Strana, která proslula ochranou přírody, odmítáním jaderné energetiky a pacifismem, se postupně mění v postideologickou partaj, která se řídí hlavně realitou. Válka na Ukrajině nepřinesla do jejích postojů revoluci, jen přispěla k jejich dalšímu přirozenému vývoji. A Zeleným díky tomu v nejdůležitější zemi Evropy znovu rostou preference.
Když odjel německý kancléř Olaf Scholz na návštěvu Ukrajiny, řekl jsem si "no konečně", říká německý novinář českého původu Martin Nejezchleba. Popisuje, v čem ho šéf německé vlády zklamal, a vysvětluje, proč spolkové republice tak trvá, dodat válčící Ukrajině tolik požadované těžké zbraně. Redaktor německého listu Die Zeit byl v polovině června hostem podcastu Středoevropanka.
O budoucnost Evropy se neválčí jen na Donbasu. Zápas se o ni svádí i v hlavách lidí po celém kontinentu. A nemají-li jeho další směřování určovat extremisté, musí unijní vlády "zbrojit" i doma.
Představitelé tří největších ekonomik Evropské unie, německý kancléř Olaf Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi, vyrazili společně do Kyjeva. Navštívili zničené město Irpiň a sešli se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Garry Kasparov o nutné porážce jeho země: „Měl by to být šok pro občany, kteří si musí uvědomit krach Putinova modelu státnosti a zhroucení celého konceptu postaveného na imperiálním základě.“
Šéf německé opozice Friedrich Merz ve Spolkovém sněmu ostře kritizoval jako neuctivý komentář kancléře Olafa Scholze, že do Kyjeva nechce jet jako jiní lidé jen kvůli fotografii.
Filozof Habermas, nejvlivnější německý myslitel dneška, chválí Berlín za to, že si i tváří v tvář válce zachovává přísnou racionalitu a nepodléhá nejrůznějším morálním apelům. Volby v nejlidnatější spolkové zemi ale ukázaly, že lidé touží spíš po opaku.
Novinářka Anna Albothová na sebe upoutala celosvětovou pozornost, když zorganizovala pochod z Berlína do syrského Aleppa. V minulosti působila také na polsko-běloruské nebo řecko-turecké hranici, kde popsala problémy uprchlíků. V rozhovoru pro Aktuálně.cz srovnává své zkušenosti se současnou válkou na Ukrajině a mluví o evropské budoucnosti v otázce migrace.
Německo a především kancléř Olaf Scholz se v posledních měsících stali terčem kritiky své údajně nerozhodné reakce na ruskou invazi na Ukrajinu. Kyjev dlouhodobě protestuje proti úzkým vztahům Berlína a Moskvy, ale v posledních týdnech se situace vyhrotila, když ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk nediplomaticky Scholze nazval "trucovitým wurstem".
Minulost mizí v zapomnění, Němci procházejí přerodem a začínají bojovat. Z lásky k humanitě se učí sahat po zbraních.
Západ svaluje vinu za ruské válečné zločiny jen a jen na Vladimira Putina. Aby to mohla být pravda, musel by ruský národ vypadat alespoň o něco lépe než jeho lídr.
„Německá společnost s sebou ještě pořád nese následky toho, co se stalo před sedmdesáti lety. Je přirozené, že Němci i dnes mají zábrany. Také vybavení německé armády je podprůměrné. Zbraně se ale na Ukrajinu měly výměnnou cestou posílat mnohem dřív,” říká bývalý europoslanec Milan Horáček a dodává: „Scholz se snaží lavírovat. Otázka je, jestli je schopen vyrovnat nálady ve společnosti."
Na spolkového kancléře Olafa Scholze prší kritika za to, jak váhá podpořit Kyjev dodávkami těžkých zbraní. Dalo by se namítnout, že jen drží linie, které narýsovaly generace jeho předchůdců. Jenže Scholzovým úkolem teď není na ně navazovat, nýbrž zpřetrhat, co roky budovali. Čím rychleji to dokáže, tím lépe pro něj i celou Evropu. A hlavně pro bránící se Ukrajinu.
Debata o americké základně ukázala, že jsme nepoučitelní. Pro populistu Babiše by byla větším nebezpečím noha amerického vojáka na české půdě, než jsou Putinovy válečné rakety, které křižují nebe nad Ukrajinou jen několik set kilometrů od našich hranic.
Německo dnes platí za jakéhosi univerzálního viníka neúspěšných mocenských her s Putinem, jež se nakonec vymstily celé Evropě. Je ale také společností, která jako jedna z prvních začala opravdu systematicky pracovat na své změně.
Nezapomeňme, že už mu to prošlo v Grozném, v Aleppu a v dalších městech a vesnicích. Nesmí mu to projít znovu. Jeho vina nesmí být smazána, zapomenuta.
Lídři Evropské unie by se ještě tento týden měli shodnout, že jejich země přestanou dovážet ruský plyn, ropu a uhlí. Politici sedmadvacítky se ve čtvrtek a v pátek scházejí ve Versailles ve Francii k neformálnímu summitu a právě tento politický příslib by měl ze schůzky vzejít. Zmiňuje to návrh chystané Versailleské deklarace, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Válka posunuje perspektivy a dokáže spojovat i nespojitelné. Agresor může sehrát nezamýšlenou roli společného nepřítele, který změní léta nezměnitelné. Putin teď donutil Evropu, aby hledala odpověď na válku, již rozpoutal. Snad přitom objeví také to, čeho dosud nebyla schopna - jednotný postoj k Rusku.
Německá vláda ve středu souhlasila se zvýšením minimální mzdy na 12 eur (asi 294 korun) za hodinu. Pokud bude souhlasit parlament, kde mají vládní strany většinu, bude navýšení platit od 1. října. Kancléř Olaf Scholz, který z minimální mzdy 12 eur na hodinu učinil před loňskými parlamentními volbami svůj ústřední slib, označil rozhodnutí vlády za otázku respektu.
