Objev českých a britských vědců posune léčbu rohovky, transplantace už zřejmě nebude nutná
Výsledky několikaleté práce otisklo dubnové číslo časopisu The American Journal of Human Genetics.
Objev
Teorie černých děr, expanze do vesmíru i mimozemšťané. Projděte si objevy Stephena Hawkinga
Ve středu zemřel jeden z nejvýznamnějších současných vědců Stephen Hawking. Proslavily jej objevy v oblasti kosmologie i kvantové gravitace. Nevěřil v existenci Boha a lidstvo varoval před mimozemskou civilizací. Od roku 1979 zastával pozici lukasiánského profesora matematiky, kterým byl dříve také Isaac Newton. Hawking byl držitelem Wolfovy ceny za fyziku, Copleyho medaile a Řádu společníků cti britské královny. Od 21 let trpěl amyotrofickou laterální sklerózou, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla. Doktoři mu předvídali dva roky života, nakonec se dožil 76 let. O jeho životě byl natočen snímek Teorie všeho, objevil se i v seriálech.
Vědci vyrobili e-kůži. Vnímá teplotu i tlak a umí se hojit
Podle autorů výzkumu by mohla elektronická kůže například umožnit případným robotickým chůvám rozpoznat, kdy má dítě horečku.
Potápěči objevili největší zaplavenou jeskyni světa. Je napojena na mayská města
Po několikaměsíčním zkoumání skupina mexických potápěčů zjistila, že dva rozsáhlé jeskynní systémy, nacházející se pod poloostrovem Yucatan, jsou spojené. Objevili tak největší zaplavenou jeskyni na světě. Bludiště podmořských kanálu je navíc na mnoha místech napojeno na města Mayů, což badatele vede k novým poznatkům o této dávné civilizaci.
Věda v roce 2017 otevřela lidstvu nové obzory. Projděte si hlavní události
Pro vědu byl rok 2017 velmi zásadní. Vědci přišli na několik zlomových objevů a především dali člověku nahlédnout do těžko dosažitelného dalekého vesmíru. Čím dál dokonalejší přístroje dokázaly detekovat gravitační vlny i jejich zdroj, objevily několik vzdálených planet, na nichž by mohl být život, a také jednoho záhadného posla z mezihvězdného prostoru.
Věda? Detektivní práce bez dopadení viníka. Každý objev přinese jen nové otázky, říká Firestein
Základem vědy je to, co neznáme, ne to, co známe, říká Stuart Firestein, americký profesor neurovědy na Columbia University v New Yorku. Podle něj se žáci ve školách učí haldy faktů a získávají tak mylný dojem, že jsou důležité. Mnohem důležitější je ale to, na co vědci teprve hledají odpověď. Hodnota každého objevu podle jeho slov spočívá v tom, že vědcům dovoluje klást ještě lepší otázky. Jejich sled nikdy neskončí, a to je na vědě tak zajímavé.
Vědci našli odpověď na otázku, která je trápila od 60. let. Odhalili původ kosmického záření
Skupině vědců z Argentiny, se kterými spolupracují i vědci z Akademie věd ČR, se podařilo po několika desítkách let objasnit původ kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům přišli vědci na to, že částice záření pochází z jiné galaxie. Nelze však přesně určit, z které galaxie a části vesmíru k nám částice doputovaly, jelikož při letu na takovou vzdálenost může částice odklonit magnetické pole. Objev popsali pro vědecký časopis Science.
Nález svitků u Mrtvého moře byl archeologickým objevem století. Změnil pohled na bibli
První starověké rukopisy našli chudí beduíni v pouštních jeskyních izraelského Kumránu před 70 lety. Staly se brzy světovou senzací a dodnes budí vášně.
Vědci ohlásili objev nového typu částice, existovala jen zlomek vteřiny
Vědci pracující s Velkým hadronovým urychlovačem ohlásili nález nové částice, která jim má pomoci lépe pochopit soudržnost hmoty a silné působení mezi částicemi. Jedná se o typ baryonu, který byl vytvořen během zlomku vteřiny.
Češi vymysleli, jak se lépe dostat k ropě. Revoluční metoda vědců z Brna se může využít i na Měsíci
Nová metoda zkrátí dobu průzkumu z řádu let na několik dní. Stojí za ní vědec, kterému se přezdívá Newton z Dobrušky a který využil svůj dřívější objev, za který získal Českou hlavu. Novou metodu je možné použít k hledání prvků třeba i na Antarktidě nebo na Měsíci.
Čeští vědci slaví úspěch ve výzkumu nanokrystalů, dokážou lokalizovat nejlehčí atomy v krystalech
Čeští vědci přišli s metodou, jak určit polohu nejlehčích atomů v těch nejmenších krystalech. Tým kolem fyzika Lukáše Palatinuse z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR jako první na světě dosáhl takové přesnosti, že lze v nanokrystalech najít i atomy vodíku. "Krystalografie je zásadní obor pro řadu dalších vědních oborů, jako je chemie nebo vývoj nových materiálů. My jsme vyvinuli metodu, která krystalografii posouvá dál a která umožňuje dělat to, co do té doby nešlo," uvedl Palatinus. Jejich vědeckou práci tento pátek otiskne prestižní časopis Science.
