OSN | Aktuálně.cz

Americká velvyslankyně při OSN Samantha Power hovoří o událostech na Ukrajině.

USA, Británie a Francie odmítly ruský návrh nové rezoluce o Sýrii

Spojené státy, Británie, Francie a další země odmítly návrh nové rezoluce o Sýrii, kterou představilo v pátek v Radě bezpečnosti OSN Rusko.Tři z těchto zemí mají v RB OSN právo veta, takže rezoluce nemá šanci na přijetí. Rusko požádalo Radu bezpečnosti OSN, aby vyzvala k respektování syrské svrchovanosti, k zastavení přeshraničního ostřelování a aby odmítla snahy o uspořádání zahraniční pozemní operace v Sýrii. Jde o reakci na Turecko, které pozemní ofenzivu v sousední zemi nevyloučilo. "Bylo by skvělé, kdyby Rusko místo odvádění pozornosti světa rezolucí, kterou právě předložilo, naplňovalo rezoluci, která již byla schválena," prohlásila americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová.

Zemřel Butrus Butrus-Ghálí, bývalý generální tajemník OSN

Bývalý generální tajemník OSN z let 1992 až 1996 Butrus Butrus-Ghálí dnes ve věku třiadevadesáti let zemřel. V sídle Organizace spojených národů v New Yorku to oznámil venezuelský velvyslanec. Butrus-Ghálí byl egyptský křesťan, působil také ve funkci egyptského ministra zahraničí. V době, kdy šéfoval OSN, řešil především spory kolem iráckého zbrojního programu a také válku v bývalé Jugoslávii. Na druhé funkční období nebyl zvolen kvůli vetu Spojených států, důvodem byly spory ohledně vojenského zásahu v Bosně a Hercegovině. Ve funkci jej nahradil Kofi Annan z Ghany.

Zasažená syrská nemocnice v Marát Numanu

Bomby zasáhly za jediný den pět syrských nemocnic, Moskva nařčení z válečného zločinu odmítá

Rusko popřelo, že by útočilo na nemocnici v syrské provincii Idlib. "Ti, co činí taková prohlášení, je nemohou podložit důkazy," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Během jediného dne podle OSN čelila útoku nejméně čtyři zdravotnická zařízení v provinciích Idlib a Aleppo a k tomu i dvě místní školy. Zemřelo nejméně padesát lidí. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k vytvoření bezletových zón nad některými oblastmi v Sýrii.

Únosy Čechů v zahraničí

V novodobé historii Československa a samostatného Česka došlo celkem ke čtrnácti únosům, při nichž bylo uneseno celkem 93 osob. Téměř všem se zatím podařilo vrátit do vlasti s výjimkou dvou osob, z nichž první zahynula při největším únosu Čechoslováků v Angole v roce 1983 a druhou, jež byla unesena v Libyi v roce 2015, se zatím nepodařilo nalézt nebo pro ni vyjednat propuštění.

Kvůli bojům v Afghánistánu zemřel rekordní počet civilistů. Každou desátou obětí byla žena

Násilnosti a boje v Afghánistánu měly v loňském roce nejméně 3545 civilních obětí. Téměř 7,5 tisíce civilistů bylo navíc zraněno. Nejvíce osob zemřelo kvůli pozemním bojům, civilisty usmrtily výbušniny na silnici i útoky sebevražedných atentátníků.

Asad chce dobýt zpět celou Sýrii. Kvůli okolním státům to bude dlouhý boj, řekl

Syrský prezident Bašár Asad slíbil, že znovu převezme vládu nad celou zemí. V rozhovoru pro agenturu AFP prohlásil, že by to udělal "bez zaváhání", ale zapojení ostatních zemí do konfliktu způsobilo, že "dobrat se k řešení potrvá dlouhou dobu". Asadovy výroky se dostaly na veřejnost jen pár hodin poté, co se světové mocnosti dohodly na tom, že chtějí do týdne zastavit boje. OSN doufá, že se díky tomu podaří dopravit humanitární pomoc do obležených měst. Syrský konflikt má na svědomí přinejmenším 250 000 mrtvých a 11 milionů vysídlených. Pět let trvající válka zapříčinila, že v Sýrii žije v nouzi 13,5 milionu lidí.

Trosky po náletech, které podle aktivistů v Sýrii provedla ruská letadla.

Velmoci chtějí do týdne příměří v Sýrii. Po slovech na papíře musí přijít akce na zemi

V Mnichově se sešli zástupci 17 zemí včetně USA a Ruska poté, co byly minulou středu pozastaveny mírové rozhovory v Ženevě. Podle diplomatů se teprve v příštích dnech ukáže, zda budou všechny strany dohodu respektovat a zda má naději být převedena do praxe.

