Všech 195 zemí se o víkendu na klimatické konferenci OSN v Paříži shodlo na finální podobě nové dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Cesta k ní však nebyla snadná. Veškerou snahu málem zhatilo nešťastně zvolené slovíčko. Podle diplomatických zdrojů nakonec vše na poslední chvíli zachránil papež František.
Světové mocnosti v neděli v Římě jednaly o situaci v Libyi a podpořily vznik vlády národní jednoty. Představitelé OSN, USA a Itálie doufají, že oba soupeřící libyjské kabinety ve středu podepíší dohodu o jejím vytvoření. Úkolem konference, které se účastnily skoro dvě desítky zemí a řada zástupců libyjských frakcí, bylo přimět soupeřící libyjské skupiny uzavřít dohodu o společném vládnutí a stabilizovat zemi. Za chaotického prostředí, které následovalo po pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, totiž trpí zejména civilisté a naopak z něj těží džihádisté. Baštou organizace Islámský stát v Libyi je město Syrta. Jednotná vláda bude moct mocnosti požádat o pomoc v boji proti teroristům.
Nejvíce "skloňovanými" uprchlíky, kteří přicházejí do Evropy, jsou Syřané. Mnohem méně se mluví o Afgháncích, kteří jsou - co do počtu - hned za nimi. Novou uprchlickou vlnu zvedla letošní ofenziva Tálibánu. V zahraničí žije okolo 2,6 milionu Afghánců. Prchat začali už na konci 70. let minulého století a od té doby v podstatě nepřestali, přestože miliony se jich domů zase vrátily. Pákistán a Írán už Afghánce přijímat nechtějí. Odmítají je ale i některé evropské státy, které si Afghánci stále častěji volí za svou cílovou destinaci. Německo nechalo v Kábulu rozvěsit odrazující billboardy, Norsko zareagovalo inzeráty v novinách.
Konference OSN trvá od konce listopadu. Delegace 195 účastnických zemí ve čtvrtek večer obdržely nový předběžný návrh konečné dohody. Text stále neřeší některé důležité sporné body. "Raději si chceme dát čas na konzultace s delegacemi po celý dnešní den, než předložíme konečný text, který by měl být schválen v plénu. Text bude předložen v sobotu ráno a s jeho přijetím se počítá v polovině dne," upřesnil AFP zdroj blízký francouzskému ministru zahraničí Laurentu Fabiusovi, který konferenci předsedá.
Kvůli změně klimatu v posledních šesti letech přesídlilo kolem 30 milionů lidí, hlavně z Afriky a Blízkého východu. Domovy je nutí opouštět hlavně nedostatek vody. Množství lidí se má v blízké době ještě zvýšit. Sucho a nedostatek vody mají podle aktuální studie NASA a OSN vyhnat z domovů až 120 milionů lidí z Afriky a Blízkého východu.
Více než 9000 obětí na životech si od svého počátku loni v dubnu už vyžádal konflikt na východě Ukrajiny. Novou bilanci v Ženevě zveřejnil úřad vysokého komisaře Organizace spojených národů pro lidská práva. Zranění utrpělo přes 20 000 lidí. Celkový počet obětí se za zhruba 21 měsíců bojů mezi proruskými povstalci a ukrajinskou armádou vyšplhal na 9098, zraněných je podle statistik OSN 20 732. Čísla zahrnují mrtvé civilisty, vojáky i příslušníky ozbrojených skupin. Bilanci obětí bojů v Donbasu zveřejňuje OSN každého čtvrt roku. Na počátku září statistiky uváděly 7962 mrtvých a 17 811 zraněných.
Syrští rebelové evakuují Váir, poslední čtvrť západosyrského města Homs, kterou dosud drželi pod kontrolou. Evakuace je součástí dohody o místním příměří s režimem prezidenta Bašára Asada, dohlíží na ni OSN. Podle neziskové Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) by mělo jen během středy město opustit okolo 750 lidí. Zamíří do oblasti kolem Idlíbu, kterou stále ještě kontrolují povstalci. Znesvářené strany k dohodě dospěly minulý týden. Homs proslul už na začátku syrské občanské války coby "hlavní město revoluce". Centrum města vládní jednotky dobyly loni v květnu, ale ve čtvrti Váir se až dosud udržela opozice a vojsko pokračovalo v obléhání této čtvrti.
Spojené státy prověřují zprávy, že Írán minulý měsíc otestoval novou balistickou raketu středního doletu a tím porušil rezoluce OSN. Rada bezpečnosti OSN zakázala v roce 2010 Íránu testy balistických raket, které by mohly nést jadernou hlavici. Íránští představitelé ale dali najevo, že tento zákaz budou ignorovat.
Zvláštní vyslanec OSN pro Jemen Ismáíl šajch Ahmad se v sobotu setkal s jemenským prezidentem Abdar Rabbúem Mansúrem Hádím. Jednali spolu o vyhlídkách pro konání mírových rozhovorů mezi jemenskou vládou sídlící v Adenu a šíitskými povstalci, kteří obsadili metropoli Saná. Oznámila to prezidentská kancelář. Občanská válka v zemi trvá již osm měsíců a vyžádala si stovky obětí. Předchozí snahy OSN o uskutečnění mírových jednání selhaly a v zemi i nadále dochází ke střetům mezi rebely a vládními jednotkami, které ze vzduchu podporují letouny koalice s čele se Saúdskou Arábii.
