Na pražském Žižkově najdete unikát - dvoupodlažní kaplovou hrobku v klasicistním stylu. Hrobka, která je nyní na prodej, po kompletní renovaci dosahuje výšky pěti metrů a 26 metrů čtverečních. I přes historický vzhled je vybavena moderním solárním systémem. Jedná se o jedinou hrobku s elektřinou na Olšanských hřbitovech.
Při osvobozování Československa od nacistů padlo asi 144 tisíc vojáků Rudé armády. Kvůli tomu na mnoha místech v zemi vznikla čestná pohřebiště. Aktuálně.cz se podívalo na dva hřbitovy, v Praze a v Brně, aby zjistilo, jak se Češi o hroby starají tři roky poté, co potomci některých z tehdy padlých válčí na Ukrajině.
Alexander Eret, kterého nynější kandidát na ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v kauze Olšanských hřbitovů, tvrdí, že Fremra při hlavním líčení opakovaně upozorňoval na manipulace ze strany vyšetřovatelů StB. V rozhovoru pro časopis Respekt prohlásil, že česká justice po roce 1989 Fremrův rozsudek nerevidovala, protože s ním "drží basu".
Brutalistnímu komplexu někdejší ústředny na pražském Žižkově lidé přezdívali "Štrougalova věž" nebo "žižkovský Mordor". Oficiálně nesla název Ústřední telekomunikační budova. Skoro půl století byla dominantou této části Prahy, viditelnou z širého okolí. Nyní začala její demolice.
Od zrušení hřbitova v Pernerově ulici v pražském Karlíně uplynulo více než 120 let, pod zemí ale stále zůstávají ostatky stovek těl. Protože se na pozemku začne brzy stavět, pustili se do práce archeologové a antropologové. Dosud odkryli zhruba 600 hrobů a našli tisíc koster. Kromě kostí a náhrobků objevili křížky, růžice, ale třeba i zubní protézu. Nalezli také vlakovou točnu po zaniklé továrně.
Zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra je autorem nejen velkých staveb. Příkladem jsou hroby a hrobky, které najdeme po celé České republice, především pak na významných hřbitovech v Praze.
Správa pražských hřbitovů vypověděla pravoslavné církvi smlouvu o užívání krypty na Olšanských hřbitovech v Praze. Podle správy církev kryptu, která je kulturní památkou, poškozovala a udělala si z ní sklad, jak uvedl Radiožurnál. Zástupci církve podle něj výpověď odmítli jako politické rozhodnutí. Podle Deníku N důvodem výpovědi bylo mimo jiné to, že církev v kryptě pořádala hostiny.
Na Olšanské hřbitovy v Praze dorazili i letos čeští a slovenští přívrženci ruského motorkářského klubu Noční vlci. Ten je známý svou blízkou vazbou na Vladimira Putina a ruské nacionalisty. V jejich řadách přijel i poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Na československé motorkáře čekala i skupina odpůrců s vlajkami NATO a Evropské unie. Tuzemští Noční vlci už předtím byli v Brně a Ostravě.
Zatímco většina lidí se v těchto dnech před 74 lety ještě radovala z osvobození Československa americkou a Rudou armádou, pro mnohé začínala nedobrovolná cesta do míst, odkud se málokdo vrátil. Vozy sovětské tajné služby si začaly jezdit pro nepohodlné osoby a odvážely je do sovětských pracovních táborů na Sibiři. Památku těch, které tento osud potkal, si v pátek připomněli lidé na Olšanských hřbitovech v Praze.
Členové kontroverzního ruského motorkářského klubu Noční vlci se v pondělí na své cestě do Berlína zastavili na Olšanských hřbitovech v Praze, aby uctili památku ruských vojáků padlých za druhé světové války. Více než stovku ruských i českých motorkářů přišly podpořit další desítky příznivců. U brány na hřbitov pak ne ně čekaly dvě desítky demonstrantů s vlajkami EU, USA a NATO. Konflikt ale podle reportéra ČTK hned v počátku policisté zažehnali. Obě skupiny pak oddělili těžkooděnci.
Důvody k námitkám jsou srozumitelné. Ale také přízemní.
Kromě krádeží kovů a sprejerství trápí největší český hřbitov nový druh vandalství. Strhávání celých náhrobků. Paradoxem přitom je, že to mají nejspíše na svědomí lidé, kteří chtějí vlastně konat dobro. Jen na to jdou zcela špatně. "Je zřejmé, že chtějí strhávat břečťany, jenže to dělají tak neodborně, že často poničí celý náhrobek. Navíc riskují, že na ně těžký náhrobek spadne," stěžuje si šéf Správy pražských hřbitovů Karel Kobliha. "Jsou to skutečně drastické škodní události," říká dále ředitel. Jen za minulý rok bylo podle něj takto poškozeno více než dvacet náhrobků za zhruba půl milionu korun.
Olšanské hřbitovy s rozlohou téměř 51 hektarů patří k největším pohřebištím v Praze a kromě desítky slavných osobností zde můžeme nalézt i celou řadu architektonicky a umělecky zajímavých náhrobků. Své stopy zde zanechal Josef Gočár, Jan Kotěra, Josef Mánes i Václav Myslbek. Díky iniciativě Klubu za starou Prahu a projektu adopce Správy pražských hřbitovů se ze tří stovek do projektu zařazených hrobů podařilo 130 zrekonstruovat.
