Hlas odborářů v Česku je čím dál tím slabší. To je podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Deloitte jedním z hlavních důvodů, proč výdělky tuzemských zaměstnanců nerostou výrazněji. Statistiky potvrzují, že čeští zaměstnanci patří k nejméně angažovaným v EU. Jen za posledních deset let klesl počet členů zhruba o polovinu.
Česká pošta během několika let zvýší zaměstnancům platy. Zažehná tím hrozbu soudního sporu se zaměstnanci, kteří si stěžují, že na stejných pozicích nemají stejné platy. Zhruba 460 zaměstnanců z Brna, Olomouce a severní Moravy se rozhodlo podat žalobu. Šlo hlavně o řidiče a pracovníky v depech, kde se překládají balíky. Odbory se totiž dostaly k údajům, že tihle lidé dostávají měsíčně průměrně o tři tisíce méně než pracovníci v Praze. Na středečním jednání se podle Pohla z odborů SOS 21 dohodlo, že odboráři žalobu nepodají. Budoucí vedení pošty bude platy dorovnávat, začít by se mělo od dubna.
Pondělní rozhodnutí vlády prolomit těžební limity v lomu Bílina vyvolalo rozporné reakce. Kabinet jednoznačně podpořili prezident Miloš Zeman, předák odborářů Josef Středula nebo poslanec vládní ČSSD za Ústecký kraj Jaroslav Foldyna. Lidovci, kteří jsou taktéž součástí vládní koalice, schvalují prolomení limitů za podmínky, že vytěžené uhlí budou využívat přednostně teplárny. Proti se vyslovil ústecký poslanec opoziční TOP 09 Michal Kučera, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek nebo senátor za Stranu zelených Václav Láska.
Letecký dopravce Air France plánuje v roce 2016 zrušit skoro jeden tisíc pracovních míst. K propouštění přistoupí v případě, pokud se nedohodne s odbory na jiné možnosti. Aerolinky se potýkají se ztrátou a expandujícími nízkonákladovými přepravci z Blízkého východu, kteří jim přebírají klienty. Propouštění vyvolalo začátkem října protesty i fyzické útoky proti vedení společnosti. Kromě rušení pracovních míst hodlá Air France omezit i dálkové lety a počty letadel.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) očekává, že v nejbližších dnech začne inspekce práce prošetřovat pracovní podmínky a dodržování zákoníku práce v brněnské strojírenském firmě IG Watteeuw, jejíž zaměstnanci na přelomu září a října devět dní stávkovali. Za hlavní problém považuje Marksová nařizování práce o víkendech a její odměňování. To bylo klíčové i pro zaměstnance, kteří odmítají mimořádné směny o víkendu a chtějí zvýšit platy o 2,5 procenta. Minulý týden to přitom vypadalo, že se firma na výrobu převodovek do vlaků s odbory ústně dohodla. "Mysleli jsme, že se chýlí k dohodě, ale dostali jsme ránu pod pás," popsal dění místopředseda odborů Josef Kugler.
Je to už čtrnáct dní, co odboráři z Jablonce nad Nisou zveřejnili svou výzvu za navrácení důstojnosti autobusových řidičů (rozuměj zvýšit platy). Nic se dodnes nestalo. Nasedli tedy do autobusu a přijeli za ministrem dopravy. Nebyl v práci. Pracovníci tiskového odboru emisara přijali. Vyslechli ho a konstatovali, že pláče na nesprávném hrobě.
Zvýšení minimální mzdy dnes potvrdil slovenský premiér Robert Fico. Levicová vláda rozhodla o růstu minima o 6,6 procenta na 405 eur poté, co se nedohodli zaměstnavatelé s odbory.
Podporu takzvané jablonecké výzvě dnes vyjadřují řidiči autobusů po celé zemi. Politikům vzkazují: Máme dost soutěží na nízkou cenu, nelíbí se nám poměry ve veřejné dopravě. Podmínky veřejných zakázek totiž vedou k nízkým mzdám řidičů. V Praze míří odboráři na ministerstvo dopravy.
V podniku se ale zatím pracuje, situace se bude řešit příští týden. Zaměstnanci společnosti stávkovali devět dní, ve středu svůj protest ukončili po ústní dohodě s personálním ředitelem společnosti. Hlavním problémem byly přesčasy, které firma lidem o víkendech pravidelně nařizovala.
