Dlouhé, zlaté a vlnité kadeře byly jeho chloubou, kterou si pěstoval šest let. Pak se ale Kryštof Kalát (13) dozvěděl o dětských onkologických pacientech a možnosti věnovat jim vlasy. Neváhal a vrhnul se do přípravy projektu Dám Ti kus sebe, za nějž nyní získal od Člověka v tísni Cenu Gratias Tibi v kategorii základních škol.
Umělé oplodnění podstupuje čím dál více žen. Loni Češky absolvovaly celkem 39 tisíc cyklů, což je o zhruba tisícovku více než v předchozím roce. Onkologové ale varují, že tato terapie není bez rizika. V jejich ordinacích přibývá pacientek, které umělé oplodnění podstoupily. Na zvýšené riziko vzniku neinvazivních nádorů prsu poukazuje také nedávná rozsáhlá britská studie. Reprodukční centra ale na svých stránkách ženy uklidňují, že hormonální stimulace žádné negativní dopady na organismus nemá. "Rozhodně není pravda, že ženám nějaké informace zatajujeme,” říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Kateřina Veselá, ředitelka brněnského centra Repromeda.
Léky proti metastázím neexistují, kdyby se povedlo zastavit metastázování, většina zhoubných nádorů by se přeměnila v nemoci chronické, daly by se déle léčit. Falešné naděje nevzbuzujeme, přicházíme s novým konceptem léčby, říká biolog Jan Brábek z Univerzity Karlovy a mezinárodního výzkumného centra Biocev. Společně se svým týmem vymyslel nový koncept, takzvanou migrastatickou léčbu. Liga proti rakovině ho v prosinci 2018 ocenila už podruhé za významnou práci v oboru onkologie. Rakovina je podle něj obtížně porazitelná, ale budeme prý nemoc čím dál tím víc vytěsňovat a přežívání pacientů bude delší.
Dům pro Julii by měl stát do tří let, máme podporu města i přislíbený pozemek. Dětský hospic bude hlavně pomoc rodinám, rodiče nejsou připraveni, že by měli přežít svoje dítě, péče je velmi náročná, chceme pracovat s celou rodinou, říká Radka Vernerová, zakladatelka dětského hospicu Dům pro Julii. Dodává, že stát spolupracovat chce, ale budou nutné legislativní změny, chybí především finance na provoz, ale všichni jsou si vědomi toho, že odlehčovací služby chybí, dítě by mělo mít možnost být doma s rodiči až do posledních chvil.
Kriminalisté z Havlíčkova Brodu ukončili vyšetřování podvodné sbírky na nemocného Vojtíška. Obvinili dvaačtyřicetiletou a devatenáctiletou ženu, jež si podle vyšetřování vymyslely onkologicky nemocného chlapce a na Facebooku pořádaly v roce 2017 sbírku na jeho léčbu. Podvedly nejméně 158 lidí a získaly stovky tisíc korun, uvedla policie.
Čím úspěšnější je léčba rakoviny, tím méně umírá pacientů. Náklady na péči o ně tak rostou a náhrady od pojišťoven je nestačí pokrývat, upozorňují onkologové na paradox moderní medicíny, který ohrožuje hospodaření českých nemocnic. Ministerstvo na jednu stranu tvrdí, že se v budoucnu nevyhneme spoluúčasti pacientů, na druhou stranu chystá proplácení některých vyšetření a výkonů, za něž se dosud platilo.
Na začátku října odstartovalo hračkářství Agátin svět ve spolupráci s organizací Radost dětem speciální projekt, jehož cílem je obdarovat děti z onkologických oddělení osmi českých nemocnic vhodnými hračkami. Během jednoho měsíce se celkově podařilo vybrat 160 tisíc a sbírka stále pokračuje. Sestry Křížovy, které za hračkářstvím stojí, mají v plánu vybrat minimálně o dalších 20 tisíc korun víc.
Léčbu všech pacientů s rakovinou budou nově řídit komplexní centra. Udělají základní vyšetření a plán léčby, pak případně pacienta odešlou do menší nemocnice. Počítá s tím pilotní projekt Všeobecné zdravotní pojišťovny pro Prahu, střední Čechy, Brno a jižní Moravu. Slibuje si od něj lepší efektivitu a vhodnější péči. Ročně přibývá v Česku přes 87 tisíc pacientů s nádorem, zkušenost s rakovinou jich má přes 560 tisíc.
Vše začalo černou pihou na zádech. Pokračovalo vyoperováním 32 uzlin z podpaží, nálezem na obratli a metastázemi v játrech. Nyní se díky imunoterapii Martin Topol (29) uzdravuje.
Studie porovnávala data o léčbě a přežití u celkem 1,9 milionu onkologických pacientů v rámci americké databáze National Cancer Database.
Se šarlatány jsem se nesetkala poprvé, už jsme praktiky Aktipu dříve odmítli, je mi líto lidí, kteří uvěří, že jim chce někdo pomoci a zneužije toho, že jsou v těžké situaci, říká Jana Prausová, předsedkyně České onkologické společnosti. Neumíme vyléčit rakovinu, je to velmi složitý proces, došlo ale k spontánnímu uzdravení, říká Vladislav Chvála, předseda Společnosti psychosomatické medicíny České lékařské společnosti JEP.
Řešíme, jak zlepšit umírání v nemocnicích, domácí hospicová péče má přenést nemocniční možnosti do domácího prostředí, rodina a umírající jsou často na smrt nepřipraveni, že smrt přichází se dá poznat, říká Ondřej Sláma, onkolog a expert na paliativní péči. Dodává, že ze smrti se stala záležitost, kterou jsme zcela předali do nemocnic.