Čeští astronomové objevili už tisící proměnnou hvězdu, na pět set objevů jim stačily tři roky
V mezinárodním katalogu proměnných hvězd je evidováno už na 52 000 hvězd, nezahrnuje ale všechny objevy. Počet známých proměnných hvězd se proto podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu odhaduje na 400 000. Proměnnými se nazývají hvězdy, jejichž jasnost se v čase mění.
Nález pračlověka s nádorem? Žádný převrat v pohledu na nemoc, rakovinu měli už dinosauři
Nedávný nález rakoviny na prstu pravěkého člověka, který žil před 1,7 milionu let, byl jak v médiích, tak samotnými autory studie prezentován jako věc, která může změnit pohled na zákeřnou nemoc. Moderní medicína má podle nich tendenci předpokládat, že rakovina vznikla v důsledku moderního života. To ale popírá přední český onkolog Josef Koutecký, podle kterého jsou podobné myšlenky dávno vyvráceny a jsou dohledány i starší nálezy rakoviny v těle. "V britském muzeu je kostra dinosaura, na které je prokazatelně vidět nádorové onemocnění. A všichni víme, že dinosaurus žil daleko dříve než předkové či prapředkové člověka," říká.
Na Sibiři našli 12 tisíc let zamrzlé štěně. Má velmi zachovalý mozek, překvapilo vědce
Vědci v Rusku odebrali vzorky tkáně z mumifikovaného štěněte, které bylo asi 12 tisíc let zamrzlé v permafrostu na Sibiři. Jde o nejstarší podobný nález, napsal zpravodajský server The Times. Podle Pavla Nikolskyho, který se účastní výzkumu, je nalezený psík velmi dobře zachovaný. "Jednou z nejdůležitějších věcí je to, že je velmi dobře zachovalý mozek," uvedl. "Stupeň zachovalosti je asi 70 až 80 procent. Až ho vyjmeme, budeme to moci určit přesněji. Zatím ho vidíme jen na skenech magnetické rezonance. Dá se říct, že jde o jeden z prvních případů, kdy jsme získali mozek zástupce psovitých z období pleistocénu," dodal. Tělo štěněte bylo nalezeno v loňském roce v bahně jedné z jakutských řek.
Za Tutanchamonovou hrobkou jsou další místnosti. Vědci doufají v objev legendární královny Nefertiti
Loňské spekulace vědců, že se za hrobkou egyptského faraona Tutanchamona nacházejí další místnosti, se potvrdily. Analýza scanů odhalila dvě tajné komnaty, které mohou obsahovat organický i kovový materiál. Archeologové věří, že by zde mohla být pochována legendární královna Nefertiti. Japonští výzkumníci teď plánují místnosti koncem měsíce znovu nasnímat, aby si objevem byli stoprocentně jistí. Kdyby se ukázalo, že skutečně odhalili hrobku Nefertiti, šlo by dle odborníků o objev století, informuje britský list The Telegraph.
Tajemné signály z vesmíru? Nehledejme za vším hned mimozemšťany, říká český astronom
Vědci identifikovali z dat největšího radioteleskopu na světě několik totožných signálů přicházejících ze stejného místa ve vesmíru. Záhadné impulsy vysílané s pravidelností tak zamotaly hlavu světovým odborníkům, kteří teď pátrají po jejich původu. Radiové záblesky také otevírají prostor pro diskusi o mimozemské aktivitě. Zatím se jedná čistě jen o spekulace, přesto je nedávný objev označován za zásadní průlom. Podle ředitele astronomického ústavu Akademie věd ČR Vladimíra Karase může mít totiž neobvyklá pravidelnost signálu zajímavé, ale velmi jednoduché vysvětlení.
Máme indicie o deváté planetě sluneční soustavy, tvrdí američtí vědci. Zatím jen v číslech
Američtí vědci prohlašují, že objevili ve sluneční soustavě novou planetu. Měla by být dvakrát těžší než Země a okolo Slunce obíhat ve vzdálenosti dvacetkrát větší než Neptun. K jeho oběhnutí prý potřebuje až 20 000 let. Planetu zatím pracovně pojmenovali Devět, neboť by se jednalo o devátou planetu naší soustavy poté, co bylo vyřazeno Pluto.
Nový objev: Obří lidoop vyhynul, protože odmítal změnit svůj jídelníček
Největší známý primát Gigantopithecus nepřežil dobu ledovou, protože nedokázal změnit své stravovací návyky. Podle německých vědců nedokázal své 500 kilogramů vážící tělo uživit pouze z kořínků a trávy, jak to dovedli jeho drobnější příbuzní. Na základě analýzy nalezených zubů došli k závěru, že gigantický lidoop mohl žít pouze v pralesích. Po příchodu doby ledové se však podmínky k životu na Zemi radikálně změnily a Gigantopithecus se jim nedokázal přizpůsobit.
Převratný objev: Vědci našli ostatky člověka hvězdného, nejchytřejšího příbuzného homo sapiens
V jihoafrickém jeskynním systému Rising Star Cave byly objeveny ostatky dosud neznámého druhu homo naledi - člověka hvězdného. Nález může zcela změnit naše chápání toho, jak se vyvinul člověk. Homo naledi byl nezvykle inteligentní. Dokonce pohřbíval své mrtvé, což je chování, jež bylo doposud přisuzováno výhradně lidem.
Archeologové našli u Stonehenge pětkrát větší "Superhenge"
V jižní Anglii, nedaleko Stonehenge byla objevena stovka kamenů, která by mohla představovat největší zachovalý prehistorický objekt v Británii.