Rada bezpečnosti OSN v sobotu jednomyslně schválila návrh USA na nové sankce vůči KLDR. Na jejich základě může Pchjongjang přijít asi o třetinu svých ročních příjmů z vývozu. Informovala o tom agentura Reuters. OSN tak reaguje na jaderný program severokorejského režimu. Jen v červenci testovala KLDR dvě balistické střely.
Prezident Donald Trump oznámil rozhodnutí o odstoupení od dohody na počátku června. Uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl. Uvedl ale také, že je otevřený novému projednání podmínek dohody. Oficiální oznámení je považováno převážně jako symbolické, protože země může odstoupit od nové mezinárodní dohody, jakou je pařížská dohoda o klimatu, nejdříve tři roky poté, co vstoupí v platnost.
Bezpečnostní situace v Afghánistánu se po více než 15 letech od svržení Tálibánu neuklidňuje. Teroristické hnutí v posledních měsících stále častěji útočí na bezpečnostní složky i civilisty. V loňském roce si násilnosti vyžádaly rekordní počet civilních obětí a raněných. Jednou z nich byla i dcera Shayesty Khana, která při útoku na jejich dům přišla o nohu. Otec sedmi dětí zoufale sháněl peníze pro potřebnou léčbu. Pomoc nakonec přišla až z České republiky.
Italský parlament ve středu schválil vyslání armádních plavidel do libyjských vod ve snaze bojovat proti pašerákům lidí. Libyjský generál Chalífa Haftar, který vede samozvanou Libyjskou národní armádu (LNA), to však odmítá. Je spřízněn s kabinetem na východě země, který nemá mezinárodní uznání. OSN uznává vládu v Tripolisu v čele s premiérem Faízem Sarrádžem.
Spojené státy tlačí na Čínu, aby zasáhla proti Severní Koreji. Podle serveru Politico uvažuje americký prezident Donald Trump o ekonomických sankcích vůči Číně. Washington chce, aby Peking donutil Pchjongjang omezit nebo zrušit program vývoje jaderných zbraní a raketových střel.
Podle volební komise přišlo k nedělním volbám do Ústavodárného shromáždění 41,53 procenta voličů a až osm milionů se vyslovilo pro to, aby se v rukách socialistického prezidenta Nicoláse Madura koncentrovala téměř veškerá moc. Opozice a experti naproti tomu soudí, že svůj hlas odevzdaly jen dva až tři miliony lidí. Opozice volby označila za nedemokratickou snahu o upevnění režimu prezidenta Madura a vyzvala k demonstracím proti ustavení nového Ústavodárného shromáždění. Při střetech mezi demonstranty a policií v den voleb zemřelo 10 lidí.
Prezidentka Chile Michelle Bacheletová má před sebou poslední zhruba půl roku vládnutí. Zejména chilské ženy na ni budou vzpomínat jako na osobnost, která zlepšila jejich postavení v řadě oblastí. Například se jí povedlo částečně povolit potraty. Až Bacheletová svůj úřad opustí, nezbude na americkém kontinentu jediná ženská vůdkyně. Jde o výraznou změnu zejména na území Latinské Ameriky, kde v minulých letech vládlo žen hned několik.
Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal s představiteli Libye o vytvoření jednotné libyjské vlády, která by zavedla v zemi pořádek. Dva ústřední rivalové, premiér mezinárodně uznané libyjské vlády Faíz Sarrádž a libyjský maršál Chalífa Haftar, se na schůzce v pařížském zámečku dohodli na příměří a volbách příští rok na jaře. Podle odborníků je ale jejich dohoda vágní a někteří se obávají růstu vlivu Haftara. Macron ale považuje vytvoření společné vlády v Libyi za důležité.
Námořní operace EUNAVFOR Sophia, která se ve Středozemním moři snaží rozbíjet pašerácké sítě, bude fungovat nejméně do konce roku 2018. V úterý o tom rozhodly členské státy EU. Původní mandát měl vypršet 27. července. Evropská unie operaci spustila před více než dvěma lety. Důvodem byla uprchlická krize.
V Istanbulu začal soud se sedmnácti novináři z tureckého opozičního deníku Cumhuriyet. Obžalovaní mohou za údajnou podporu teroristických organizací dostat až 43 let ve vězení. Ochránci lidských práv tvrdí, že obžaloba je absurdní a turecké úřady útočí na svobodu projevu. Podle agentury Reuters protestovalo před budovou istanbulského soudu několik stovek lidí. Očekává se, že jednání soudu potrvají do pátku.
Dobyli jsme Mosul, hlásila před více než dvěma týdny irácká armáda. Město osvobodila z rukou takzvaného Islámského státu za pomoci mezinárodní koalice vedené Spojenými státy. Mosul je však zcela zdevastovaný, zejména jeho západní část, kde probíhaly nejtěžší boje. V ulicích jsou stále mezi hromadami trosek také stovky lidských těl. Ta ve čtyřicetistupňových vedrech hnijí, všude je cítit pach smrti. Záchranáři nemají potřebné vybavení, jejich práce tak probíhají jen pomalu.