Vyjednavači 195 zemí v sobotu na klimatické konferenci OSN v Paříži představili návrh textu, jenž by měl tvořit základ nové globální dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Návrh, schválený vysokými představiteli OSN, ale stále obsahuje stovky sporných bodů, informovala agentura Reuters. Lhůta pro dodání dokumentu byla do sobotních 12 hodin SEČ a vyjednavači na něm pracovali celou noc. Obsahuje 48 stran. "Máme teď k dispozici nový základ pro jednání, který je přijatelný pro všechny. Teď je potřeba dopsat zbytek," řekla agentuře AFP francouzská vyjednavačka Laurence Tubianaová. O návrhu, který prý ale obsahuje mnoho nevyřešených bodů, budou jednat ministři zúčastněných zemí.
Prezident Zeman devětkrát pronesl nepravdivý výrok v pořadu Partie televize Prima. Nepravdy se týkaly především uprchlíků nebo Islámského státu, zjistil server Demagog.cz. Zeman tak například prohlásil, že překročení hranic je trestný čin. Sedmkrát pak pronesl zavádějící výrok, pravdu měl naopak jen v pěti případech.
Republikáni v dolní komoře amerického parlamentu označili názory demokratického prezidenta USA Baracka Obamy v oblasti ochrany klimatu za "extrémní". Přijetí dvou rezolucí namířených proti Obamově snaze docílit dohody o snížení emisí skleníkových plynů je podle agentury DPA spíše symbolické, neboť je prezident s největší pravděpodobností vetuje. Téma změn světového podnebí je aktuální: v Paříži se k němu koná až do 11. prosince mezinárodní konference.
Virus HIV, který způsobuje smrtelné onemocnění AIDS, byl poprvé identifikován v roce 1981. Dodnes se proti němu nepodařilo najít lék, stejně tak jako se nedaří zmírnit epidemii, která se od té doby rozšířila takřka po celém světě. Přestože lékařská věda zaznamenala bezpočet pokroků, díky nimž se HIV pozitivní pacienti mohou ve vyspělých zemích dožít relativně vysokého věku, zůstává AIDS například v Subsaharské Africe hlavní příčinou úmrtí mezi mladými lidmi. Podle některých zdrojů chybí finance na prevenci. 1. prosinec je již od roku 1988 dnem, kdy si svět připomíná boj proti této zákeřné chorobě.
Seznamovací aplikace pro chytré telefony mají na svědomí nárůst počtu nakažených virem HIV, vyplynulo z poslední zprávy OSN. Momentálně se to týká především dospívajících v Asii. Podle odborníků se tento problém týká celého světa. Díky snadnější komunikaci přes telefon se mladým otevřely nové možnosti seznámení. Častěji také provozují pouze sex na jednu noc. "Kdybych měl vyjmenovat všechny osoby, se kterými jsem v Manile provozoval sex, tak na každou stanici metra připadne v průměru pět mužů," uvedl jeden z oslovených mužů, který mobilní aplikace považuje za revoluci v sexuálním životě.
Premiér Bohuslav Sobotka v pondělí na klimatické konferenci OSN v Paříži označil změnu klimatu za jednu z nejvýznamnějších hrozeb, kterým svět čelí. Potvrdil rovněž závazek do roku 2030 dále snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990 a zdůraznil nutnost finanční pomoci nejméně rozvinutým zemím.
Pařížská konference OSN o klimatu odstartovala. Jejím výsledkem by měl být podpis nové dohody o snižování emisí skleníkových plynů, v ideálním případě dohody nevágní, silné a všemi stranami podporované. Cesta do Paříže byla klikatá a trvala bezmála dvacet let. Proč bychom měli věřit, že tento summit dospěje k dohodě a co by mohlo možný výsledek naopak narušit? Server The Guardian shrnuje některé z důvodů k naději i obavám. Státům nechybí vůle a veřejnosti povědomí o možných hrozbách. Po pařížských útocích navíc chtějí vlády deklarovat jednotnou tvář. Na druhou stranu dějiny znají řadu summitů, které vyzněly do ztracena. Odlišný pohled mají bohaté a chudé země. Zvítězit může krátkodobý zájem.
Po teroristických útocích Islámského státu v Paříži byl zaveden zákaz přítomnosti fanoušků na fotbalových zápasech ve Francii. Původně měl skončit tento víkend, ale bude trvat až do 14. prosince.
Prezident Miloš Zeman se vyjádřil ke střetu názorů, který panuje mezi ním a premiérem Bohuslavem Sobotkou. O tom, kdo z nich dvou má pravdu ohledně migrační krize, prý rozhodne až čas. Prezident varuje, že cílem uprchlické vlny je rozvrátit evropské struktury a narozdíl od Sobotky se domnívá, že mezi migrací a teroristy existuje souvislost. S premiérem se Zeman shodl jen v názoru na to, že je zbytečné vyvolávat paniku ohledně terorismu.
Na základnu OSN na severu Mali zaútočili neznámí ozbrojenci. Dva vojáci z Guineje a jeden civilista útok nepřežili. V Mali slouží jako ostraha základny pod francouzským velením i vojáci z Česka.
Přes zákaz veřejného shromažďování budou zelení aktivisté ve Francii demonstrovat proti klimatickým změnám. Do ulic vyjdou u příležitosti zahájení klimatické konference COP21, která začíná za týden. Francouzská vláda po teroristických útocích zpřísnila bezpečnostní opatření přijatá kvůli summitu a zakázala všechny akce neziskových organizací. Zelení ale považují za absurdní, že například vánoční trhy na Champs-Elysées povolené jsou. Do Francie chtělo vyrazit demonstrovat i čtyřicet Čechů, nakonec pojedou na jinou akci do belgického Ostende. Někteří se odtamtud pokusí dostat do Francie.
