Můj osobní názor je, že vakcína proti koronaviru bude hrazená a nepovinná. Padnout teď musí politická rozhodnutí, mohli jsme využít čas, abychom v přípravách byli dál, říká výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. Ruský prezident Vladimir Putin dnes oznámil, že tamní ministerstvo schválilo první vakcínu na světě a vyzkoušela ji na sobě i jedna z jeho dcer.
V době, kdy tři nejnadějnější společnosti jsou v poslední fázi testování vakcíny proti novému typu koronaviru, zástupci EU již vyjednávají její rovnoměrnou distribuci po členských státech. Ministerstvo zdravotnictví se chystá jen v první vlně proočkovat 20 procent populace. Koho přesně, jak a kdy se tak stane, ale zatím neví. Otázkou také zůstává, zda budou případnou vakcínu hradit pojišťovny.
Letos na podzim by mohlo být v Česku proti chřipce očkováno zhruba devět procent lidí. Od výrobců má ČR přislíbeno jen asi 900 000 dávek, řekl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Evropská unie doporučuje, aby míra očkování proti chřipce v populaci dosáhla 75 procent.
Vědci z celého světa, kteří pracují na vývoji vakcíny proti koronaviru, začínají být opatrně optimističtí, že toto úsilí do konce příštího roku přinese ovoce. Ve středeční analýze současného stavu "závodu o vakcínu" to napsal deník The New York Times. Naděje živí mimo jiné výzkum jisté bostonské laboratoře, jejíž prototyp očkovací látky údajně ochránil před nákazou opice.
Češi by se měli zamyslet, proč se nechávají tak málo očkovat. Virus klíšťové encefalitidy se přenáší rychle, očkování je jedinou prevencí. U boreliózy máte 24 hodin času, než se borelie stanou infekčními, říká Kateřina Kybicová ze Státního zdravotního ústavu. Klíšťata v parcích jsou mnohem více promořená než v lese. Vakcíny proti borelióze už se testují, je ale otázka, jestli budou účinné, dodává.
Požadavky na očkování dětí se uvolní méně, než jak to chtěl Senát. Sněmovna schválila svou verzi, která jen zmírňuje povinnost očkování kvůli pobytu na školách v přírodě. Rozhodla také o tom, že očkování proti meningokoku u dětí do jednoho roku věku bude zdarma. Změny přinese novela o ochraně veřejného zdraví, kterou nyní dostane k podpisu prezident.
Pokud by se rozběhla tenisová sezona s povinným očkováním pro hráče, pravděpodobně by na turnajích chyběla světová jednička Novak Djokovič. Hvězdný Srb, který má 17 grandslamových titulů a letos neprohrál jediný zápas, totiž odmítá vakcíny. Ta proti novému typu koronaviru nicméně zatím není k dispozici.
V době pandemie koronaviru většina firem na burzách po celém světě ztrácí. Ne tak německá biotechnologická společnost Biontech. Její akcie v posledních dnech prudce nabývají na hodnotě, jen v pondělí jejich cena na americkém trhu stoupla o třetinu. Biontech je jednou z firem, které pracují na vývoji vakcíny proti nákaze. A nově také může jako první uspět.
Část poslanců chce liberalizovat pravidla pro očkování. Navrhla tak v úterý doplnit vládní novelu, která má zpřísnit kontroly koupališť a solárií. Novela o ochraně veřejného zdraví má v návaznosti na unijní předpisy rozšířit okruh chemických látek, před kterými bude třeba zaměstnance chránit. Sněmovna o předloze rozhodne v únoru.
Senát by měl podle zdravotnického výboru rozšířit odškodňování lidí za zvlášť závažné potíže, které jim způsobilo povinné očkování. Stát by měl v souladu s občanským zákoníkem hradit také bolestné a ztrátu výdělku, doporučil v úterý horní komoře jednomyslně její výbor. Senát předlohu projedná příští týden.
