Čeští vědci z Ústavu biologie obratlovců objevili nového krokodýla. Tento dosud neznámý druh se podařilo nalézt díky genetickému výzkumu ve střední Africe. Jak k tomuto unikátnímu objevu došlo a co pro Akademii věd ČR znamená, zjistíte ve videu.
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru zachytil na jedné ze svých vědeckých misí neobvyklý druh živočicha. Při natáčení na dně Mexického zálivu objevili v 850 metrech červeně zbarvenou chobotnici se zvláštně zvlněným tvarem.
Měl silný skus a silné dinosauří čelisti. Svět ale vnímal jako pták, měl velké ptačí oči a rozšířený mozek, popisují vědci.
Výsledky několikaleté práce otisklo dubnové číslo časopisu The American Journal of Human Genetics.
Ve středu zemřel jeden z nejvýznamnějších současných vědců Stephen Hawking. Proslavily jej objevy v oblasti kosmologie i kvantové gravitace. Nevěřil v existenci Boha a lidstvo varoval před mimozemskou civilizací. Od roku 1979 zastával pozici lukasiánského profesora matematiky, kterým byl dříve také Isaac Newton. Hawking byl držitelem Wolfovy ceny za fyziku, Copleyho medaile a Řádu společníků cti britské královny. Od 21 let trpěl amyotrofickou laterální sklerózou, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla. Doktoři mu předvídali dva roky života, nakonec se dožil 76 let. O jeho životě byl natočen snímek Teorie všeho, objevil se i v seriálech.
Podle autorů výzkumu by mohla elektronická kůže například umožnit případným robotickým chůvám rozpoznat, kdy má dítě horečku.
Po několikaměsíčním zkoumání skupina mexických potápěčů zjistila, že dva rozsáhlé jeskynní systémy, nacházející se pod poloostrovem Yucatan, jsou spojené. Objevili tak největší zaplavenou jeskyni na světě. Bludiště podmořských kanálu je navíc na mnoha místech napojeno na města Mayů, což badatele vede k novým poznatkům o této dávné civilizaci.
Pro vědu byl rok 2017 velmi zásadní. Vědci přišli na několik zlomových objevů a především dali člověku nahlédnout do těžko dosažitelného dalekého vesmíru. Čím dál dokonalejší přístroje dokázaly detekovat gravitační vlny i jejich zdroj, objevily několik vzdálených planet, na nichž by mohl být život, a také jednoho záhadného posla z mezihvězdného prostoru.
Základem vědy je to, co neznáme, ne to, co známe, říká Stuart Firestein, americký profesor neurovědy na Columbia University v New Yorku. Podle něj se žáci ve školách učí haldy faktů a získávají tak mylný dojem, že jsou důležité. Mnohem důležitější je ale to, na co vědci teprve hledají odpověď. Hodnota každého objevu podle jeho slov spočívá v tom, že vědcům dovoluje klást ještě lepší otázky. Jejich sled nikdy neskončí, a to je na vědě tak zajímavé.
Skupině vědců z Argentiny, se kterými spolupracují i vědci z Akademie věd ČR, se podařilo po několika desítkách let objasnit původ kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům přišli vědci na to, že částice záření pochází z jiné galaxie. Nelze však přesně určit, z které galaxie a části vesmíru k nám částice doputovaly, jelikož při letu na takovou vzdálenost může částice odklonit magnetické pole. Objev popsali pro vědecký časopis Science.
První starověké rukopisy našli chudí beduíni v pouštních jeskyních izraelského Kumránu před 70 lety. Staly se brzy světovou senzací a dodnes budí vášně.
Vědci pracující s Velkým hadronovým urychlovačem ohlásili nález nové částice, která jim má pomoci lépe pochopit soudržnost hmoty a silné působení mezi částicemi. Jedná se o typ baryonu, který byl vytvořen během zlomku vteřiny.
Nová metoda zkrátí dobu průzkumu z řádu let na několik dní. Stojí za ní vědec, kterému se přezdívá Newton z Dobrušky a který využil svůj dřívější objev, za který získal Českou hlavu. Novou metodu je možné použít k hledání prvků třeba i na Antarktidě nebo na Měsíci.
