Když se řekne globální oteplování, většina z nás si automaticky představí vysoké teploty, sucho a rychlé vypařování. Čínská studie ukazuje, že realita může být složitější. Vědci zjistili, že navzdory rostoucím teplotám mořské hladiny se globální odpařování oceánů v posledním desetiletí mírně snížilo.
Stačí otočit knoflíkem a doma i v kanceláři je chládek. Klimatizace je dnes už nedílnou součástí života mnoha Čechů. Doma ji má necelá pětina lidí a v práci dokonce 37 procent z nás. Jenomže proudění chlazeného vzduchu lidem přináší nejen úlevu, ale někdy i problémy. Kardiaci si mohou kvůli teplotnímu šoku uhnat infarkt, špinavá klimatizace zase může roznášet nebezpečnou bakterii legionellu.
Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
Největší plující ledovec na světě se vyplavil v mělkých vodách u ostrova Jižní Georgie v Jižním Atlantském oceánu, informovala v úterý stanice BBC. Plující ledovec s názvem A23a u ostrova uvízl a nejspíš se rozbije o jeho pobřeží. Mohl by podle ekologů ohrozit krmení milionů tučňáků a ploutvonožců, zpomalit lodní dopravu a zkomplikovat práci rybářům.
"Rekordmanem klimatického oteplení jsou na severní polokouli polární oblasti," říká klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Na vině je mimo jiné tání bílého mořského ledu, od kterého se odráží sluneční záření zpět do vesmíru. Jelikož Evropa má k regionu blízko a roli hrají i cirkulační mechanismy, lze i na území Česka naměřit dvakrát rychlejší oteplování než jinde.
"Pokud by byly teploty v Česku srovnatelné s jižními státy a trvaly by měsíc nebo dva, brzy možná budeme potřebovat siesty, které jim tolik závidíme," říká vědkyně z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd Hana Hanzlíková s tím, že vysoké teploty mohou ovlivnit naše zdraví a je třeba v nich omezit fyzickou aktivitu. Podle ní už Česko téhle hranice jednou dosáhlo. Jak jsme na růst teplot připraveni?
Počasí o nadcházejícím víkendu bude značně proměnlivé, s velkými výkyvy teplot. Ve čtvrtek i během pátku může být na některých místech i kolem 15 stupňů Celsia, v sobotu se ale citelně ochladí a teploty mohou přes den klesnout až k bodu mrazu. Po víkendu se opět oteplí. Příští dny má provázet převážně zatažená obloha, z níž bude pršet nebo sněžit.
Letošní leden v Česku byl jedním z nejteplejších za 62 let. S průměrnou teplotou dva stupně Celsia se umístil v teplotní řadě od roku 1961 na třetím až čtvrtém místě, stejnou průměrnou měsíční teplotu měl i leden roku 1975. Teplejší byly první měsíce roku v letech 1983 a 2007. Z hlediska srážek byl letošní leden normální, uvedl Český hydrometeorologický ústav.
Arktida se za posledních 40 let oteplila téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Vyplývá to z nové studie zveřejněné odborným časopisem Communications Earth & Environment. Rychlejší oteplování za severním polárním kruhem zjistily i předchozí studie, tempo však určily nižší, uvádí vědci. Nové poznatky tedy vyvolávají obavy o závěry klimatických modelů na pólech.
Suché počasí v tomto týdnu skončí. Již v pondělí k večeru bude od západu přibývat oblačnost. Pršet má zejména v úterý, meteorologové očekávají deštivý také víkend. Zároveň by se ale mělo v pátek oteplit, nejvyšší denní teploty mohou vystoupat až na tropických 30 stupňů Celsia, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu.
Ačkoliv se to nemusí zdát, letošní léto - alespoň co se týče měření v pražském Klementinu - patří s průměrnou teplotou 21,1 stupně Celsia k desetině nejteplejších letních sezon od založení této meteorologické stanice. Odchylka od dlouhodobého průměru z let 1775 až 2014 byla téměř dvojnásobná. Z dosavadních 247 letních období se letošní léto umístilo na 13. až 16. místě.
V Ostopovicích na Brněnsku mají žáci venkovní učebnu na zelené střeše obrostlé rostlinami. Kolem školy se spolu s rodiči a prarodiči starají o komunitní zahradu. To je jeden z projektů řešících oteplování a sucho, který se dostal do finále soutěže Nadace Partnerství Adapterra Awards 2021. Deník Aktuálně.cz přináší poslední várku projektů, o nichž lze hlasovat na stránkách adapterraawards.cz.
