V nymburské nemocnici pokračují v obnově informačních systémů po úterním kybernetickém útoku, obnova zřejmě bude rychlejší, než se předpokládalo. Ve středu nemocnice uvedla, že obnova může trvat dny až dva týdny. Péče o pacienty je zajištěna, nadále nefunguje pouze magnetická rezonance a babybox.
Když se řekne "rodinná továrna", většina lidí si představí podnikání děděné po generace. V tomhle případě to však nebylo tak jednoduché. Fabrika Mácových nepřežila jen čas, ale také válku, znárodnění, lágr a demolici. A dnes se v ní díky pravnoučatům zakladatele rodí nový život. Tohle ale není příběh o podnikání - tohle je příběh o nezlomnosti, lásce a respektu.
Oheň vznikl během rekonstrukce a rychle se rozšířil. Proschlý krov ze 13. století neměl šanci odolat. Za pár hodin už Pařížané sledovali, jak se věž architektonického skvostu pod náporem plamenů hroutí. Pro některé to bylo skutečné národní trauma. Záběry hořícího chrámu v přímém přenosu sledovaly miliony lidí po celém světě. Vlna solidarity následovala okamžitě, vybrala se miliarda eur.
Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj se mají stát prosperujícími regiony bez těžebního průmyslu, který zatěžuje životní prostředí a nevytváří přidanou hodnotu. Evropská unie tuto proměnu podpoří čtyřiceti miliardami korun, které Česku vyčlenila v rámci speciálního Operačního programu Spravedlivá transformace.
V prvních měsících ruské invaze probíhaly v jihoukrajinském Mariupolu jedny z nejzuřivějších bojů. Téměř rok poté se Rusko snaží vší silou potlačit fakt, že Mariupol byl před svým obsazením ukrajinským městem. Čerstvé záběry ukazují, jak invazní síly pokračují rychlým tempem ve výstavbě nových budov a v odstraňování všeho, co by připomínalo minulost.
V Národním parku České Švýcarsko i v chladném počasí pokračuje přirozená obnova po ničivém letním požáru. Dále se šíří zelené plochy, na kterých časem vznikne nový les. Nechat krajinu, aby se z požáru zotavila sama, plánuje i nový ředitel parku Petr Kříž. "Jen obce by měly chránit méně hořlavé listnáče. Dovedu si představit například duby," říká.
Už v prvním měsíci po dohašení požáru v Českém Švýcarsku se na místo vrátí život. Po třech týdnech bude možné najít houby, poté začnou klíčit i nové stromy. Za pět let už to bude neprostupná džungle, věří vědci. Odolný nový les ale na místě vznikne jen v případě, že národní park nechá prostor přirozené obnově, upozorňují. Tak, jako to učinili správci parku v roce 2006 po požáru u Jetřichovic.
Občané Mikulčic, dobrovolníci i odborníci se v polovině listopadu zapojili do první veřejné výsadby po ničivém červnovém tornádu, jež v obcích na jižní Moravě zničilo stovky stromů a keřů. "Sázeli jsme co největší stromy, abychom nemuseli čekat příliš dlouho, ale i tak si na pořádný stín od těchto dřevin počkáme ještě léta," říká organizátor Dalimil Toman, programový šéf Hnutí Brontosaurus.
V českých lesích usychají borovice, protože trpí nedostatkem podzemní vody. Letošní deštivé jaro sice částečně zásoby podzemní vody doplnilo, ale pokud budou následovat suché roky, odumře více borových lesů. Lesníci předpokládali, že borovice díky svým hlubokým kořenům sucho vydrží, ale za poslední dekádu se jejich podíl v hospodářských lesích snížil o 1,5 procentního bodu na asi 16 procent.
Kronikářka ve vsi Oldřichov v Hájích nedaleko Liberce Jiřina Vávrová před osmi lety spoluzakládala občanský spolek Živo v Hájích. Ten tu od té doby pořádá společenské akce a snaží se zkrášlovat obec. V současné době spolek pracuje na opravě německé hrobky. "Nejde se tvářit, že tu žádní Němci nežili," říká Vávrová a dodává, že stereotypy, které kolují okolo Sudet, minimálně v této obci neplatí.
"Živel bral staré ovocné sady, vinice, aleje podél cest i parky. Místní lidé mají chuť pustit se do jejich obnovy okamžitě," popisuje Markéta Fučíková, finanční ředitelka Nadace Partnerství, následky tornáda, které na konci června zasáhlo jižní Moravu. Sama pochází z Hrušek, jedné z nejhůře zasažených obcí. Na obnovu zničené zeleně teď dávají peníze stát, nadace i soukromé firmy.
Jeden pohled a bylo to. Rodina Landštofových koupila památkově chráněný roubený dům z 18. století v krásné krajině na dohled od Ještědu. "Byl v naprosto havarijním stavu. Kdyby ten dům ještě dva roky zůstal bez povšimnutí, tak by bylo po něm," říká David Landštof. Hned po koupi se tak pustili do opravy památky, v níž se před více než půlstoletím učily místní děti. Nahlédněte s námi dovnitř.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Když Petr Globočník na litvínovském sídlišti Janov v 90. letech vyrůstal, jednalo se o socialistickou klasiku. Postupně se z něj stala vyloučená lokalita, jedna z nejhorších adres. "Když jsem se v roce 2019 vrátil, můj panelák byl úplně prázdný, celá ulice vypadala jako v Pripjati," líčí. Koupil tu ruinu kdysi výstavní vily Libuše a se spolkem MY Litvínov ji předělává v sousedský dům se zahradou.