Odboráři České pošty zjistili, že lidé na stejných pozicích berou na Moravě méně než zaměstnanci v Praze. To přitom zakazuje zákoník práce, pokud firma toto rozdílné odměňování nedokáže vysvětlit odlišnými pracovníky nároky. Stejný problém přitom řeší většina dalších zaměstnavatelů. Žalobu je podle odborů odhodláno podat asi 460 pracovníků České pošty z Brna, Olomouce a severní Moravy.
Zatímco hrubý domácí produkt na osobu loni v Česku dosahoval 84 procent průměru Evropské unie, mzdy odpovídaly jen 62 procentům unijního průměru. Rozdíl mezi oběma hodnotami je podle ekonoma Davida Marka nejvyšší v EU. Důvodů je podle něj několik. Vysoké náklady na práci nad rámec vyplácené mzdy, vysoký podíl průmyslu nebo také malá odborová angažovanost ve srovnání se zbytkem Evropy. Podívejte se na tabulku zemí.
Vláda dnes nepodpořila návrh, aby se do zákona vrátilo povinné zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě, které platilo do konce roku 2013. Novela ale přesto dostane šanci i díky tomu, že za ní stojí poslanci vládní ČSSD. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy jsou téměř dvě třetiny firem proti povinnému zastoupení, v největších společnostech ale nadále funguje beze změn.
Odbory Dopravního podniku Praha nesouhlasí s plánem primátorky Adriany Krnáčové odvolat současného ředitele DPP Jaroslava Ďuriše. V krajním případě jsou připraveni i stávkovat. Situaci má řešit na mimořádném jednání dozorčí rada podniku, kterou svolal náměstek Petr Dolínek. Ten si myslím,l že nejlepším řešením situace kolem odvolání ředitele dopravního podniku by bylo otevřené výběrové řízení.
Pohotovost se týká 1800 zaměstnanců chemičky u areálu u Litvínova na Mostecku. Důvodem je neshoda na dodatku ke kolektivní smlouvě ohledně růstu mezd. Stávkovou pohotovost už v pondělí vyhlásili odboráři České rafinérské, která Unipetrolu patří.
Stávková pohotovost se týká všech 600 zaměstnanců firmy. Odbory chtějí o 2000 korun vyšší mzdy a o svých požadavcích jednají s vedením firmy bez výsledku od května. Další jednání by mělo probíhat přes zprostředkovatele, kterého určí ministerstvo práce.
Na dotazy čtenářů odpovídal ekonom Michal Kozub.
Na pětiprocentní růst mezd (po odečtení inflace) zatím musí většina tuzemských zaměstnanců zapomenout. Vyplývá to z reakcí firem na požadavky odborů. Ekonomika sice výrazně roste, firmy ale musí investovat a vzpamatovat se z krize. Během slabších let jsme přece také lidem automaticky nesnižovali mzdy, říkají zástupci firem. Výdělky sice porostou, ale ne plošně a ne tak výrazně.
Lékaři a další pracovníci ve zdravotnictví dostanou od ledna přidáno pět procent. Odboráři na dnešním jednání s ministrem Svatoplukem Němečkem (ČSSD) a premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) neuspěli s požadavkem na vyšší růst výdělků. Podle Němečka to neumožňuje schválená výše plateb za státní pojištěnce, která byla nižší, než ministerstvo požadovalo. Odboráři namítají, že pouze pětiprocentní navýšení může ohrozit chod českých nemocnic. Odbory požadovaly pro nemocniční personál desetiprocentní nárůst, ale dnešní jednání na postoji vládních představitelů nic nezměnilo. Vyšší než pětiprocentní růst by podle Němečka ohrozil stabilitu systému zdravotního pojištění.
Šéf lékařských odborů Martin Engel jedná s vládou o dalším navýšení platů zdravotníků. Tentokrát jim chce vyjednat deset procent navíc. Protesty, které by se podobaly monstrózní akci Děkujeme, odcházíme, už prý ale neplánuje. Dokud stát nesplní svůj čtyři roky starý slib a lékaři nezačnou brát 75 tisíc měsíčně, chce být dál profesionálním odborářem.
"Firmy tvrdí, že jsou na tom špatně, to ale neříkají pravdu. Je nejvyšší čas se ozvat," vyzval šéf ČMKOS Josef Středula více než tisícovku odborářů, aby zaměstnavatelům řekli o vyšší mzdu či plat pro zaměstnance. Vzhledem k tomu, jak letos rostly firmám zisky, by se výdělky měly podle něj reálně zvýšit o pět procent. Na manifestační mítink se do Prahy sjeli lidé z celé republiky.
