


Lavrov telefonoval s Tillersonem o situaci v Sýrii. Chtějí se i osobně sejít
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov měl se svým americkým protějškem Rexem Tillersonem telefonický rozhovor o situaci v Sýrii po pátečním raketovém útoku USA.



Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov měl se svým americkým protějškem Rexem Tillersonem telefonický rozhovor o situaci v Sýrii po pátečním raketovém útoku USA.



Podle zemí Evropské unie je americký útok v Sýrii přiměřenou odvetou za chemický útok, který se stal tento týden a který podle nich spáchal syrský režim prezidenta Bašára Asada. Francie, Německo, Česko nebo Británie podpořily Trumpův ozbrojený útok i přes to, že jeho působení v úřadu zatím spíš kritizovaly. Nový americký krok naopak rozhněval evropskou krajní pravici, která politiku Donalda Trumpa zatím nadšeně podporovala.



Donald Trump naznačil, že za nasazení chemických zbraní v Sýrii může ze strany USA přijít trest v podobě vojenského úderu. A cílem by byl režim Bašára Asada. Americký prezident zároveň uvedl, že by mohl udeřit i na Severní Koreu. Jde o obrat v dosavadní politice: Trump chtěl původně zasahovat jen tam, kde by byly přímo ohroženy zájmy USA. Signálem, že tento přístup se skutečně mění, by mohlo být i to, že z Rady pro národní bezpečnost byl odvolán poradce Steve Bannon.



Úterní chemický útok na severozápadě Sýrie, během kterého byla použita zakázaná bojová látka sarin, radikálně změnil slovník administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči syrskému režimu. Ještě minulý týden Bílý dům tvrdil, že jeho prioritou v Sýrii je porážka Islámského státu a nikoli odchod tamního prezidenta Bašára Asada. Z chemického útoku v provincii Idlíb, při kterém zahynulo několik desítek lidí, teď ale viní Američané, Němci i další státy přímo Asadův režim a syrské vládní letectvo. Přiblížil se tím Asadův konec? Jak zareagují Rusové? Nabízíme přehledné odpovědi na klíčové otázky.



Velká Británie, Francie i Spojené státy obvinily režim syrského prezidenta Asada z nových válečných zločinů. Poukazují na úterní nálet na syrské město Chán Šajchúv nedaleko regionálního centra Idlíbu, během kterého zabíjel zakázaný bojový plyn sarin. Zabil přes sto obětí, nejméně čtyři stovky dalších lidí mají zdravotní problémy. Rusko ale Asada brání. Podle něj patřil smrtící plyn povstalcům.



Pašování uprchlíků do Evropy je pro převaděče pořád velmi lukrativní byznys. I přes dramatický pokles počtu lidí, kteří se chtějí dostat nelegálně do některé ze zemí EU, jde stále o obchod s obratem ve výši několika miliard dolarů ročně. Běženci, kteří pašerákům zaplatí velké částky za cestu do Evropy, přitom nemají žádnou jistotu. Často čelí i vydírání. Pašeráci využívají během svých akcí sociální sítě a evropská policejní agentura Europol přiznává, že je velmi těžké je vystopovat. I přes uzavření tzv. balkánské trasy přitom tyto gangy loni propašovaly přes Srbsko do EU víc než 110 tisíc běženců.



Odminování území Iráku a Sýrie potrvá 40 až 50 let, uvedla Organizace spojených národů. Podle centra pro odstraňování min OSN (UNMAS) bude nutné do vyčištění území získaného zpět od teroristické organizace Islámský stát (IS) v Iráku investovat ročně až 180 milionů dolarů (4,6 miliardy Kč). "Budou to desítky let práce v těchto zemích. Bude to jako po druhé světové válce v Evropě, kde stále ještě sem tam nacházíme nevybuchlou munici," prohlásila v úterý šéfka UNMAS Agnes Marcaillouová. 50 milionů dolarů bude každoročně třeba vynaložit jen v Mosulu, aby se toto druhé největší irácké město zbavilo nebezpečných výbušnin. Část Mosulu je stále v rukou Islámského státu.



Nový americký prezident Donald Trump chtěl se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem začít od čistého stolu. Pokus o další "reset" vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem se ale nekoná. Bílý dům čím dál víc zaměstnává aféra, během které policie a americký Kongres vyšetřují loňské kontakty lidí z Trumpova štábu s Rusy. V reálné zahraniční politice jsou navíc zájmy USA a Ruska úplně protichůdné. Osobně se Trump s Putinem pravděpodobně setkají až v červenci během jednání skupiny G20 v Německu.



Naší prioritou už není sedět a soustředit se na vyhnání Asada. Naší prioritou je reálně se podívat na to, jak dát věci do pohybu, řekla v sídle OSN Nikki Haleyová. Také podle mluvčího Bílého domu Seana Spicera se musí USA zaměřit spíše na porážku Islámského státu a Asadovo prezidenství přijmout jako realitu.



Venezuelská opozice prohlásila prezidenta Nicoláse Madura za diktátora poté, co jemu nakloněný Nejvyšší soud v zemi převzal pravomoci parlamentu. Země se utápí v hluboké ekonomické krizi, ale demokraticky zvolení opoziční politici mají svázané ruce. Jediné, co jim zbylo, je spoléhat se na mezinárodní pomoc a sílu pouličních protestů. Klíčové pro budoucí vývoj situace proto bude, na čí stranu se postaví armáda. Ta ale zatím zůstává loajální Madurovu režimu.