Dělnická osada Buďánka v Praze byla svébytnou venkovskou kolonií uchovanou uprostřed velkoměsta. Žila si sama pro sebe, ale pak tu zdejší dělníci přišli o práci a osada začala upadat. Baráčky, které se nestačily zlikvidovat za komunistů, dorazilo na začátku nového tisíciletí vedení Prahy 5. Nyní zbylé ruiny přivádí k životu spolek sdružující občany, odborníky i politiky.
Barbora Koritenská (28) je rodilá Prachatičanka. Kralovu vilu, kdysi honosný funkcionalistický dům z roku 1932 nedaleko nádraží, pamatuje ještě z doby, kdy fungovala jako mateřská škola a jesle. Od roku 2008 dům pustl. Pokusil se jej sice vzkřísit spolek Živá vila, jeho iniciativu ale město brzy utnulo.
Velké francouzské firmy, které slíbily peněžité příspěvky na opravu pařížské katedrály Notre-Dame, zatím žádnou částkou nepřispěly. Většina darů pochází od drobnějších přispěvatelů z Ameriky, uvedla agentura AP. Podle mluvčího katedrály Andrého Finota chtějí movití dárci nejdřív přesně vědět, do čeho budou jejich peníze investovány, a využití prostředků schválit.
Akademický sochař Petr Váňa a jeho spolupracovníci se ve středu na Staroměstském náměstí v Praze pokusili začít s obnovou mariánského sloupu, který v roce 1918 svrhl dav, protože v něm spatřoval symbol habsburské monarchie. Váňa na místě řekl, že sloup má platné stavební povolení, které nicméně brzy vyprší, což ho přimělo k akci. Neměl však vyřízený zábor místa, takže se dopustil přestupku a musel místo vrátit do původního stavu. Chce si ale zajistit od Prahy 1 potřebná povolení a stavbu znovu zahájit.
Kaple svaté Anny stojí v Jeníkově na Teplicku už od 16. století. Ještě do loňského roku ale připomínala spíš veřejné záchodky, kde se místo věřících scházeli vandalové. Až díky iniciativě místních, kteří chtěli uchovat kus historie své obce, se budova dočkala rekonstrukce. Obnovu kaple představila výstava Má vlast cestami proměn.
Ještě před pěti lety byla dominantou malé osady Vatětice na Klatovsku střecha místního kravína. Dnes díky Jakubovi Vinčálkovi opět ční nad zalesněnými kopci věž kaple Panny Marie Bolestné. Záchranu kapličky, kterou v 70. letech minulého století zbourali komunisté, představila putovní výstava Má vlast cestami proměn.
Velký bariérový útes je domovem stovek druhů ryb. Vědci se ale už delší dobu obávají o jeho osud, vlivem klimatických změn totiž postupně umírá. Letos spustili dosud největší projekt na záchranu až 20 milionů let starého útesu na severovýchodním pobřeží Austrálie. Řešení vidí v "řízeném" rozmnožování korálů.
Před 25 lety se zformovala skupina válečných novinářů a dobrovolníků, kteří se rozhodli pomáhat v místech krizí. Ze skupinky nadšenců vyrostla organizace s osmnácti sty zaměstnanci pracujících ve 32 zemích s rozpočtem 1,7 miliard korun. Za dobu existence působila organizace v 54 zemích a pomohla více než 18 milionům lidí. Dnes se nicméně zaměřuje více na práci v Česku, kde stovky tisíc lidí upadlo do těžkého zadlužení.
Klášterní areál v Broumově se řadí mezi vrcholná díla barokní architektury. V roce 1948 komunistický režim zrušil zdejší opatství a řeholníky, kteří přišli po 2. světové válce z USA, vypověděl z ČSR. V roce 1950, kdy byly kláštery násilně obsazeny, se stal ten broumovský internačním lágrem kněžích a řeholníků. Po jejich vystěhování ho využívalo ministerstvo vnitra či Krajská správa SNB. Stavba i zahrada chátraly, vnitřní prostory i depozitář byly devastovány a rozkrádány. Po roce 1989 stát navrátil klášter benediktinům, díky agentuře Jana Školníka na rozvoj Broumovska se vzpamatovává ze svých ran.
V minulých dekádách zdevastovaly rozsáhlé území Krušných hor průmyslové emise. Obnova lesů ještě neskončila, do roku 2030 se mají vynaložit přes čtyři miliardy korun. Tento týden plán na revitalizaci severočeského pohoří schválila vláda. Tisíce hektarů lesa, kde nyní dožívají náhradní dřeviny, je potřeba nově osázet stromy. Tomu ale brání zejména přemnožená zvěř.
Podívejte se na svědectví o zvelebování opomíjených míst a budov v tuzemských obcích a krajině jak je přináší putovní výstava Má vlast cestami proměn.