Člověk jednoznačně otepluje planetu a narušuje její klima, což vede k vedrům a záplavám. Tak zní závěry nové zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN. "Česko má štěstí, ale alpské ledovce zmizí," říká k tomu pro Aktuálně.cz Ondráš Přibyla, ředitel projektu Fakta o klimatu, který se zúčastnil představení analýzy v Akademii věd ČR.
Česká pobočka mezinárodní poradenské společnosti Deloitte musela po dvou týdnech od zveřejnění stáhnout svou studii o dopadech klimatických změn na českou ekonomiku. Analytický tým v ní vypočítal, že změny budou pro Česko pozitivní. Dle zjištění Aktuálně.cz však zpráva vyvolala velké pohoršení nejen mezi ekology, ale i ve vedení centrály nadnárodní společnosti. Nyní ji tak firma s omluvou stahuje.
Mezi létem 2015 a jarem následujícího roku vyplavily vlny na západní pobřeží Spojených států desetitisíce uhynulých mořských ptáků alkounů. Lidé nacházeli jejich těla od Aljašky až po Kalifornii, tedy přibližně po délce šesti tisíc kilometrů. Nyní vědci přišli na důvod, proč tolik zvířat najednou uhynulo.
Uplynulých deset let bylo dosud nejteplejší dekádou, kterou vědci zaznamenali od roku 1850, kdy se začalo provádět měření. S odkazem na tři globální výzkumné a meteorologické agentury to napsal server BBC.
S výraznými dopady klimatických změn se potýká i Švýcarsko, které se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Zemi trápí dlouhodobé tání sněhu a ledu. Ubývá i množství ledovců, které lákají turisty. Podívejte se na fotografie, které výrazné změny v Alpách zachycují.
Německo zvažuje, že ustoupí od své politiky vyrovnaného rozpočtu a použije nové půjčky k financování nákladného programu ochrany klimatu. Agentuře Reuters to řekl zdroj obeznámený se situací.
Kvůli teplejšímu létu roztává za polárním kruhem i několikaletá vrstva ledu. Období, během kterého jsou některá místa bez ledu, se každým rokem prodlužuje. To přináší více možností firmám, které sem vozí turisty. Popularita plaveb za polární kruh roste, například Kanada jich zaznamenala během jednoho roku dvě desítky.
Obyvatele sibiřského města Norilsk tento týden překvapila vyhladovělá samice ledního medvěda, která se procházela po rušné ulici plné aut a hledala potravu. Podle místních ochránců přírody se podobný případ stal ve městě naposledy před 40 lety. Zoolog z Přírodovědné fakulty Karlovy univerzity Pavel Hulva říká, že událost souvisí s klimatickými změnami. A tento trend bude v budoucnu stále častější. Netýká se přitom jen ledních medvědů, ale všech zvířat žijících v oblasti severního pólu. "Arktida je složitý ekosystém, kde jsou oteplováním ovlivněny stovky tisíc druhů," říká Hulva v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Obyvatelé pobřežních oblastí a malých ostrovů hlavně v Tichém oceánu by mohli do 80 let přijít o své domovy. Pokud se výrazně nesníží množství emisí podílejících se na tání ledovců, zvedne se hladina moří až na dvojnásobek toho, co se původně očekávalo, ukazuje nová studie.
Svět, tak jak jej známe, už nejspíš brzy přestane existovat. Spalováním fosilních paliv plníme atmosféru skleníkovými plyny, a naše planeta se nebezpečně zahřívá. Vědci bijí na poplach a vyzývají státy a lidstvo k rychlé a radikální akci. Klima se mění mnohem rychleji než se původně čekalo, říká sociální geografka Michaela Pixová v DVTV Apel.
Co mají sucho a klimatické změny společného s válkami či migračními vlnami? Čeští vědci varují: víc, než si myslíme. Podle geologa Václava Cílka je nejvíce ohrožena celá středomořská oblast. Destabilizace hrozí například Španělsku či jižní Francii, a to i v podobě pokračování migrační vlny ze severní Afriky. Sucho hrozí taky zemědělským oblastem USA. V Česku začíná změny pociťovat jižní Morava. "Přímá souvislost mezi vysycháním rozsáhlých oblastí naší planety a stále četnějšími válečnými konflikty tu je," přitakává ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Jaký vliv má počasí na lidskou bolest? Odpověď na tuto otázku se snaží nalézt Britové. Dosavadní zjištění napovídají, že souvislost mezi vývojem počasí a bolestí není tak zřejmá, jak se doposud předpokládalo.