Poprvé za šest let syrské války přesáhl počet uprchlíků v sousedních zemích a v Egyptě pět milionů. Oznámil to Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Syřané prchají hlavně do Turecka, Libanonu, Jordánska, Iráku a Egypta. Po celý loňský rok se jejich počet v těchto zemích držel podle UNHCR na 4,8 milionu. Od začátku letošního roku jich ale začalo přibývat a úřad OSN jich nyní registruje 5,008 milionu. V táborech je jich přes 488 000. Nejvíce uprchlíků je v Turecku, kde jich je více než dva miliony, a v Libanonu, který je v přepočtu na vlastní obyvatele (šest milionů) syrskou migrací postižen vůbec nejvíc.



Den poté, co byla v konžské provincii Kasai objevena těla dvou pracovníků OSN a jejich konžského kolegy, se proti misi vymezila americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová. Konžskou vládu označila za zkorumpovanou a navrhla snížení počtu vojáků na místě. Mise OSN v Kongu je s 19 000 vojáky a rozpočtem asi miliardy dolarů (přes 25 miliard Kč) největší misí mezinárodního společenství.



V Sýrii byla uzavřena dohoda, podle které bude evakuováno obyvatelstvo dvou vesnic v provincii Idlib a dalších dvou měst v provincii Damašek. Na dohodě se podílel Írán a Katar a podle SOHR je evakuace šíitských vesnic rozvržena do 60 dní. Opozice režimu prezidenta Bašára Asada to ale považuje za zastřený demografický přesun a shromažďování oponentů prezidenta Bašára Asada na jedno místo, tedy do Idlibu a daleko od hlavních center v západní Sýrii, která si chce režim udržet.



Američan Michael Sharp a Švédka Zaida Catalonová monitorovali jako pracovníci OSN dodržování sankcí uvalených na Kongo. Před pár týdnu byli ale uneseni v násilím zmítané provincii Kasai. Nyní podle mluvčí konžské vlády byla nalezena jejich mrtvá těla. V hrobě bylo nalezeno ještě třetí tělo, které patří jejich konžskému tlumočníkovi. Mluvčí OSN Farhan Haq však uvedl, že zatím nemůže totožnost obětí potvrdit.



Nový americký prezident Donald Trump už v předvolební kampani sliboval, že nenechá z "hloupé" ekologické politiky svého předchůdce Baracka Obamy kámen na kameni. Řekl, že zruší jeho omezení pro vypouštění emisí, a dodal, že ani v zahraničí nebudou USA pod jeho taktovkou dál "zelenat". Jako prezident teď Donald Trump ekologickou agendu svého předchůdce opravdu demontuje. Zrušil nové přísné limity spotřeby pro automobily. Krotit emise skleníkových plynů nebudou zřejmě muset ani americké uhelné elektrárny. Trump taky zastavil americké příspěvky do klimatického programu OSN. USA nejspíš taky nesplní své závazky z Pařížské klimatické dohody z prosince 2015.



V bojích s islamisty zemřelo na Sinajském poloostrově deset egyptských vojáků. Vládní jednotky zabily 15 extremistů a sedm lidí zadržely. Zničily také velké množství výbušnin a zmocnily se zbraní a vybavení vzbouřenců. S odvoláním na armádu o tom ve čtvrtek informovala agentura AP. Na severu Sinajského poloostrova platí nejméně do konce dubna výjimečný stav. Islamisté se snaží svrhnout vládu prezidenta Abdal Fattáha Sísího. Útoky znásobili v roce 2013 po sesazení tehdejší hlavy státu Muhammada Mursího, jenž byl zvolen za islamistické Muslimské bratrstvo. Na Sinajském poloostrově působí v pozorovatelské misi OSN i čeští vojáci. Úkolem mise je podpora plnění izraelsko-egyptské mírové dohody.



Ze západní části iráckého Mosulu už kvůli těžkým bojům uteklo na 180 tisíc civilistů. Dalších až 320 tisíc lidí se podle OSN pokusí uprchnout v následujících týdnech, pokud boje mezitím neutichnou. Ti, kteří v Mosulu zatím zůstávají, přežívají v otřesných podmínkách bez vody, léků a elektřiny. Irácká armáda se s podporou od mezinárodní koalice vedené Spojenými státy snaží z města vyhnat radikály z Islámského státu. Ofenziva v Mosulu začala loni v říjnu, v polovině února koalice zaútočila na islamisty v západní části města.



Podle indexu štěstí se nejlépe žije ve středoamerické Kostarice. Země investuje do zdraví, vzdělání a obnovitelných zdrojů. Autor žebříčku, britský think-tank New Economics Foundation, zařadil Česko až na 64. místo. Přes značnou konzumaci, která negativně dopadá na ekologii, u nás neexistují propastné rozdíly mezi lidmi a dožíváme se vysokého věku.



Hospodářská a sociální komise OSN pro západní Asii, která sdružuje osmnáct arabských států, ve středu zveřejnila zprávu hovořící o tom, že Izrael uplatňuje vůči Palestincům režim apartheidu. Autory dokumentu jsou dva Američané, bývalý zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva Richard Falk a profesorka politologie Virginia Tilleyová. "Izrael zavedl režim apartheidu, který vládne palestinskému lidu jako celku," stojí ve zprávě podle agentury Reuters. Generální tajemník OSN António Guterres se ovšem od dokumentu distancoval, ostře ho odmítly i Spojené státy. Izrael v první reakci přirovnal práci k nacistické propagandě.



Podle agentury Reuters operuje na egyptském území nedaleko libyjských hranic 22 ruských vojáků. Zprávu však oficiální úřady v Moskvě ani v Káhiře nepotvrdily. Panují ale obavy, že se Rusko snaží podpořit generála Chalífu Haftara. Ten stojí proti oficiální vládě v Tripolisu, kterou podporuje OSN. Rusko by tak mohlo podle některých médií navázat na mocenské postavení, které měl tehdejší Sovětský svaz za vlády Muammara Kaddáfího.