Interpol má seznam 173 jmen islamistů, kteří podle něj představují hrozbu v podobě sebevražedných atentátů v Evropě. O listině informoval britský list The Guardian. Interpol jména osob získal od amerických tajných služeb. Na konci května je předal evropským úřadům, které nyní žádá o spolupráci při monitorování těchto osob.
Na seznamu požadavků, jejichž splnění po Kataru vyžadují Saúdská Arábie, Bahrajn, Egypt a Spojené arabské emiráty, zůstalo z původních 13 bodů pouze šest položek. Arabské státy Katar obviňují z podpory terorismu a ze sbližování s Íránem. Země kvůli neshodám přerušily s Katarem diplomatické styky a zavedly dopravní a ekonomické sankce.
Dvacet mrtvých civilistů a několik desítek zraněných. Taková je bilance náletu v provincii Táizz v jižním Jemenu. Počet mrtvých civilistů potvrdila jemenská vláda, podle níž jsou mezi oběťmi i ženy a děti. Ve válce, která v Jemenu zuří od roku 2014, proti sobě stojí vláda a šíitští povstalci. Za oběť jí padlo už 10 tisíc lidí a milion Jemenců je na útěku ze svých domovů. V zemi se navíc šíří cholera.
Více než 2000 lidí muselo v úterý kvůli požárnímu poplachu krátce opustit newyorské sídlo Organizace spojených národů. Opatření postihlo i českého ministra životního prostředí Richarda Brabce, který se v OSN účastní debaty o naplňování cílů udržitelného rozvoje. "Před chvílí celou budovu evakuovali, ale už jsme zpět a naladěni," napsala na twitteru Brabcova mluvčí Petra Roubíčková. Diplomaté, zaměstnanci a návštěvníci se do sídla OSN na nábřeží řeky East River mohli vrátit zhruba po 25 minutách, když prohlídka ukázala, že areál je bezpečný. Problémy vyvolalo čidlo v technickém zázemí, které upozornilo na možný vznik požáru.
Koalice arabských zemí zakázala přílet Letadla OSN s humanitárními pracovníky do jemenské metropole Saná, kterou ovládají povstalci. Letadlo dostalo zákaz přiletět krátce před startem v Džibutsku. "Koalice tvrdila, že by nebylo možné zajistit bezpečnost novinářů v povstalci kontrolovaném regionu a doporučila jim, aby cestovali komerční leteckou dopravou," uvedl mluvčí Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) v Jemenu Ahmad bin Lassúad. Na palubě cestovali tři novináři BBC.
Česká republika zaostává za západními zeměmi, politicky je podle předsedy organizace Social Watch před rokem 1989. Česko svou nízkou nezaměstnaností a ekonomickým růstem zastírá vysokou míru chudoby, ukazuje analýza organizace. Tou jsou ohroženy především matky samoživitelky a ženy starší 65 let. Social Watch je mezinárodní síť sdružující několik set občanských organizací bojující proti chudobě a diskriminaci.
Počet civilních obětí bojů v Afghánistánu za letošní první pololetí opět vzrostl. Podle bilance OSN zemřelo 1662 osob a přes 3500 lidí bylo zraněno. Loni za totéž období přišlo v Afghánistánu o život 1601 civilistů, počet raněných byl zhruba stejný. Ze statistiky OSN vyplývá, že 40 procent civilních obětí mají na svědomí výbušniny - miny i podomácku vyrobené bomby. Zpráva asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) uvádí, že pětina z obětí přišla o život v Kábulu. Statistika svědčí o stále se zhoršující bezpečnostní situaci v Afghánistánu, kde povstalecké hnutí Tálibán stupňuje své aktivity a dobývá další území. Za celý loňský rok v této asijské zemi zahynulo 3498 civilistů.
Šéfka zahraniční politiky EU Federica Mogheriniová v úterý vzkázala Spojeným státům, že jaderná smlouva s Íránem nepatří jedné zemi, nýbrž mezinárodnímu společenství. Jadernou dohodu Teherán uzavřel v roce 2015 se šesti mocnostmi včetně USA za bývalého prezidenta Baracka Obamy. Jeho nástupce Donald Trump se vůči ní ostře vymezuje.
Podle údajů regionální vlády iráckého Kurdistánu z roku 2015 bylo v regionu během pěti let zabito v důsledku domácího násilí na tři tisíce žen. Jen vražd ze cti registrují letos tamní úřady čtyřiadvacet. Mladou Lavu její bratři zahrabali zaživa do země za to, že se nechala jistým mladým mužem odvézt autem z práce. Žena ale měla štěstí, zachránil ji švagr. Kurdská regionální vláda v roce 2012 spustila pětiletý program s cílem potírat násilí páchané na ženách a označila jej za svoji prioritu. Irácké úřady vraždy ze cti moc neřeší, tresty jsou mírné.
