí švestky na slivovici.
Nová sezona farmářských trhů již začala. A pod heslem "česká kvalita znedaleka" trhovci jako každoročně lákají tisíce zákazníků. Rozeznat, zda jsou prodávané potraviny skutečně místní, však může být oříšek. Alespoň trochu vám v tom může pomoci následující přehled, který srozumitelně ukazuje, kdy se které ovoce či zelenina v Česku sklízí a jak dlouho se skladuje.
Australan Hussam Saraf zvládl na jeden strom naroubovat deset různých plodů ovoce, a stal se tak novým držitelem Guinnessova rekordu. Ze své slavné rostliny sklízí dvě odrůdy švestek, dvě odrůdy nektarinek, dvě odrůdy broskví, meruňky, višně, mandle a hybridy meruněk a broskví. Vnímá ji jako metaforu otevřené společnosti, ve které spolu žijí lidé různých kultur a vyznání.
Stejně jako loni na přelomu března a dubna i letos ovocnáři a vinaři bojují s nočními mrazy, které ohrožují jejich úrodu. Využívají teplovzdušné agregáty i parafínové svíce ve snaze zachránit meruňky, třešně nebo třeba vinnou révu. Teploty pod nulou zasáhly i další země.
Ceny jablek, která jsou ovocem s nejvyšší spotřebou v zemi, v srpnu v obchodech vzrostly na rekordních téměř 50 korun za kilogram. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se kilogram jablek ve třetím srpnovém týdnu prodával v průměru za 49,59 koruny. Meziročně to představovalo zdražení o 66 procent, když loni ve stejné době stál kilogram jablek 29,82 koruny.
V dotovaném ochuceném mlíčku dáváme dětem šest kostek cukru. Zelenina zabalená v plastu je naopak odrazuje, vadí to dětem i rodičům, kritizuje projekt Ovoce, zelenina a mléko do škol výživová specialistka Margit Slimáková. Platíme někoho, koho nepotřebujeme, firmy si na tom staví jméno. Místo jejich propagace bychom měli podpořit jídelny a vzdělávání špatně placených kuchařek, míní.