Stát zřejmě bude odškodňovat rodiče, jejichž dítě po povinném očkování zemře, nebo bude mít vážné zdravotní potíže. Sněmovna ve středu vládní návrh zákona schválila. Upravila jej tak, že stát bude místo majetkové a nemajetkové újmy nahrazovat ztížení společenského uplatnění očkovaného a náklady na péči o něj, jeho zdraví nebo domácnost. Návrh nyní čeká posouzení v Senátu.
Jihomoravští hygienici očekávají, že nadcházející chřipková sezona bude závažnější než ta, která skončila letos na jaře. Naznačuje to změna ve složení vakcíny, kterou se proti chřipce očkuje a ve které se objevily dva nové kmeny viru.
Postup rodičů byl neadekvátní, nebyla to jen averze vůči očkování, ale i proti antibiotikům, byla tu snaha o přírodní přístup. Je to v Česku rarita. Ale proočkovanost klesá, je tu asi 7 tisíc dětí ročně, které nejsou očkované. Praktik nemá povinnost to hlásit, osvědčuje se očkování před vstupem do mateřské školy, jinak se tam dítě nedostane, říká Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví.
Stav tříletého chlapce, jenž nebyl očkován a po nákaze tetanem skončil v brněnské nemocnici, se zlepšil. Chlapec už sedí i komunikuje. Zůstává ale v nemocnici. Hygienici označili případ tetanu u dítěte za raritu. Proti této nemoci se v zemi povinně očkuje.
Ve Fakultní nemocnici Brno leží už několik dní tříletý chlapec nakažený tetanem. Proti nemoci nebyl očkovaný, přestože je to v Česku povinné. Podle některých informací odmítla očkování dítěte chlapcova matka.
Kdo má zájem očkovat sebe nebo své děti proti zákeřnému meningokoku, musí si dnes vakcíny zaplatit sám. Od příštího roku by je mohly hradit pojišťovny. Alespoň dětem. Návrh schválilo ministerstvo zdravotnictví, novelu ještě musí odsouhlasit parlament. Náklady půjdou dle odhadů do stovek milionů korun. Podle některých odborníků ale není jisté, zda se tato investice vyplatí. Žádná studie nákladů a prospěchu očkování proti meningokoku totiž v Česku neexistuje.
Celosvětově nejnižší důvěru v bezpečnost očkování mají obyvatelé Evropy, kde jsou o ní přesvědčeny jen necelé dvě třetiny lidí. Nejvíce naproti tomu věří vakcinaci lidé v částech Asie a Afriky. Vyplývá to z nové studie fondu Welcome Trust, podle něhož průměrně věří v bezpečnost očkování 79 procent lidí ve 140 hodnocených zemích. Rostoucí neochotu nechat očkovat děti přitom letos označila Světová zdravotnická organizace (WHO) za jedno z největších zdravotních rizik současnosti.
Stejně jako v jiných zemích světa i v Německu roste počet případů onemocnění spalničkami. Tamní ministr zdravotnictví Jens Spahn proto přišel s návrhem, aby bylo očkování proti této nemoci povinné. A to pro děti i zaměstnance ve školství, v nemocnicích a pečovatelských zařízeních. Neočkované děti by nesměly chodit do školky a jejich rodičům by hrozila pokuta až 2500 eur (v přepočtu 64 tisíc korun).
Očkování proti spalničkám se skládá ze dvou dávek. Tu první ale každý rok zmešká 20 milionů dětí na světě. Mezi roky 2010 a 2017 to bylo podle Dětského fondu OSN (UNICEF) dohromady asi 169 milionů dětí. A netýká se to jen chudých zemí, kde je očkování nedostupné. Děti nenechávají očkovat z různých důvodů i rodiče v západních zemích a po světě se začíná šířit nebezpečná nemoc, která měla být už dávno minulostí.
Stát asi bude odškodňovat rodiče, jejichž dítě po povinném očkování zemře nebo bude mít vážné zdravotní potíže. Ministerstvo zdravotnictví počítá s tím, že by celková výše odškodnění nepřesáhla 100 milionů korun ročně. Sněmovna ve středu tento vládní návrh nového zákona v prvním kole projednávání podpořila. Předpisem se bude před dalším schvalováním zabývat zdravotnický výbor dolní komory. Bude na to mít 80 dní namísto obvyklých 60.