Jedna z lodí, které používají pro plavbu z Turecka do Řecka.

NATO bude v Egejském moři bojovat proti pašerákům lidí. Běžence bude vracet do Turecka

Severoatlantická aliance vysílá do boje proti pašerákům do Egejského moře vlastní lodě, oznámil americký ministr obrany Ashton Carter. Cílem námořní mise bude monitorovat příliv migrantů a mařit pašování lidí. "Existuje zločinecký syndikát, který zneužívá tyto ubohé lidi. Jedná se organizovanou pašeráckou operaci. Když se na to zaměříme, může to mít ohromný humanitární dopad," vysvětlil Carter. Běžence bude Aliance podle ministra Martina Stropnického vracet do Turecka. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nedlouho před ním pohrozil EU, že by "mohl přijít okamžik, kdy země otevře migrantům brány do Evropy".

Makedonie - záchytné uprchlické centrum na makedonsko-řecké hranici

Přímá linka do Evropy. Makedonie vydělává na uprchlících denně miliony

Makedonie převáží bez zbytečných prodlení tisíce migrantů z jedné strany země na druhou. Ceny za vlak kvůli zvýšené poptávce zpětinásobila. Využít tohoto „pohodlného“ přechodu mohou ale pouze lidé, kteří mají velkou pravděpodobnost na získání azylu v Německu a Rakousku, tedy Syřané, Iráčané a Afghánci. Nově také pouze ti, kteří určí jako svou cílovou zemi právě Německo nebo Rakousko. Uprchlíci si často vymýšlejí, odkud pocházejí i kam míří, aby svou cestu do centra Evropy urychlili.

V Sýrii jsou desítky měst jako "hladová" Madája. Přes milion obklíčených Syřanů nemá co jíst

V Sýrii je 46 měst v obležení, ve kterých dohromady hladoví více než milion lidí. Vyplývá to ze zprávy vydané nezávislou organizací Siege Watch. Situace se navíc - i kvůli neúspěchu mírových rozhovorů v Ženevě - stále horší. Zásoby dokonce docházejí i v Madáji, do které pomoc vyslaly mezinárodní organizace teprve před měsícem. Od té doby mělo ve městě údajně zemřít už 16 lidí. Z toho důvodu, že OSN situaci podcenila a pomoc přišla pozdě.Totéž hrozí obyvatelům Aleppa.

OSN: V Somálsku hrozí 60 000 dětí smrt hladem, 40 procent populace potřebuje humanitární pomoc

Téměř 60 000 dětí hrozí v Somálsku smrt hladem kvůli trvajícímu suchu, které zhoršil klimatický jev El Niňo. Uvedl to Úřad Organizace spojených národů pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). Problém s nedostatkem jídla má nyní v dvanáctimilionové zemi prý až 950 000 lidí. Stupeň podvýživy 58 300 dětí v Somálsku je podle OCHA alarmující. Nejvíce jsou postižené oblasti na severovýchodě země. Určitý druh humanitární pomoci potřebuje v Somálsku asi 40 % populace, tedy zhruba 4,7 milionu lidí. Koordinátor humanitární pomoci OSN Peter de Clercq proto požádal o rychlou finanční pomoc mezinárodního společenství. Velká část z hladovějících uprchla na severovýchod před násilím skupiny Šabáb.

Příslušník povstalecké Syrské svobodné armády si zakrývá tvář při útoku vládních sil v Aleppu.

Politika vyhlazování. OSN viní Asada i povstalce ze zločinů proti lidskosti

Režim syrského prezidenta Bašára Asada uplatňuje vůči svým nepřátelům "politiku vyhlazování". V jejím důsledku byly umučeny tisíce lidí, vyplývá z nové zprávy Rady OSN pro lidská práva. Nelidského zacházení s vězni se ale podle ní nedopouští jen vláda, nýbrž i povstalci. Zpráva se odvolává na rozhovory se stovkami očitých svědků a monitoruje období od začátku protivládních protestů v roce 2011. Dokument zmiňuje mučení zajatců, kteří umírali na následky bití, nedostatek jídla, vody nebo lékařské péče. Desetitisíce lidí jsou podle odhadů stále v zajetí.