Je to ostuda české medicíny, tohle onemocnění nemá vůbec existovat, když se všichni chovají správně. Češi dramaticky podceňují prevenci, zdravotní péče je zdarma a lidé mají pocit, že když se něco stane, stát to prostě vyřeší, říká David Cibula, vedoucí Onkogynekologického centra VFN v Praze a úřadující prezident Evropské společnosti gynekologické onkologie. Dodává, že očkování je vhodné pro všechny ženy, ne jen pro mladé dívky před zahájením sexuálního života. Sám se zúčastní cyklojízdy Ride4Women, během které lékaři ujedou 1620 kilometrů na kole v mezinárodním pelotonu na podporu prevence a léčby rakoviny děložního čípku.
Nádor je velmi inteligentní, zotročí imunitní systém pacienta, autoimunitní vakcína vlastní imunitě rozváže ruce, vedlejší účinky se u našich pacientů neobjevily, nebo jsou minimální. Věříme, že imunoterapie bude lepší, než chemoterapie, ale zatím musíme kombinovat všechny možnosti, které máme, u dětí jsme v začátcích, je třeba kombinovat různé typy imunoterapie, musíme velmi pečlivě vyvažovat přínosy a rizika, říká Jaroslav Štěrba, přednosta Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno. Dodává, že farmaceutickým firmám se nevyplácí vyrábět léky na rakovinu pro dětské pacienty, je to prý prostor hlavně pro akademickou půdu.
Není to smutné povolání, pro mě je nesmírně naplňující, jak moc můžeme dětem pomoci ve fázi léčby i potom, hlavní je uvědomit si, že to, že onemocnění někam pokročilo, není naše vina a musíme o dětského pacienta i rodinu pečovat i potom paliativně, říká dětská onkoložka Lucie Hrdličková. Dodává, že dětská paliativní péče téměř neexistuje, a proto většina dětí s vážnou diagnózou umírá v nemocnicích. Sama založila Den dětské onkologie a akcí se snaží upozornit na závažná onemocnění u dětí. Letos se zaměří na nádory mozku. Vnímání rakoviny ve společnosti se prý zlepšuje, vznikají rodičovské organizace a aktivní jsou i rodiny pacientů.
Pomoc umírajícím dětem a jejich rodinám je na většině míst v Česku nedostupná. Chybí především dostupnost zdravotních a sociálních služeb. Rodiny tak kromě nedostatku organizací poskytujících péči pro nevyléčitelně nemocné děti trpí nedostatkem informací, chybí proškolené týmy s odborným vzděláním nebo finanční pomoc. Nemocnice přitom rodinám neposkytují v této oblasti téměř žádnou podporu. Rodiče tak mohou oslovit pouze čtyři organizace, které se o děti starají v domácím prostředí, ale působí pouze v některých částech republiky. Péče se ale nehradí ze zdravotního pojištění. Rodiny nemocných dětí se tak častokrát nachází v zoufalých životních situacích a ve společenské izolaci.
Nedávný nález rakoviny na prstu pravěkého člověka, který žil před 1,7 milionu let, byl jak v médiích, tak samotnými autory studie prezentován jako věc, která může změnit pohled na zákeřnou nemoc. Moderní medicína má podle nich tendenci předpokládat, že rakovina vznikla v důsledku moderního života. To ale popírá přední český onkolog Josef Koutecký, podle kterého jsou podobné myšlenky dávno vyvráceny a jsou dohledány i starší nálezy rakoviny v těle. "V britském muzeu je kostra dinosaura, na které je prokazatelně vidět nádorové onemocnění. A všichni víme, že dinosaurus žil daleko dříve než předkové či prapředkové člověka," říká.
Čeští přední onkologové vydali zprávu, ve které pacientům s rakovinou prostaty nedoporučují, aby dávali přednost terapii za pomocí protonů před klasickým ozařováním. Lékaři tvrdí, že léčba pronoty má více vedlejších účinků. Podle zdravotního ředitele protonového centra Jiřího Kubeše ale vychází výbor z rozporuplné zprávy. Kubeš naopak předkládá vlastní údaje. A podle nich pacienti s rakovinou prostaty, kteří se léči za pomoci protonů, mají až třikrát nižší výskyt pozdějších nežádoucích účinků.
Zdenka Wasserbauerová z Otrokovic (75) pracovala celý život v Barumce jako účetní. Když jí bylo 56 let, onemocněl její vnuk leukémií. Seznámila se s malými onkologickými pacienty a s problematikou leukémie a začala shánět lidi do registru dárců kostní dřeně. Do klasického důchodu nikdy neodešla, nemá čas. Již 19 let totiž objíždí školy a pracoviště, pořádá přednášky a shání nové lidi do registru. Získala jich už neuvěřitelných 7700. Za to, že se náš vnuk uzdravil a že jsme nemuseli prožívat smutek jako jiné rodiny, tak tomu životu mám co vracet. Vezmu prášek, namažu koleno a jdu shánět další dárce," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Zdenka Wasserbauerová.
Žlučník sice lidem odoperují stejně, zaplaceno za to ale dostanou jinak. Rozdíly v tom, jaké sumy platí pojišťovny různým českým nemocnicím, jsou až trojnásobné. To se nyní změní. Ministerstvo zdravotnictví začalo připravovat nový úhradový systém. Nemocnicím se přestanou posílat paušální částky, které často neodráží kvalitu ani množství odvedené práce, místo toho budou rozhodující jen skutečně provedené výkony. Každý z nich navíc dostane novou cenovku. Jak vysokou částku za něj pojišťovny zaplatí, navrhne tým odborníků z Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Co vše se změní, vysvětlil v rozhovoru po Aktuálně.cz ředitel ústavu Ladislav Dušek.
