Pro Andreje Babiše se v posledních dnech stala modernizace armády a česká obranyschopnost hlavním tématem. Ve svých vystoupeních a komentářích pravidelně kritizuje zvyšování obranných výdajů či nákup čtyřiadvaceti letounů F-35 s tím, že kvůli vojákům se prý budou brát peníze důchodcům a kvůli zbrojení údajně porostou daně. Není to přitom tak dávno, co sám Babiš za silnou armádu bojoval.
Po roce 2019 se dramaticky změnil svět, upozorňuje ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Od roku 2019 jsme přišli "o levné zdroje energie z Ruska, levný a občas úplně bezplatný bezpečnostní deštník Spojených států a o tempo globalizace".
Je to jen pár dnů, co mladí čeští vojenští piloti začali trénovat na dvojici nových proudových letounů L-39 Skyfox. V rámci zakázky za 2,6 miliardy získají ještě dva další stroje. Jenže kdyby ministerstvo obrany a jeho státní podnik se zakázkou neotálely, mohl stát platit daleko méně. Původní verze kontraktu, který šel na vládu před šesti lety, totiž počítala s cenou 1,3 miliardy.
Spíše než podíl výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) o obranyschopnosti země vypovídá schopná armáda a odolná společnost. Celá země musí mít vůli se bránit a všichni mohou něčím přispět. Ve čtvrtek večer to v bilančním rozhovoru pro Českou televizi řekl prezident Petr Pavel. Od jeho inaugurace uběhnou v neděli dva roky.
Vláda ve středu rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.
Obstála by Evropa v konfliktu s Ruskem bez americké pomoci? V čem jsme na kontinentě soběstační a v čem naopak Ameriku potřebujeme? Jsou nějaké typy evropských zbraní, ve kterých předčíme USA? Nejen na tyto otázky odpovídal v rozhovoru pro Aktuálně.cz vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. Podle něj přezbrojení Evropy také definitivně ukončí projekt Green Dealu.
Pokud se Spojené státy stáhnou z Evropy, starý kontinent bude muset investovat více do obrany, zrekrutovat statisíce vojáků a lépe koordinovat zbrojní výrobu. Západní analytici odhadují, že Rusko bude schopné zahájit útok na evropské území během tří až deseti let.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán na podporu evropského zbrojního průmyslu. "Evropa je připravena převzít svou odpovědnost. Evropa je schopna mobilizovat téměř 800 miliard eur (20 bilionů korun) na bezpečnou a odolnou Evropu," řekla. Oznámení přišlo jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump pozastavil veškerou vojenskou pomoc Ukrajině.
"Obavy, že Trump nebo jiný americký prezident 'vypne' naše F-35, jsou nesmysl. Žádné tlačítko na vypnutí těchto letounů neexistuje," říká vojenský analytik Lukáš Visingr. "Gripen je skvělý stroj, ale patří už minulosti, a francouzské stíhačky Rafale jsou pro Česko příliš výkonné. "USA tu byly před Trumpem a budou i po Trumpovi." Navíc se ukazuje, že náklady na údržbu F-35 v Evropě budou nižší.
Při chystaném nákupu nových bojových vozidel, jejichž cena jistě přesáhne 30 miliard korun, úředníci ministerstva obrany pokukují po Slovensku. Tam se totiž před třemi roky také rozhodovalo o tom, jaké obrněnce si vojáci pořídí. Výběr nakonec vyhrála finská Patria. Česká nabídka vozidel Pandur II vyráběných koncernem CSG miliardáře Michala Strnada skončila druhá. Podobný souboj se čeká i nyní.
Odborníci ministerstva obrany pracují na studii, která má ukázat, jaká kolová obrněná vozidla si armáda pořídí. Zatímco ještě loni se počítalo s tím, že ve výzbroji zůstanou Pandury, dnes je situace značně odlišná. Obrana vážně zvažuje i pořízení nových vozidel. Největšími favority jsou vedle dosud neexistujícího kopřivnického obrněnce Pandur Evo ještě finská Patria a německo-nizozemský Boxer.
Nemalá část evropských zemí dodnes udržuje povinnou vojenskou službu a jejich počet dokonce v poslední dekádě roste. Důvodem je zhoršující se bezpečnostní situace nebo výroky Donalda Trumpa o odchodu USA ze severoatlantické aliance. Debata o obnově povinné vojny v nějaké formě se přitom znovu objevuje i v Česku. Jak fungují armády všech evropských států, se můžete podívat v přehledné grafice.
"Nablízko je nůž jedna z nejnebezpečnějších zbraní vůbec," říká bývalý instruktor donucovacích prostředků, střelecké a taktické přípravy zásahové jednotky pražské policie Tomáš Frolík, který nyní působí ve společnosti Hard Task. Pro Aktuálně.cz odpovídal na otázky, jak se chovat v krizových situacích, jakou byl i tragický útok nožem ve čtvrtek v Hradci Králové, po kterém zůstaly dvě mrtvé ženy.
Systém s malou profesionální armádou přestává dávat smysl, uvažujme o nové formě vojenské služby, řekl v neděli České televizi náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Politici ale zatím návratu povinné vojny dřívějšího modelu naklonění nejsou. Vyplývá to z ankety Aktuálně.cz mezi poslanci obranného a bezpečnostního výboru. Někteří podporují kratší či dobrovolný výcvik.
"Donald Trump a spol. dělají to, co říkali po celý čas kampaně, tedy že Ukrajinu v NATO nechtějí, tedy že návrat k hranicím z roku 1991 je nerealistický, tedy že z jejich pohledu ta vyjednávání budou více bilaterální, tedy mezi USA a Ruskem," říká politický geograf Jan Kofroň.
Pancéřovky NLAW, pritankové střely Javelin nebo střely s plochou dráhou letu Brimstone. Víte, kolik stojí? Aktuálně.cz přináší stručný grafický přehled, charakteristika a rámcové ceny moderních protitankových zbraní, které Velká Británie napadené zemi dodává.
Na hluk ze střelby a výbuchů jsou lidé z Města Libavá u stejnojmenného vojenského újezdu zvyklí. V posledních letech ale přibyl nový problém. Místní cesty se drolí pod náporem těžké techniky včetně tanků. A obec opravy platí z vlastního rozpočtu. Nyní po armádě žádá náhrady. "Nemáme problém s tím, že armáda využívá místní komunikace, jen je špatně, jaký způsobem se staví k řešení," říká starostka.
Svět se v příštím roce za prezidentství Donalda Trumpa změní. Podle Vlastislava Břízy, bezpečnostního analytika z Univerzity Karlovy, budou USA tlačit na ukončení války na Ukrajině a rozhodněji čelit ekonomické a mocenské expanzi Číny. Nevylučuje ani společný americko-izraelský útok na jaderná zařízení Íránu.