Ženy nakažené virem zika nemají na výběr, dětí s mikrocefalií bude přibývat

Kvůli přísným zákonům zakazujícím potraty a těžko dostupné antikoncepci nemají ženy v Latinské Americe mnoho způsobů, jak se bránit riziku narození dítěte s vývojovou poruchou zvanou mikrocefalie. Rady vlád jednotlivých zemí ohledně plánovaného rodičovství se míjí s realitou chudých oblastí. Místo toho se čím dál více žen uchyluje k nebezpečným podomácku provedeným potratům. A to nutí země přemýšlet, zda nezměnit přísnou potratovou politiku.

Severní Korea vypustila raketu dlouhého doletu

KLDR vypustila raketu dlouhého doletu. Absolutně nepřijatelné, reagují okolní státy

Navzdory mezinárodní kritice vypustila Severní Korea raketu doletu se satelitem. Západ tento krok považuje za zastírací manévr pro test raketové technologie, s níž by mohla Severní Korea ohrozit například Spojené státy. Japonský premiér Šinzó Abe označil krok Pchjongjangu za "absolutně nepřijatelný", jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje řekla, že jde o "neodpustitelnou provokaci". Kvůli vypuštění rakety se již v neděli sejde Rada bezpečnosti OSN.

Islámský stát podporuje po celém světě 34 radikálních skupin. OSN varuje před rostoucími útoky

Do poloviny prosince 2015 slíbilo na různých místech světa věrnost Islámskému státu 34 radikálních skupin. Tento počet se letos bude nejspíš zvyšovat, řekl v generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Varoval, že se členské země musí připravit na zvýšený počet útoků.

Brazílie před strachem z viru zika varuje těhotné ženy, aby dávaly pozor, s kým se se líbají

Brazilské zdravotní úřady varovaly těhotné ženy, aby si kvůli epidemii viru zika "dvakrát rozmyslely", s kým se líbají. Američtí zdravotníci apelovali na muže, aby při pohlavním styku s těhotnými partnerkami používali kondom, pokud navštívili zemi, kde je virus rozšířený.

Při útoku islamistů na základnu OSN v Mali zemřelo nejméně pět lidí

Ve městě Timbuktu na severu Mali zaútočili džihádisté na budovu OSN. Po několikahodinovém boji odrazila útok maliská armáda společně s jednotkami OSN. Nejméně čtyři z útočníků a jeden maliský voják zahynuli, další lidé byli zraněni. V současnosti slouží v Mali i čeští vojáci.

V Aleppu je uvězněno 85 tisíc dětí. Je to zločin a peklo na zemi, říká humanitární pracovnice

Z Aleppa prchají desetitisíce lidí, bojí se Asadových vojáků a ruských bomb

Ruské nálety v oblasti Aleppa na severu Sýrie mají za následek mohutný exodus. Desítky tisíc lidí míří k tureckým hranicím. Hovoří se až o 70 000 uprchlíků, dalších 300 000 může být ve městě izolováno poté, co vládní síly odstřihly zásobovací trasy rebelů. Nad severem Sýrie mezitím získává kontrolu prezident Bašár Asad a protivládní povstalci ztrácí po téměř čtyřech letech kontrolu nad velkou částí Aleppa.

Assange by měl být osvobozen a odškodněn. Verdikt OSN dal zakladateli WikiLeaks naději

Komise při Radě OSN pro lidská práva se postavila za aktivistu Juliana Assange. Rozhodla, že zakladatel serveru WikiLeaks je ve Velké Británii svévolně zadržován v rozporu s mezinárodním právem. Švédsko usiluje o vydání 44letého Australana, kterého podezřívá ze sexuálního násilí. Britové už ve čtvrtek oznámili, že pokud Assange opustí své útočiště na ekvádorské ambasádě v Londýně, zadrží ho, a to bez ohledu na závěry komise.

Země na jihu Afriky trápí hladomor. Prezident Zimbabwe vyhlásil kvůli suchu stav přírodní pohromy

Zimbabwský prezident Robert Mugabe vyhlásil stav přírodní pohromy ve většině venkovských oblastí vážně postižených suchem. Až 26 procent obyvatelstva potřebuje naléhavě potravinovou pomoc, informovala agentura Reuters. Vyhlášení přírodní katastrofy umožní mezinárodním dárcům urychleně shromáždit peníze na dodání potravin do Zimbabwe. Vláda v Harare už oznámila, že zvýší dovoz kukuřice v letošním roce až na 700 tisíc tun, aby odvrátila hladomor. Představitelé Světového programu pro výživu (WFP), který spadá pod OSN, v polovině ledna upozornili, že na jihu Afriky hrozí kvůli suchu hlad zhruba 14 milionům lidí. Nejhůře postiženými státy jsou podle nich Malawi, Madagaskar a Zimbabwe.