Vstup na Olšanské hřbitovy je po nedělní bouři částečně omezen. Polomy odstraňují zaměstnanci hřbitova od časných ranních hodin s pomocí těžké techniky. Celkem zde popadalo asi 40 stromů. Podle ředitele Správy pražských hřbitovů Karla Koblihy se lidé nemusí bát přijít, jen žádá o respektování zákazu vstupu do míst, která jsou označena páskou. Na svátek zesnulých, 2. listopadu, by už neměl být provoz hřbitova nijak omezen.
Jen hodiny po ukončení druhé světové války začala sovětská tajná policie zatýkat československé občany původem ze zemí ovládaných Sovětským svazem. Jediným jejich proviněním bylo, že po roce 1920 utekli před bolševiky. Většina se domů nikdy nevrátila.
Z auditu bych nepřiznal téměř nic. Chyby, které jsou mi tam vytýkány, se odehrály za minulého vedení, nebo jsem je zdědil. Lidé z ČSSD nebyli spokojeni s tím, že jsem neposlouchal jejich rady a pokyny, říká odvolaný ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený. Dodává, že v auditu je mu vyčítáno špatné hospodaření, on prý ale ušetřil miliony. Mnoho věcí by prý udělal jinak, některé jeho chyby ale pramenily z manažerské nezkušenosti.
Ostatky známého ukrajinského básníka Oleksandra Olese (1878–1944), které byly počátkem roku exhumovány na pražských Olšanských hřbitovech, v pátek letadlem přepravili do Kyjeva. Oznámil to ukrajinský ministr kultury Jevhen Nyščuk. Umělec, který strávil posledních 20 let života v Praze, bude pohřben v neděli na čestném místě kyjevského Lukjanivského hřbitova. Na obřad podle ministra zřejmě přijede i básníkova příbuzná, která žije v Kanadě, a mši za zesnulého povede patriarcha ukrajinské pravoslavné církve Filaret. Olesovy ostatky byly exhumovány, protože do jeho hrobu na Olšanech byl uložen jiný člověk. Situaci na Ukrajině pak řešila nejvyšší místa včetně prezidenta Petra Porošenka a vlády.
Přesně před 48 lety, 25. ledna 1969, byl pohřben Jan Palach. O smutečním průvodu, jehož se zúčastnily desetitisíce lidí, i rodinném rozloučení na Olšanech vypráví evangelický kněz Jakub Schwarz Trojan, který tehdy nad hrobem pronesl kázání.
Na protest proti cenzuře a upevňování komunistické moci se 16. ledna 1969 upálil student Jan Palach. Jeho odkaz naplnily až po dvaceti letech demonstrace, které přiblížily pád komunismu u nás.
Do Kyjeva, odkud utekl v roce 1919, se v brzké době vrátí ostatky významného ukrajinského básníka Oleksandra Olese, které byly počátkem roku exhumovány na pražských Olšanských hřbitovech. Aktuálně.cz to sdělil pražský magistrát s tím, že se na tom dohodl radní pro sociální oblast Daniel Hodek (ČSSD) se zástupci ukrajinské ambasády. Na exhumaci Olesových ostatků reagovaly ukrajinské špičky včetně prezidenta Petra Porošenka, který nařídil ministrům zajistit jeho převoz zpět do vlasti.
Na pražských Olšanských hřbitovech byly minulý týden exhumovány ostatky ukrajinského básníka Oleksandra Olese, když do jeho hrobu měla být uložena rakev s jiným zemřelým. Ukrajinští politici v čele s prezidentem Petrem Porošenkem teď řeší, jak po více než sedmdesáti letech od jeho smrti dostat ostatky exilového literáta zpět do vlasti. Ty však zatím zůstávají v depozitáři Správy pražských hřbitovů (SPH). Ukrajinští diplomaté už o jejich vydání zahájili jednání s českými úřady. Poslední slovo má však podle zákona nájemce hrobu, ten však zemřel a o jeho dědici teprve rozhodne dědické řízení.
Červenou barvou kdosi polil hrob komunistického prezidenta Klementa Gottwalda na Olšanských hřbitovech v Praze. K incidentu došlo už na konci srpna. Rudá barva na pomníku překrývá nápisy jmen lidí, kteří v hrobě leží. Kromě Gottwalda a jeho manželky Marty jsou to spisovatelka Marie Pujmanová a další příznivci komunistického režimu.
Sobotka v reakci na prezidentova vyjádření popřel, že by protiruské sankce skončily do konce roku, a také zpochybnil členství Ruska v Evropské unii.
Hřbitovy nejsou jen skládka ostatků, ale i místo paměti národa. Tím, že tam bude naučná stezka nebo výstava, se klid pohřebiště neruší, říká ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený.
V Praze na Olšanských hřbitovech byl odhalen první digitální náhrobek v České republice. Stačí naskenovat kód do mobilu a můžete si listovat profilem zemřelého. Pořídit si ho můžete i vy.