Čeští vědci přišli s metodou, jak určit polohu nejlehčích atomů v těch nejmenších krystalech. Tým kolem fyzika Lukáše Palatinuse z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR jako první na světě dosáhl takové přesnosti, že lze v nanokrystalech najít i atomy vodíku. "Krystalografie je zásadní obor pro řadu dalších vědních oborů, jako je chemie nebo vývoj nových materiálů. My jsme vyvinuli metodu, která krystalografii posouvá dál a která umožňuje dělat to, co do té doby nešlo," uvedl Palatinus. Jejich vědeckou práci tento pátek otiskne prestižní časopis Science.
V mezinárodním katalogu proměnných hvězd je evidováno už na 52 000 hvězd, nezahrnuje ale všechny objevy. Počet známých proměnných hvězd se proto podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu odhaduje na 400 000. Proměnnými se nazývají hvězdy, jejichž jasnost se v čase mění.
Nedávný nález rakoviny na prstu pravěkého člověka, který žil před 1,7 milionu let, byl jak v médiích, tak samotnými autory studie prezentován jako věc, která může změnit pohled na zákeřnou nemoc. Moderní medicína má podle nich tendenci předpokládat, že rakovina vznikla v důsledku moderního života. To ale popírá přední český onkolog Josef Koutecký, podle kterého jsou podobné myšlenky dávno vyvráceny a jsou dohledány i starší nálezy rakoviny v těle. "V britském muzeu je kostra dinosaura, na které je prokazatelně vidět nádorové onemocnění. A všichni víme, že dinosaurus žil daleko dříve než předkové či prapředkové člověka," říká.
Vědci v Rusku odebrali vzorky tkáně z mumifikovaného štěněte, které bylo asi 12 tisíc let zamrzlé v permafrostu na Sibiři. Jde o nejstarší podobný nález, napsal zpravodajský server The Times. Podle Pavla Nikolskyho, který se účastní výzkumu, je nalezený psík velmi dobře zachovaný. "Jednou z nejdůležitějších věcí je to, že je velmi dobře zachovalý mozek," uvedl. "Stupeň zachovalosti je asi 70 až 80 procent. Až ho vyjmeme, budeme to moci určit přesněji. Zatím ho vidíme jen na skenech magnetické rezonance. Dá se říct, že jde o jeden z prvních případů, kdy jsme získali mozek zástupce psovitých z období pleistocénu," dodal. Tělo štěněte bylo nalezeno v loňském roce v bahně jedné z jakutských řek.
Loňské spekulace vědců, že se za hrobkou egyptského faraona Tutanchamona nacházejí další místnosti, se potvrdily. Analýza scanů odhalila dvě tajné komnaty, které mohou obsahovat organický i kovový materiál. Archeologové věří, že by zde mohla být pochována legendární královna Nefertiti. Japonští výzkumníci teď plánují místnosti koncem měsíce znovu nasnímat, aby si objevem byli stoprocentně jistí. Kdyby se ukázalo, že skutečně odhalili hrobku Nefertiti, šlo by dle odborníků o objev století, informuje britský list The Telegraph.
Vědci identifikovali z dat největšího radioteleskopu na světě několik totožných signálů přicházejících ze stejného místa ve vesmíru. Záhadné impulsy vysílané s pravidelností tak zamotaly hlavu světovým odborníkům, kteří teď pátrají po jejich původu. Radiové záblesky také otevírají prostor pro diskusi o mimozemské aktivitě. Zatím se jedná čistě jen o spekulace, přesto je nedávný objev označován za zásadní průlom. Podle ředitele astronomického ústavu Akademie věd ČR Vladimíra Karase může mít totiž neobvyklá pravidelnost signálu zajímavé, ale velmi jednoduché vysvětlení.
Američtí vědci prohlašují, že objevili ve sluneční soustavě novou planetu. Měla by být dvakrát těžší než Země a okolo Slunce obíhat ve vzdálenosti dvacetkrát větší než Neptun. K jeho oběhnutí prý potřebuje až 20 000 let. Planetu zatím pracovně pojmenovali Devět, neboť by se jednalo o devátou planetu naší soustavy poté, co bylo vyřazeno Pluto.
