Na začátku listopadu se nad našimi hlavami odehraje jedno z nejpůsobivějších vesmírných představení roku. Noční oblohu prozáří meteorický roj Taurid. Ten je známý nejen svými jasnými bolidy, které často září silněji než Venuše, ale podle některých teorií se s ním pojí i záhadná Tunguská událost z roku 1908.
Zemi mohou ohrožovat asteroidy, které pro astronomy zůstávají "neviditelné". Skryté v záři Slunce a sdílející oběžnou dráhu s Venuší totiž unikají našim teleskopům – a přitom mohou docela dobře křížit dráhu Země. Vědci zároveň varují, že některé z nich by při dopadu dokázaly způsobit zkázu srovnatelnou s explozí stovek megatun výbušnin.
Stával tu největší jednoaparátový radioteleskop na světě, ze kterého bylo odesláno první rádiové poselství lidstva do vesmíru. A přestože tajný agent 007 James Bond právě na observatoři u portorického města Arecibo zachránil svět, samotnou plošinu nikdo ubránil nedokázal a v prosinci 2020 se zřítila.
Tým vědců zachytil koncem února pomocí havajského teleskopu hvězdnou erupci, která je desetmiliardkrát silnější než ta sluneční. Historický objev může výzkumníkům pomoct zodpovědět otázky o původu planet i Slunce. "Je to jeden ze způsobů, jak odpovědět na přetrvávající otázky lidstva o prostoru, času a vesmíru, který nás obklopuje," říká astronom Steve Mairs.
Držitelé letošní Nobelovy ceny za fyziku, Američané Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne, jako první v historii zachytili gravitační vlny z vesmíru, jejichž existenci již o sto let dříve předpověděl Einstein. Co jsou gravitační vlny a jak vznikají? Jak je můžeme zachytit? Jak fungují obří detektory v USA? Co nám gravitační vlny prozrazují o vzdáleném vesmíru? A proč je jejich zachycení považováno za revoluci v astrofyzice? Nahlédněte do naší grafiky.
Astronomové doslova "za humny" sluneční soustavy objevili planetu přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a tedy by na ní mohla být tekutá voda. Oznámila to ve středu Evropská jižní observatoř (ESO), jejíž dalekohledy, mimo jiných zařízení, vědci při objevu použili. O události podrobně informuje prestižní vědecký časopis Nature. Planeta, o kterou se jedná, Proxima b je podle vědců pravděpodobně kamenným tělesem a na jejím povrchu mohou panovat podmínky vhodné pro přítomnost kapalné vody. Teoreticky je tudíž nejbližším adeptem na existenci života mimo sluneční soustavu.
Podívejte se na jedinečné snímky českého astronoma Petra Horálka z Evropské jižní observatoře, nacházející se v chilské poušti Atacama. Observatoř se skládá ze tří stanovišť, vzdálených od sebe až 600 kilometrů a nacházející se ve výšce 2000-5000 m.n.m. - La Silla, Paranal a Chajnantor.
Dillí - Indie na oběžnou dráhu úspěšně vypustila svou první vesmírnou observatoř a šest družic. Jak s odvoláním na oficiální zdroje uvedla agentura AP, observatoř pojmenovaná Astrosat byla vypuštěna ze střediska v jihoindickém státě Ándhrapradéš a má se pokusit o hlubší studium vesmíru, zvláště pak hvězdných soustav. Start observatoře je součástí snahy indického premiéra Nárendry Módího o rozšíření indického vesmírného programu. V září loňského roku Indie vstoupila do elitního vesmírného klubu, když úspěšně navedla na oběžnou dráhu kolem Marsu svou sondu. V prosinci pak vypustila do vesmíru svou zatím nejtěžší raketu vážící 630 tun.
Na výstavbě soustavy 66 radioteleskopů za 1,3 miliardy USD se podílel takřka celý svět
Nikomu se nic nestalo, meteorologové stanici opustili už minulý týden
Naše Sluneční soustava má možná opravdu devět planet
Názory na důvod stěhování se rozcházejí
Lima - Zřejmě nejstarší funkční sluneční observatoř na západní polokouli objevili archeologové v horách jihoamerického Peru. Uvnitř VIDEO .
